Tato doporučení v rozsahu více než 1800 stránek se týkají následujících oblastí:
Dokumentace převodních cen a reporting
Převodní ceny v souvislosti s nehmotnými aktivy
Daňová problematika spojená s tzv. „digitální ekonomikou”
Hybridní struktury
Škodlivé daňové praktiky
Zneužívání smluv o zamezení dvojího zdanění
Část doporučení nemá dosud finální podobu a bude ještě upravena v návaznosti na analýzy zbývajících oblastí iniciativy BEPS (celkem 15 oblastí). Druhá série doporučení je plánována na září 2015, finální řada by pak měla následovat v prosinci téhož roku.
Nosnou myšlenkou doporučení OECD je, že zisky by měly být zdaňovány tam, kde jsou fakticky generovány, respektive tam, kde je vytvářena hodnota, ze které tyto zisky pocházejí. Vydaná doporučení se proto zaměřují na postupy, jak zamezit využívání společností bez zjevné ekonomické podstaty, a to jak z hlediska alokace zisků neodpovídajících přidané hodnotě aktivit těchto společností, tak i z hlediska využívání „prázdných společností“ ke snížení či vyhnutí se daňové povinnosti.
Jako možné nástroje pro realizaci doporučení navrhuje OECD například implementovat pravidla omezující využívání výhod plynoucích z mezinárodních daňových smluv pro „prázdné společnosti“ bez ekonomické podstaty a rovněž jasnější normy pro převod nehmotných aktiv mezi společnostmi ve skupině a alokaci zisku generovaného nehmotnými aktivy. Dle doporučení by měl být také zaveden report pro vykazování finančních údajů o jednotlivých společnostech ve skupině. Širší by měla být interpretace zneužití práva, jednodušší naopak komunikaci mezi daňovými správci jednotlivých zúčastněných zemí.
Stojí za zmínku, že doporučení se nezaměřují pouze na „nevhodné a nežádoucí“ chování společností, ale také jednotlivých států. OECD se v rámci doporučení snaží o nastavení konkrétnějších pravidel pro přiměřenou státní podporu zejména ve vztahu k daňovým režimům zvýhodňujícím zdanění zisků plynoucích z nehmotných aktiv (tzv. IP boxy). OECD apeluje na jednotlivé státy, aby tyto režimy nastavily tak, že budou přitahovat reálné výzkumné a vývojové aktivity, nikoliv pouze mobilní nehmotná aktiva generující zisky bez reálného vytváření přidané hodnoty.
Na první sérii doporučení OECD se shodlo 44 zemí včetně států, které nejsou členy OECD, např. Rusko, Brazílie, Indie, Čína či Jižní Afrika (země G20). Tato doporučení netvoří právně závazné normy a záleží na jednotlivých státech, zda a jak budou implementována do právních systémů jednotlivých států. Politický a mediální tlak v této oblasti je však natolik velký, že lze očekávat, že principy ukotvené v jednotlivých doporučeních budou správci daně aplikovat již nyní.
Jelikož doporučení dávají správcům daně konkrétní argumenty a návody, lze usuzovat, že v hledáčku českých správců daně se tak objeví zejména převody nehmotných aktiv, platby licenčních poplatků či úroků zahraničním entitám. Větší důraz bude rovněž kladen na platby za manažerské služby do zahraničí.
Při daňovém plánování bude do budoucna stále důležitější analyzovat nejenom samotná daňová řešení, ale nově by měl být brán v potaz i morální aspekt a reputační riziko pro danou společnost.
Zdroj: KPMG
