Silné dovozy zboží prakticky vynulovaly přebytek zahraničního obchodu. Průmysl překvapil silou nových tuzemských zakázek. Stavebnictví se nevymanilo z poklesu a vykázané maloobchodní tržby rostly. Tak popsal Český statistický úřad srpnové změny na nabídkové straně ekonomiky.
Obchodní bilance téměř nulová…
Přebytek v obchodech se zahraničím se tenčí. Výrazná redukce oproti stejnému období 2009 probíhá už od června, čímž se pololetní přebytek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zmenšil o čtvrtinu. Letos v srpnu pak už byla hodnota vyvezeného i dovezeného zboží prakticky shodná. S jakým makroekonomickým dopadem? Vnější ekonomické vztahy České republiky se tím celkově zhoršují, neboť proti loňsku je deficitní i zahraniční obchod službami a čistý odliv výnosů z investic je meziročně také mohutnější. Na obchody zbožím, zachraňující v posledních letech celkový výsledek běžného účtu české platební bilance, se už s mohutnými přebytky spoléhat nedá.
…při robustním růstu obchodů
Dovoz i vývoz zboží roste velmi rychle, podporován už od května také růstem cen, který je však rychlejší u dováženého zboží. To samozřejmě zhoršuje směnné relace a na bilanční výsledek obchodu zbožím působí nepříznivě. Čistý vývoz tak přírůstek českého HDP za třetí čtvrtletí zřejmě sníží.
„Fenomén Čína“ se prosazuje stále více. Zatímco ještě v lednu rostl dovoz z Číny meziročně o pouhá tři procenta, v letních měsících již o 66 % – jeho struktura se mění, sílí import špičkových strojů. Dynamika dovozů z Číny naskočila o tolik, že v srpnu již přesáhly pětinu hodnoty českých dovozů z EU. Na exportní straně pak činí český vývoz do Číny pouhé procento našich vývozů do EU.
V úhrnu český obchod stroji a dopravními prostředky nebyl letos v srpnu v takovém přebytku jako loni (smrskl se o šest miliard). Naopak v obchodech s palivy ČR ve výsledku meziročně zhruba tři miliardy ztratila (i vlivem oslabení koruny k dolaru). A jsme téměř přesně na „ztracených“ devíti miliardách, o něž je letošní srpnový přebytek zahraničního obchodu slabší než loni.
Průmysl má šanci zrychlit růst
Srpnové prudké zvýšení produkce průmyslu překvapilo, ale při pohledu na sezónně očištěná data a trendovou složku několik měsíců zpět je patrné, že odvětví již dále nezrychluje. Výhled podle srpnových nových zakázek však vůbec nevypadá špatně a potěšitelná je zejména skutečnost, že velmi silně rostou i nové objednávky v tuzemské ekonomice, které v konečném důsledku přispěly k tomu, že celkové nové zakázky v průmyslu stouply rychleji než samotné zakázky ze zahraničí. V tržbách se tato skutečnost prozatím neprosadila, jejich celkové tempo bylo ve srovnání s tržbami z přímého vývozu o něco nižší. V obou případech však rychlejší, než o kolik stoupla výroba.
Stavebnictví pomohou škrty škrtů
Produkce ve stavebnictví byla opět nižší než loni, přestože srpnový pokles patřil letos k nejnižším. Inženýrské stavby dokonce vykázaly meziroční růst, ale podle expertů v odvětví šlo spíš o vychýlení dané dokončením velké stavby dopravní infrastruktury, což budoucí nepříznivá očekávání i v tomto segmentu stavební produkce nijak nezvrátí. V bytové výstavbě se dramatické propady mírně vylepšily, hlavně však díky zahajovaným i dokončovaným stavbám rodinných domů. Pomoci odvětví mohou snad jen případné „škrty škrtů“ dopravních staveb.
Kde na to ti lidé berou?
Lidé v srpnu nakupovali více zboží jak oproti červenci, tak i ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Opticky jsou tak Češi ve spotřebě optimističtější než domácnosti v Evropě – v evropské sedmadvacítce (EU 27) stouply v uvedeném měsíci meziročně tržby u obchodníků méně než v ČR, proti červenci dokonce poklesly. Možným vysvětlením zvyšování nákupů českých domácností může být postupné zlepšování trhu práce. I když zaměstnaných je ve srovnání se stejným obdobím loni pořád méně, propad se postupně umazává (v průmyslu pracovalo v srpnu o 1,5 % lidí méně než loni). V budoucnu však pokračování pozitivního vývoje vůbec není jasné a propouštění ve veřejném sektoru může s tržbami obchodníků udělat své. Možná až po čase. Až se u mnohých slehne „polštář“ odchodného.
Výsledný dojem po dnešním zveřejnění dat? Solidní nejistota.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
Více na:
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo100710.doc
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpru100710.doc
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/csta100710.doc
http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cmal100710.doc
