Zatímco v roce 2019 se kartou realizovalo 49 procent plateb, v letošním roce to bylo již 59 procent. A mohlo by jich být až tři čtvrtiny, kdyby zákazníci v 16 procentech případů nenaráželi na nemožnost zaplatit kartou u obchodníka…
I když mají Češi ve svých peněženkách hotovost, tak ji neradi vydávají. Více než polovina (51 procent) lidí říká, že ji aktivně nepoužívá a šetří si ji na případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá. Platební karta se tak stává primárním platebním nástrojem, který používáme, i když máme v peněžence dostatek hotovosti. Hotovost mění svou roli a stává se spíše rezervou. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Mastercard.
Během pandemie došlo také ke změnám ve využívání platební karty. Zákazníci s ní platí i na místech, kde toto dříve nevyžadovali. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u plateb v lékárnách (zde platí 44 procent lidí oproti 38 procentům vloni), drogeriích a obchodech s kosmetikou (42 % vs. 37 %) a při nákupech online (59 % vs. 52 %). Češi také začali více využívat kartu při internetových transakcích, především při nákupu oblečení, elektroniky, jídla a kosmetiky. E-commerce je neustále na vzestupu také podle transakčních dat společnosti Mastercard, jen za letošní tři čtvrtletí narostl o 41 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Za celý rok 2020 to přitom bylo 29 procent.
A pokud by zákazníci nenaráželi na nemožnost platit kartou, nejraději by ji využívali u lékařů (38 procent), na trzích (31 %) a na úřadech (24 %). Právě u úřadů zaznamenal průzkum největší nárůst (+5 procentních bodů) oproti době před vypuknutím koronavirové krize.
„Jsme svědky pokračujícího odklonu od plateb hotovostí – za poslední dva pandemické roky její preference klesla o pět procentních bodů, což je vidět i na výběrech z bankomatů,“ řekl Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Obchodník nebere karty? Jdu jinam!
Co se po uvolnění restrikcí naopak změnilo, je ochota obchodníků přijímat karty. Zatímco v roce 2020 se lidé začali setkávat s tím, že obchodník odmítal hotovost (vloni to uvedlo 26 procent dotázaných), po uvolnění protipandemických opatření se naopak setkávají s tím, že obchodníci, kteří dříve bez problémů brali karty, preferují platbu v hotovosti. S tím se v posledním půlroce setkalo 25 procent dotázaných. A to i přesto, že 68 procent lidí uvádí, že nemožnost zaplatit kartou je od nákupu u daného obchodníka odrazuje.
Proč roste preference plateb kartou?
Lidé začali ve zvýšené míře využívat platby kartou, protože se jedná podle nich o rychlejší způsob odbavení a jejich čas strávený v obchodě se tím zkrátil (tento důvod letos uvádí 39 procent lidí oproti 25 procentům vloni). Dalším důvodem je prostý fakt, že u sebe lidé mají hotovost méně často (28 % vs. 22 %). 18 procent lidí nechtělo přijít do styku se zaměstnanci obchodu a 12 procent se bálo o své zdraví.
Vztah Čechů k hotovosti
20 procent populace tvrdí, že začalo během pandemie méně často používat hotovost. Naopak 21 procent lidí deklaruje, že k placení nyní používá častěji kartu a 9 procent uvádí, že vyžívá častěji platby mobilem. Právě u placení mobilem nebo jinou nositelným zařízením není potřeba zadávat PIN při útratě nad 500 Kč. Zájem o navýšení limitu pro bezkontaktní platby oproti loňskému zájmu klesá, aktuálně by o navýšení limitu měla zájem čtvrtina populace.
Právě platby mobilním telefonem nyní využívá již 32 procent Čechů (o 5 procentních bodů více než v minulém roce). Nízká zůstává i minimální částka, kterou jsou lidé ochotni platit kartou. Přes 50 procent uvedlo, že jsou kartou ochotni platit už 20korunové položky, 40 procent pak 10 korun. 55 procentům lidí by vůbec nevadilo, kdyby byla hotovost zrušena a všechny platby se prováděly elektronicky.
Vliv pandemie na české domácnosti
Nezanedbatelný vliv měla pandemie koronaviru také na příjmy českých domácností. Více než třetina (39 procent dotázaných) uvedla, že se v jejím průběhu výrazně snížil příjem jejich domácností. 38 procent uvedlo, že je pandemie naučila šetřit. Podobná čísla ukazuje také globální studie společnosti Mastercard zkoumající dopady pandemie na chování zákazníků. 34 procent dotázaných v 15 zemích světa v ní uvedlo, že pandemie měla vliv na jejich příjmy. 45 procent pak uvedlo, že se nyní snaží více šetřit.
Očkovaní vs. neočkovaní
Podle výše zmíněné globální studie je rozdíl v přístupu k návratu do normálního života mezi lidmi očkovanými a těmi, kteří očkování odmítají. Očkovaní lidé jsou podle ní opatrnější a k návratu do normálního života přistupují uvážlivěji.
Očkovaní lidé si také myslí, že se k aktivitám, jako je chození do restaurací a barů, za kulturou či cestování vrátí v nižší míře než v období před vypuknutím pandemie. Uvádí to v závislosti na aktivitě 30–40 procent z nich.
Z této studie dále vyplynulo, že:
· 73 procent lidí si myslí, že se lidé budou i v budoucnu více zajímat o hygienu,
· 67 procent si myslí, že lidé budou i nadále více nakupovat online,
· 60 procent lidí si myslí, že budou méně využívat hotovost,
· 32 procent si myslí, že v budoucnu budou méně jíst v restauracích než před pandemií,
· 42 procent si myslí, že budou chodit na méně živých koncertů než před pandemií.
