O něco více si připlatí OSVČ využívající paušální daň, ta se zvýší (v prvním pásmu) dokonce o částku 1 218 korun měsíčně. Změny vycházejí jak z vládního konsolidačního balíčku, tak v návaznosti na zvyšování průměrné mzdy. Dále se tématu věnuje daňový poradce Jakub Klíma ze společnosti BDO.
„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se použije 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4 759 Kč,“ komentuje Jakub Klíma z BDO.
Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ vysvětluje daňový poradce. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 3 143 Kč.
OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 Kč.
Paušální daň vzroste o více než 1 200 korun
Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo. Ta bude v roce 2025 činit 8 716 Kč měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvyšuje o 1 218 Kč měsíčně,“ potvrzuje Jakub Klíma. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 Kč, respektive 27 139 Kč.
Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně hrazená částka obsahuje také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání.
Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 Kč. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma.
Některé OSVČ ale mohou platit na sociálním pojištění méně
S čerstvým živnostenským listem či vedlejší činností mohou OSVČ platit méně. „Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění dle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu bude v roce 2025 ve výši 3 399 Kč,“ vysvětluje Jakub Klíma.
OSVČ v režimu vedlejší činnosti pak mají minimální měsíční zálohy stanovené v částce 1 496 Kč. Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i tzv. rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka pro rok 2025 činí 111 736 Kč. Například živnostníci s 60% výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tis. Kč ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, se platbě sociálního pojistného vyhnou.
U sociálního pojistného vzpomeňme ještě maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 Kč. Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici již pojistné neplatí. Opět u živnostníka s 60% výdajovým paušálem tato hranice odpovídá ročnímu příjmu v hodnotě zhruba 3 635 tis. Kč.
„Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky již od ledna 2025. Zároveň by se při sestavování přehledů za rok 2024 v rámci daňového přiznání měli samozřejmě řídit částkami platnými pro rok 2024,“ uzavírá Jakub Klíma.
