Nejvyšší správní soud se tak neztotožnil s názorem poplatníka – člena dozorčí rady, který tvrdil, že okamžik vzniku zdanitelného příjmu je nutné posoudit již v okamžiku udělení práva opce a případný rozdíl mezi tržní cenou akcií v době jejich nákupu a garantovanou kupní cenou by již neměl být zdaněn. Pokud by platil výklad prosazovaný poplatníkem, bylo by právo na zdanění příjmu prekludováno, tzn. správce daně by již neměl právo daň doměřit.
Podle argumentace soudu by zdanění příjmu v okamžiku udělení práva opce bylo nulové nebo zanedbatelné, neboť cena zaměstnanecké opce se typicky odvíjí od tržní ceny akcie v okamžiku udělení opce. To by mohlo vést k tomu, že příjem by nebyl vůbec zdaněn. Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že opční právo na zaměstnanecké opce je nepřevoditelné a neobchodovatelné, a proto by ani nemohlo být oceněno jako cenný papír dle zákona o oceňování.
Zdroj: KPMG
Foto: © Visual Concepts - Fotolia.com