Konkurence na rozvíjejících se trzích je stále tvrdší. Lokální firmy proto stále více investují do výzkumu a vývoje a uvádějí na trh konkurenceschopné výrobky. Čína a Indie jsou největším motorem inovací, jejich podíl na celosvětových investicích do výzkumu a vývoje je dvacet procent. Jednoduché, nákladově efektivní výrobky jsou obzvláště úspěšné ve středním a nižším spotřebním segmentu. Často bývají tyto výrobky později exportovány na západní trhy. Tento proces je znám pod pojmem „obrácená inovace“. Západní firmy, které chtějí využít inovačního potenciálu rozvíjejících se trhů, by měly své aktivity, počínaje vývojem přes výrobu až po distribuci, přesunout na lokální trhy. Měly by se zaměřit na modulární výrobky, založené na standardizovaných komponentech. Ukázala to studie Roland Berger Strategy Consultants s názvem Osm miliard obchodních příležitostí.
Byls v Číně?... Tak neraď
V roce 2012 dosáhnou investice do výzkumu a vývoje celosvětově 1,4 bilionu USD, což představuje oproti loňskému roku 5,2% nárůst. „Firmy na rozvíjejících se trzích již nejsou pouhými „výrobními nástroji“ Západu. Stále více investují do výzkumných projektů a vývoje svých vlastních produktů. Centrální banky, vlády i manažeři západních ekonomik nyní řeší, jak se nejlépe v postupných krocích vyrovnat s tvrdou konkurencí z rozvíjejících se zemí,“ uvedl Constantin Kinský, ředitel pražské pobočky Roland Berger Strategy Consultants. "Tento trend se samozřejmě dotýká i České republiky. Pokud chceme i nadále ubránit a zlepšovat naši konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí, založenou na spolehlivosti, inovativnosti a kvalitní pracovní síle, kde mají tradici především kvalitní inženýři, musíme mnohem více investovat do lidského kapitálu a infrastruktury. Tyto investice musí přijít co nejdříve. Samotné šetření je velkým rizikem, že neobstojíme. V Čechách nejde o to, abychom utratili méně, ale abychom utratili lépe," dodává Constantin Kinský. Čína a Indie se staly nejdůležitějším místem pro inovace. Během posledních pěti let zdvojnásobily objem investic do výzkumu a vývoje. Čína dosáhla investic do výzkumu a vývoje ve výši 200 miliard USD. Indie investuje 40 miliard. Tím tyto dvě země dosáhly pětinového podílu na globálních investicích do inovací.
Seznam dvaceti nejvíce inovativních firem na světě zahrnuje pět z Číny, Indie a Brazílie. Tyty tři země jsou na seznamu „silné dvacítky“ zemí, které dosáhnou do roku 2030 největšího ekonomického růstu. Vedle nich na seznamu figurují také Argentina, Kolumbia, Egypt, Irán, Irák, Malajsie, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Peru, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Thajsko, Turecko a Vietnam.
Mysli globálně, investuj lokálně
„Trend rostoucích investic rozvíjejících zemí do inovací představuje velký tlak na západní firmy,“ uvedl Constantin Kinský. „Ty musí reagovat – pokud chtějí konkurovat na těchto trzích se svými vlastními inovativními řešeními.“ Zvláště proto, že výrobky z průmyslových zemí jsou pro rozvíjející se trhy často nevhodné.
Levné, k použití jednoduché produkty mají mnohem větší šanci na úspěch v rozvíjejících se zemích, než drahé výrobky s mnoha funkcemi. Lokální firmy stále častěji vyvíjejí své vlastní „základní produkty“, které se zaměřují na místní potřeby. Tyto jednoduché výrobky jsou vyráběny speciálně pro nízký a střední tržní segment na rozvíjejících se trzích. Často ale uspějí i v rozvinutých západních ekonomikách. Tomuto procesu se říká „obrácená inovace“. Tyto levné produkty bývají alternativou vyvinutých a dražších produktů ze Západu a mívají úspěch po celém světě. Roční nárůst jejich prodejů dosahuje celosvětově 7 % a 10 % v Číně a Indii. Firmy, které chtějí vyvinout jednoduchá a lokalizovaná řešení pro rozvíjející se trhy musí investovat do lokálního výzkumu a vývoje, aby lépe pochopily potřeby těchto trhů. Mnoho firem již zjistilo, jak důležitý je vývoj a výroba produktů na lokálních trzích. Více než dvě třetiny firem plánuje do roku 2020 vyrábět více než 20 % svých produktů na rozvíjejících se trzích a tento trend nadále roste. Modulový přístup k výrobě je klíčem produktové strategie. Využitím standardizovaných komponent dosahují firmy snižování výrobních nákladů, jsou flexibilnější a lépe se přizpůsobují poptávce.
