Nový Evropský report o platbách spotřebitelů za rok 2017 dokládá, že tlak na malé a střední podniky na přijetí delších platebních lhůt se zvyšuje. Třetí ročník průzkumu ukázal, že v České republice je celkem 88 % respondentů, kteří tvrdí, že od nich byly požadovány delší lhůty splatnosti, než jim vyhovují. To je mnohem více než evropský průměr, který činí 61%. Dále 82% českých respondentů uvádí, že přijali delší lhůty, než jaké jim vyhovují, a tento problém se stává zřejmý. Zmíněnou hodnotu je možné srovnat s evropským průměrem, který činí 58%. Tyto výsledky vycházejí z odpovědí 10.468 respondentů z 29 zemí. Hodnota avizovaných 82 % je každopádně meziročně vyšší o 10%.
„Platební kultura směřuje špatným směrem. Firmy uvádějí, že musí akceptovat stále delší lhůty splatnosti, načež se problém přenese na dalšího subdodavatele. Potřebujeme nové iniciativy, které nastolí radikálně novou kulturu promptních plateb,“ uvádí Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justitia v České republice.
Zpožděné platby nadále představují vážnou hrozbu pro podniky po celé Evropě. Vliv opožděných plateb za faktury na zaměstnanost v podnicích je v ČR ve srovnání s Evropou výrazně nižší. V České republice připustilo 12 % podniků, že by zrychlení úhrad faktur zjednodušilo přijímání nových zaměstnanců. V ostatních zemích Evropy je to až 25 %. Příčinou je zejména růst ekonomiky v České republice.
Vliv opožděných plateb za faktury na růst podniků je v ČR obdobný jako v Evropě. Každý třetí respondent považuje opožděné úhrady svých faktur za brzdu růstu.
Ve snaze pomoci malým a středním podnikům zavedla v roce 2011 EU směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Elżbieta Bieńkowska, při revizi této směrnice loni v srpnu poznamenala, že „nás čeká ještě spousta práce, než se důsledná kultura včasného placení stane realitou.“
Z letošního Evropského reportu o platbách spotřebitelů od společnosti Intrum Justitia vyplývá, že se opatření na národní úrovni, která by řešila problémy se zhoršující se platební morálkou, těší široké podpoře. Čtyřicet procent podniků by uvítalo novou legislativu řešící platební návyky, zatímco třicet procent by upřednostnilo dobrovolné iniciativy, například zavedení norem slušného chování.
