Přes další mírný pokles cen v roce 2015 by se eurozóna měla dostat z deflace, protože díky ekonomickému oživení posiluje schopnost podniků zvyšovat ceny; inflace se zvýší z letošních -0,2 % na 1,1 % v roce 2016. Tempo růstu spotřebitelských výdajů se díky poklesu cen energií letos zvýší z loňských 0,9 % na 1,6 %.
Propad cen ropy a kvantitativní uvolňování měnové politiky, to budou podle první letošní ekonomické prognózy EY Eurozone Forecast dva hlavní faktory, které po loňském rozpačitém oživení eurozóny letos sehrají zásadní roli. Díky jejich pozitivnímu vlivu na domácí oživení, nastartované v roce 2014, by měl hospodářský růst eurozóny z loňských 0,9 % zrychlit na 1,5 % v roce letošním a na 1,8 % v roce 2016.
Střednědobý výhled ale nadále limituje celá řada strukturálních faktorů, především nutnost dodržovat přísnou finanční kázeň a stále vysoká (byť postupně klesající) míra nezaměstnanosti, která brzdí výraznější růst mezd. To je důvod, proč by se tempo ekonomického růstu eurozóny mělo i v letech 2017 až 2019 pohybovat kolem 1,6 %. A to jen za předpokladu, že se nevyhrotí dvě rizika, která ekonomickou a finanční stabilitu eurozóny ohrožují už několik let, tedy jednání kolem řeckého dluhu a krize na Ukrajině.
Historický propad cen ropy
Postupné oživování evropské ekonomiky, které s sebou přináší rostoucí důvěru spotřebitelů i příznivější situaci na pracovním trhu, dostalo v lednu nový impulz v podobě historického propadu cen ropy. Zatímco vloni se průměrná cena za barel pohybovala kolem 100 amerických dolarů, odhad pro letošní rok je 55 dolarů. EY předpokládá, že reálné příjmy spotřebitelů v eurozóně se jen díky tomuto faktoru zvýší o 1 až 1,5 %.
Celkem by reálné příjmy domácností měly v letošním roce podle prognózy EY Eurozone Forecast vzrůst o 2,5 %, což povede k 1,6% růstů spotřebitelských výdajů (oproti 0,9 % v roce 2014). Pro rok 2016 se očekává stagnace výdajů na úrovni kolem 1,5 %, především kvůli přetrvávající nezaměstnanosti, která brání výraznějšímu růstu mezd.
„Předpokládáme, že tempo růstu spotřebitelských výdajů bude letos nejvyšší od roku 2007,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY. „Za benzín a naftu vydají domácnosti proti loňsku o 10 až 15 % méně. A protože energie a pohonné hmoty tvoří kolem 10 % spotřebního koše, příjmy domácností letos meziročně vzrostou o 2,5 %. Vlády členských zemí by ale měly dál intenzivně pracovat na reformě pracovního trhu. Růst nezaměstnanosti se sice vloni zastavil, ale ta se stále blíží rekordním hodnotám. Bez kvalitních reforem nebude možné se s nezaměstnaností vypořádat a nabídnout víc pracovních příležitostí především rizikovým skupinám, jako jsou mladí lidé nebo lidé málo kvalifikovaní.“
Dopady na Českou republiku
V posledním čtvrtletí loňského roku rostla česká ekonomika stejným tempem jako ve třetím čtvrtletí, tj. o 0,4 %, a její výhled tak zůstává více méně pozitivní. Podle údajů nejnovějšího průzkumu by růst v nadcházejících čtvrtletích měl být ještě vyšší. Ukazatel hospodářského klimatu (ESI) za čtvrté čtvrtletí dosáhl 101,3 bodu, čímž překonal výsledek třetího čtvrtletí a dosáhl hodnoty výrazně nad historickým průměrem. Na základě toho očekávají analytici EY pro rok 2015 růst HDP ve výši 2,8 %.
„Důvodem, proč jsme naši prognózu zvýšili oproti loňskému odhadu (2,3 %), jsou letošní nižší ceny ropy, díky nimž klesne inflace a vzrostou reálné příjmy domácností i výsledky hospodaření podniků. Naproti tomu zahraniční poptávka poroste pomaleji než v roce 2014, a to především kvůli hluboké recesi předpokládané pro ruskou ekonomiku,“ vysvětluje souvislosti Jan Fanta.
I přes očekávaný pomalejší růst exportu by vývoj české ekonomiky mělo v letošním roce příznivě ovlivňovat několik faktorů. Jedním z nich může být i případná další devizová intervence centrální banky, která by slabším měnovým kurzem koruny přispěla k větší konkurenceschopnosti českého exportu a domácím podnikům pomohla získat větší podíl na zahraničních trzích. Mírná deflace pak bude mít i vliv na zvýšení reálné mzdy. Ve třetím čtvrtletí činil meziroční růst mezd 1,7 %, za celý rok 2015 pak bude podle odhadu EY tempo jejich růstu až 2,8 % (pro srovnání: v roce 2013 pouhých 0,1 %).
Růstu ekonomiky v České republice napovídá i státní rozpočet pro letošní rok, který signalizuje uvolnění fiskální politiky (po očištění od cyklických vlivů). Vzhledem k tomu, že obnovený růst českého hospodářství přináší vyšší daňové příjmy, nebude problém rozpočtový schodek udržet pod 3 % HDP. Příznivé okolnosti by pak měly panovat i v oblasti podnikových investic, kde se ve čtvrtém čtvrtletí 2014 zlepšily podmínky pro úvěrování velkých společností. Podle EY by tento trend měl i nadále pokračovat.
ČR: hlavní překážkou růstu je nezaměstnanost
Ve výčtu negativních faktorů pro oživení české ekonomiky zůstává i nadále nezaměstnanost. Ta v České republice sice setrvale klesá, nicméně v prosinci 2014 činila sezónně upravená míra nezaměstnanosti 7,3 %, což je nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti. Podmínkou výraznějšího poklesu nezaměstnanosti je solidní ekonomický růst, který uvolní tlak na omezování růstu mezd. Negativní vliv na vývoj ve střední Evropě bude mít i nadále pokles ruského importu. S ohledem na hlubokou ekonomickou recesi v Rusku se odhaduje, že tamější HDP letos klesne o více než 6 %, a import dokonce o 14 %. To bude mít negativní dopad na poptávku po českém exportu, který by letos podle odhadu EY měl růst pouze o 5,8 % (oproti 7,5 % v roce 2014).
Zdroj: EY Eurozone Forecast
