Přebytky i nedostatky s sebou totiž přinášejí mnoho problémů, kazí zákaznickou zkušenost a obchodníkům přinášejí velké ztráty. Při řešení nadbytečných skladových zásob se obchodníci po celém světě stále častěji uchylují k prodávání zboží na sekundárním trhu, tedy ve specializovaných prodejnách nabízejících vyřazený zlevněný sortiment. Ukazuje se však, že se jedná o metodu, která je polovičatá, neefektivní a drahá.
Objednávkové systémy jsou sice na výši, ale…
Prediktivní schopnosti objednávkových systémů, s pomocí kterých obchodníci zásobují své pobočky, jsou již dnes na velmi vysoké úrovni. Jejich předpovědi nicméně vycházejí z historických dat a v aktuální turbulentní době dochází k mnoha výkyvům, na které žádný prediktivní model spolehlivě reagovat nemůže – a to ani v dnešní době, kdy se schopnosti umělé inteligence posouvají kupředu s každým dalším dnem. Obchodníci tak ze strachu z nedostatku zboží objednávají raději větší objem pojistné zásoby a následně čelí tzv. overstocku, který následně musí dodatečně řešit. Například americký řetězec obchodních domů Kohl’s připustil, že má přebytečnou zásobu zboží v hodnotě téměř 1,8 miliardy korun. Obchodníci tak hledají cesty, jak se takových nadbytků zbavit – jenže zvolená řešení s sebou často přinášejí další vedlejší problémy.
„Obchodníci se již začínají učit, že řešit overstock obřími slevami s sebou nese velká negativa, protože masivní výprodeje škodí značce, a navíc nabádají nakupující nakupovat zlevněné zboží namísto toho nezlevněného, což vede pouze k tomu, že se zboží vyprodává na úkor hromadění jiného. Tento problém se dá zmírnit přeprodáváním nadbytečného zboží na sekundárním trhu. I zde se ale jedná o řešení, které obchodníka přijde draho – v průměru se totiž takové zboží prodá zhruba za 60 % původní ceny,“ popisuje nevýhody sekundárního trhu Roland Džogan, CEO společnosti Ydistri, která se věnuje chytré redistribuci zásob.
Nadměrné zásoby bývají nutné
Nadměrné zásoby jsou pro maloobchod přirozeným jevem a účinně předejít jim nelze. Mohou být důsledkem různých faktorů, jako jsou měnící se preference spotřebitelů, sezónnost, výkyvy v produkci nebo neočekávané turbulence na trhu, ať je způsobí nerovnováha v dodavatelském řetězci, válka nebo třeba globální pandemie. S nahromaděnými zásobami je ovšem potřeba efektivně pracovat a tradiční metody, včetně slev a propagačních akcí, nemusejí vždy přinést požadované výsledky. Maloobchodníci se proto obracejí na tzv. re-commerce a sekundární trh, aby přebytečné zásoby vyskladnili a využili potenciální prodejní příležitosti. Při prodeji na sekundárním trhu, tedy ve specializovaných prodejnách, které se soustředí právě na vyřazený zlevněný sortiment, však obchodníci tratí zhruba třetinu prodejní ceny. V případě nábytku je zboží na sekundárním trhu prodáváno v průměru o 28 % levněji, u elektroniky pak dokonce až o 34 %.
Sekundární trh uvolní sklady
Sekundární trh je cestou, jak zátěž působenou přebytečným zbožím alespoň částečně zmírnit, protože umožňuje uvolnit místo v regálech a skladech pro nové zásoby, a zároveň z přebytečných zásob získat zpět alespoň část pořizovací ceny. Jedná se však o přístup, který s sebou nese zásadní snížení marží, ztrátu kontroly nad zákaznickou zkušeností a devalvaci hodnoty značky daného zboží. Sekundární trh tedy představuje spíše únik od problému – a za vysokou cenu.
„V Ydistri se nám postupně daří obchodníkům vysvětlovat přirozené nevýhody spojené s vyprodáváním zásob a ukazovat jim lepší způsob, jak s problematickými zásobami pracovat," popisuje odborník na chytrou redistribuci zboží a CEO Ydistri Roland Džogan. „Na základě dat, kterými každý obchodník disponuje, dokážeme průběžně vyhodnocovat, kde se jaké zboží hromadí a kde naopak chybí, takže jej lze efektivně přesouvat tam, kde má vysoký potenciál prodeje za plnou cenu. Díky těmto store-to-store transferům v rámci řetězce se obchody vyhnou zbytečným výprodejům, nemusejí si ukrajovat marži, a navíc maximálně využijí potenciál svých existujících zásob, takže nemusejí zbytečně nakupovat další zboží.“
Velkou nevýhodou sekundárního trhu je také to, že řeší pouze přebytek, ale nikoli nedostatek. Potenciální dopad tohoto řešení tedy spočívá v tom, že se maloobchodní řetězce často setkávají se scénáři, kdy nelze uspokojit poptávku v konkrétní prodejně, což vede ke ztrátě zákazníků, zatímco jiné prodejny ve stejném řetězci mají přebytečné zásoby, které zůstávají neprodané, nebo jsou poté za sníženou cenou vyprodávány. Vzniká tak nerovnováha, která obchodníkům způsobuje velké ekonomické problémy.
Bojovník s nerovnoměrností
Startup Ydistri, jež vnikl v roce 2019, má za cíl bojovat s problematikou tzv. „deadstocku“. Vyvinul proto platformu sloužící k redistribuci již existujících skladových zásob napříč jednotlivými pobočkami obchodních řetězců, čímž zaujal nejen tyto řetězce, ale i investory. Cloudová aplikace, kterou lze využívat v kombinaci s již fungujícími technickými řešeními na straně obchodníka, pracuje s daty běžně využívanými pro účely účetnictví či správu skladu. Na jejich základě dokáže software vypočítat prodejní potenciál každé položky na jednotlivých prodejnách a následně navrhnout hromadnou redistribuci tak, aby zůstal naplněn potenciál jejich prodeje za plnou cenu. Efektivní prací s daty tak Ydistri firmám pomáhá udržet optimální hladinu skladových zásob a tím se vyhnout jak plýtvání či zbytečným výprodejům, tak nedostatku konkrétních položek.
