Celých 21 % podnikatelů v ČR očekává letos od svých účetních vylepšení účetní závěrky. To je sice meziročně o jeden procentní bod méně než loni, ale i tak je potenciálně účelně pozměněná více než pětina všech účetních závěrek za rok 2012. V praxi to může představovat kolem 200 tisíc firem. Vyplynulo to z pravidelné ankety Komory certifikovaných účetních. Počet účetních úprav typu “zvýšení ziskovosti“ tvoří téměř čtyři z pěti kreativních zásahů do účetní závěrky, přesněji 78,9 %. Vloni představovalo umělé zvýšení ziskovosti 87,3 % těchto úprav.
Pravdu dí jen cash flow...
Ankety se zúčastnilo 314 respondentů z řad členů Komory certifikovaných účetních, která sdružuje odborníky na oblast účetnictví, daní i podnikových financí. Podle jejich názoru se kromě ziskovosti často přikrášluje i zadluženost firmy. Zadluženost firmy si letos „snížilo“ o celé dva procentní body více firem než loni. Celkem 17,5 % přikrášlení tak letos tvoří účetní „snižování zadluženosti“. Navenek se tedy jako méně zadlužený subjekt potenciálně tváří až kolem 30 tisíc firem registrovaných v ČR. Mezi další časté úpravy patří optimalizace daňové ztráty, rozpočtových ukazatelů nebo vylepšení rozboru výsledků hospodaření.
Jasně se potvrzuje předpoklad, že účetní závěrku lze zčásti záměrně zkreslovat. Jedná se hlavně o údaje v rozvaze a ve výkazu zisku a ztrát. Jediný výkaz, který nejde nijak upravit, a tedy ani přikrášlit, je cash flow, což je přehled o peněžních tocích. Podle Alice Šrámkové, předsedkyně Komory, zůstává paradoxem, že právě tento výkaz není podle zákona o účetnictví povinnou součástí účetní závěrky podnikatelů. Zdůrazňuje, že česká legislativa nedisponuje dostatečnými nástroji, aby zabránila zkreslování účetní závěrky. O tom je rovněž přesvědčeno téměř 68 % všech respondentů aktuální ankety Komory certifikovaných účetních.
Proč kdo lže
Dita Chrastilová, místopředsedkyně Komory, komentuje možné důvody přikrášlování závěrky: „V době trvajícího ekonomického poklesu si můžeme snahu o vylepšení výsledků vysvětlit i kariérními důvody manažerů, a samozřejmě také dostupností financí u bank nebo investorů. Vnější tlak na firmy nepolevuje. Logicky tak trvá snaha o vylepšení obrázku jejich komerční úspěšnosti.“
