Nedávno jste byl, pane Kyselo, po desetileté kariéře ve firmě jmenován generálním ředitelem pro Českou republiku. Nelitujete ale někdy toho, že jste se už před lety vzdálil své původní vývojářské profesi?
Nelituji ničeho. Možná to zní jako klišé, ale všechno, co jsem dělal, mně něco dalo a posunulo dál. Moje pracovní kariéra byla sledem navazujících příležitostí, které by nepřišly, pokud bych některou z nich přeskočil. To ale neznamená, že se mi někdy nestýská po programování. Jde o kreativní činnost, která má relativně hmatatelný výsledek.
Když Adastra vznikla, specializovala se od počátku na oblast tzv. data mining – tedy „dolování informací z dat“ a posléze na business intelligence. Nakolik to je vzájemně provázané?
Obě zmíněné sféry patřily do portfolia Adastry od počátku. Data mining je totiž součástí business intelligence (BI). BI technologie obecně poskytují pomocí různých nástrojů historická, aktuální a prediktivní data pro podporu řízení a rozhodování. Oblast data miningu pak tvoří jakousi podskupinu, která pomocí statistických metod hledá podobné vzorce ve velkých souborech dat a transformuje je na použitelné informace. Například na základě historického chování zákazníků dokáže predikovat, kteří z nich budou schopni splácet úvěr, či je v jejich případě pravděpodobný odchod ke konkurenci, nebo u kterých pojistných událostí je zvýšená pravděpodobnost, že se jedná o podvod.
Čtenářům týdeníku Ekonom jste řekl, že „BI umožňuje velkým korporacím chovat se ke svým zákazníkům tak, jako se v minulosti mohl chovat hokynář na malém městě….“. Dříve toto srovnání používala jistá česká telekomunikační firma (2N) k objasnění, jak funguje CRM. Z odborného hlediska jde ale především o práci s daty, jejich vyhodnocování. Jak funkci BI objasníte například CFO, aby mu bylo jasné, nakolik mu usnadní práci?
Používají se různé „zkratky“, jak pojem BI přiblížit. Bohužel řada populárních pojmů, mezi něž patří i CRM, má řadu interpretací, které se od sebe často výrazně liší. Může zahrnovat jednoduchý systém na správu zákazníků a jejich kontaktů, ale i komplexní model řízení vztahu s klienty, do něhož patří i analýza historických dat a predikce budoucího chování, což spadá právě do oblasti BI. Z pohledu většiny CFO vidím praktické využití BI hlavně v oblastech, jako je reporting, kde jde zejména o kvalitu a rychlost poskytování dat. Vhodnou implementací lze například automatizovat a zkrátit proces měsíčních uzávěrek a podpořit proces rozpočtování a plánování. Dnes se stále častěji prosazuje poskytování dat v podobě přehledných dashboardů jako tzv. mobilního BI v tabletech a smartphonech a lze tak výrazně zpřístupnit jejich využití kdykoli a kdekoli.
Musí být BI nutně součástí nějakého ERP (které ale v portfoliu nemáte) či CPM (Corporate Performance Management) apod., nebo může fungovat i jako samostatný segment?
Nemusí. Naopak, většinou tvoří samostatný segment. Hlavní úlohou datawarehousingu, a tím i BI, je integrovat data z různých systémů. Proto kromě společností, které mají většinu agend pokrytou jedním systémem (např. SAP), tvoří BI naprosto svébytnou oblast.
Ovšem pro finanční sektor i pro další velké firmy, které máte v portfoliu, většinou dodáváte řešení šitá na míru. Nakolik je obtížné vtělit představu klienta do fungujícího systému?
Pokud mohu posoudit vývoj posledních řekněme deseti let, je patrné, že vyspělost velkých společností na poli BI se významně posunula, stejně jako jejich očekávání. Dost často už vědí, čeho by chtěli dosáhnout a pomocí jakých nástrojů. Úlohou Adastry je pak poskytnout zákazníkům srovnání jejich záměrů s vývojem na trhu, nastavit realistická očekávání a uřídit dodávku. Obtížnost realizace, jak už to bývá, záleží z velké části na konkrétním týmu jak na straně dodavatele, tak na straně klienta. Úspěšné projekty pak mají pak většinou společné jmenovatele: jasný záměr sponzora a podporu vedení, realistická očekávání, kvalitní tým na straně dodavatele a zákazníka a samozřejmě, velmi důležitý je partnerský vztah mezi klientem a dodavatelem.
Nejde ale v případě BI o jakousi módní (především marketingovou) záležitost? Říkalo se před deseti lety – kdo nemá CRM, neexistuje. Dnes se to tvrdí o BI, ERP, řešeních na bázi cloud computingu…
V žádném případě si nemyslím, že se jedná o módní vlnu. Adastra se oblasti BI věnuje už dvanáct let. Zatímco po roce 2000 šlo hlavně o evangelizaci a přesvědčování zákazníků, že BI pro ně může být užitečné, v současné době je BI už naprosto standardní součástí infrastruktury velkých institucí, bez níž by jejich fungování nebylo možné. Naopak v oblasti interaktivní spolupráce BI a ostatních systémů v reálném čase či zpracování nestrukturovaných dat vidím stále velký potenciál pro rozvoj stávajících řešení.
Když už jsme u té módnosti… Nabízíte například zmíněná cloudová řešení?
Ano, už máme konkrétní projekty, ale zatím se jedná se o menší zákazníky. Banky jsou obecně velmi citlivé na ukládání dat mimo svá datová centra. Naopak v případě telekomunikačních operátorů je poměrně běžné, že budují vlastní nadnárodní datová centra.
Jako obchodní ředitel jste měl na starosti telekomunikace, retail a vybrané finanční instituce. Jak se nyní díváte na situaci na evropském finančním trhu?
Asi neřeknu nic nového, ale dopady krize jsou stále patrné, poptávka domácností neroste stejně jako HDP a problém vysoké zadluženosti veřejných rozpočtů nemá rychlé řešení. Z pohledu finančního trhu je ochota domácností se zadlužovat nízká, stejně tak jako ochota bank podstupovat riziko. Řada velkých evropských bank zaznamenala ztráty a snaží se vylepšit obchodní výsledky významným šetřením. Zatím nevidím žádné náznaky výraznějšího obratu k lepšímu.
Jak se tato krize odráží ve vašem byznysu?
Dopadů bylo několik. Na jedné straně jsme po roce 2009 zaznamenali postupné snižování rozpočtů na investice včetně těch do IT. Na straně druhé straně významně vzrostla poptávka v některých specifických oblastech. Zpočátku šlo zejména o oblast vymáhání pohledávek. V poslední době je patrná snaha o opětovné oživení prodejů a investice se částečně přesměrovaly do schvalovacích systémů a systémů na řízení marketingových kampaní. Zároveň na našem trhu vznikla řada nových bank a očekáváme vznik alternativních mobilních operátorů. Celkově situaci vidím jako stabilizovanou, BI je klíčové pro udržení a posílení konkurenceschopnosti každé banky, telekomunikačního operátora nebo pojišťovny. Výhled v delším časovém horizontu bude záviset na stavu eurozóny, na vývoji spotřeby domácností a HDP. Současná situace je podle mého názoru dána neochotou domácností utrácet a podstupovat riziko, což se následně promítá do celé ekonomiky, která se do jisté míry zakonzervovala a postrádá výrazný impuls k dalšímu rozvoji.
Adastra je původem česko-kanadská, dnes nadnárodní společnost s klientelou po celém světě, včetně takových společností, jako jsou například Allianz, Bank of Montreal, Barclays Bank, Bell Canada, Česká pojišťovna, ČSOB Pojišťovna, DHL, Dresdner Bank či Volkswagen AG. Nakolik je podle vás rozdílná práce s klientelou v ČR a jinde ve světě?
Samozřejmě jsou zde patrné rozdíly, zejména v pokročilosti řešení a infrastruktury i v systému řízení jednotlivých firem. Zajímavé je, že ve srovnání se světem české podniky nijak nezaostávají. Naopak, v řadě případů jsou výrazně napřed, což je pravděpodobně dáno tím, že po roce 1989 se většina infrastruktury budovala na zelené louce, což je vždy jednodušší než zasahovat do již zaběhnutého systému. Proto jsme například v Kanadě v řadě případů realizovali projekty podobného typu s několikaletým zpožděním oproti České republice. Ve východní Evropě je pak časový posun ještě výraznější. S postupující globalizací a navázání českých dcer na nadnárodní koncerny se ale rozdíly stírají, často na úkor dynamiky rozvoje českých společností.
U nás se v poslední době hovoří o IT pro státní sektor jako o černé díře na peníze. Je možné, že český stát vydá ročně sto miliard korun na informační technologie? Je podobná situace i v zahraničí a rovněž ve vašem byznysu?
V české státní správě je, zdá se, možné cokoli. Pokud mohu srovnávat, tak situace v Čechách a například v Kanadě je naprosto odlišná. V Kanadě je dostatečným důvodem pro odstoupení členky vlády fakt, že její muž neoprávněně použil služební vůz ministerstva k cestě do supermarketu. Srovnání s českou realitou je asi zbytečné. Adastra v ČR nyní nepočítá s rozvojem svých aktivit ve státní správě.
Na co by měli CFO v současné ekonomicky složité době především soustředit svoji pozornost?
To je asi pro každou firmu specifické a nerad bych udílel hraběcí rady. Z mého pohledu dnešní doba neposkytuje mnoho prostoru pro chyby, ve většině odvětví je velký tlak na ceny, tržby nerostou a náklady je třeba držet pod kontrolou. Větší tlak než dříve je na rychlá a správná rozhodnutí. A pro dobrá rozhodnutí musíte mít ve správnou dobu správné informace, což znamená kvalitní BI.
Rozhovor dnes synchronně vychází (ve zkráceném znění) také v tištěném magazínu CFO worldu, který je distribuován na adresy všech finančních ředitelů v České republice. CFO World 3/2012 v tištěné podobě si můžete zakoupit prostřednictvím on-line trafiky IDG. Elektronickou verzi pak obdržíte prostřednictvím našeho partnera - společnosti Publero.
