Mluví se o vaší spolupráci s Andrejem Babišem. Na jakém bodě jsou vzájemná jednání?
Naše jednání skončila ještě dříve, než by případně mohla začít. Oceňuji odvahu pana Babiše, který z pozice velkého hráče českého byznysu docela trefně popsal některé současné reálie. Ale tím vše vlastně skončilo. Já opravdu nevím, co z projektu ANO vyroste, a zda li vůbec něco. Nerozumím tomu záměru a nemohu, a ani nechci, jej nijak ovlivnit či ovlivňovat. S mými aktivitami to nijak nesouvisí. Výzva NEO 2011 podpořila Výzvu ANO 2011, a naopak. To je vše. Žádné jiné vazby tam nejsou a ani je neplánuji. Jsme v kontaktu s Nadačním fondem proti korupci, s iniciativami Vyměňte politiky, Česká konference, Pozitivní svět a jinými. Dialog vedeme i s dalšími neparlamentními subjekty. S Andrejem Babišem jsem se několikrát sešel na přelomu roku a od té doby jsme se neviděli.
Zaznamenal jste schůzku Babiše s Nečasem? Co říkáte na politický tým, který se kolem Andreje Babiše tvoří?
Nemám o tom žádné detailní informace. Opravdu nevím. Věřím, že některé kroky, či spíše kontakty, jsou pouze produktem určité politické nezkušenosti. Na druhou stranu je pochopitelné, že hájí a bude hájit zájmy svého impéria.
A politický tým? Nevím. Desetibodový návrh programu, který tým ANO prezentoval na svém webu, mne opravdu neoslovil. Můj podpis tam nenajdete. Nechci však fabulovat a spekulovat.
Před nedávnem jsem zaregistroval na internetu následující větu předsedu vlády Petra Nečase: „Letos osekáme výdaje, poté si posvítíme i na důchodce a bohaté“. Ani zmínka o tom, že by si chtěl premiér posvítit na korupci a s ní spojené osobnosti a pořádně do toho seknout...
Každý soudný čtenář si na vaši otázku dokáže odpovědět sám. Kombinace arogance, nekompetentnosti a nemravnosti u nás asi nemá hranice. Vláda si neuvědomuje, že například Řekové mají z čeho škrtat, ale my? Dnes jenom sčítáme ztráty, které jsou neblahým produktem činnosti této a předchozích vlád.
Jen bych přidal informaci, že na různých účtech na Kypru, v Dubaji, v karibských daňových rájích a v některých malých evropských státech prý odhadem leží přes 1 bilion Kč (což je tisíc miliard!), a to je asi odhadovaná polovina z těch tzv. „transformačních ztrát“. Oněch 12 miliard z MUS ve Švýcarsku je jen malý zlomek. Tyto ztráty nezpůsobili senioři s desetitisícovým důchodem…
Určitě se nemůžu nezeptat na mocenský boj Jiří Pospíšil versus Vlastimil Rampula. Jak celou tu kauzu vnímáte? Jde o nějaký očistný proces, anebo jak to nazval Radek John, o boj gangů?
Radka Johna bych raději ponechal stranou. Rampula je zvláštním úkazem. Nejsem detailně zasvěcen do přediv vztahů kolem našich státních zastupitelství, ale k názoru na věc stačí pouze otevřené zdroje. Situace je víc než alarmující. Nejvyšší státní zástupce Zeman vzbudil určité naděje, alespoň tedy mediálně. Uvidíme. U plzeňského Pospíšila mám určité pochybnosti. Stal se velmi mladým ministrem spravedlnosti již za éry Topolánka, a to bez řádné profesionální praxe a především adekvátních životních zkušeností. Ani jeho angažmá v jeho poněkud pochybné „Alma mater“ mu nezvyšuje kredit. Na druhou stranu je ve funkci již dost dlouho a je i místopředsedou ODS. Měl tedy konat rychleji a rázněji. Příležitostí k tomu měl více než dost. A to nehodnotím jeho údajné vazby na tzv. plzeňského kmotra Jurečka či mimořádně nadstandardní přístup do médií.
Nechcete si trochu zahrát na věštce? Znáte docela dobře naše politické prostředí a jeho představitele, celospolečenské klima a stav našich sdělovacích prostředků. Troufl byste si na nějakou krátkodobou předpověď? Nemusí to být nic konkrétního, nebo odborného, taková subjektivní projekce dejme tomu na měsíc až půl roku…
Myslím si, že lze spolehlivě vyloučit variantu, že by se vláda dobrovolně rozpadla sama. Tedy včetně eventuality, že by véčkaři vyslovili vlastní vládě nedůvěru spolu s opoziční ČSSD. Spojují je penězovody a společné zájmy. Drží se také vzájemně v šachu různými informacemi. To nelze přetrhnout evolučním procesem. Karty míchají FAÚ, ABL, zájmy velkého byznysu, Hrad, regionální kmotři a na ně navěšené party a partičky atd.. Důležitá je pro ně beztrestnost, imunita, milosti a promlčecí lhůty. To je sakra silný tmel. A opozice? Ta parlamentní je nedílnou součástí onoho spektáklu. Jde o jen jinou barvu jedné duhové kuličky. Co tedy občanský vzdor, různé výzvy, petice, neparlamentní subjekty, studenti, akademická obec, komunální a regionální alternativy? Ano, já tady zaznamenávám určitý vývoj a pohyb. Vše je však stále velmi roztříštěné, atomizované, zájmově mimoběžné atd. Nejde jen o protikorupční postoje. Výsledkem by měla být silná, plnohodnotná alternativa, s ambicí tu dnešní nekompetentní a nemravnou politickou garnituru porazit ve volbách. Shoda na negaci existuje, ale je třeba se shodnout na nové nabídce. Základní poptávka je jasná – slušná, efektivní, spravedlivá, profesionální a solidární správa země. Za nejdůležitější považuji ochranu těch nejohroženějších skupin obyvatel – seniorů a také těch nemohoucích a potřebných. Pokud mám věštit, tak první „praskání ledu“ tipuji na podzim. Stát se totiž drolí pod rukama a již to nejde kamuflovat. Ale pozor, pak tomu všemu musí předcházet důkladný a důsledný audit uplynulé éry. Hledejme silné, zkušené, vyzrálé, nezávislé a schopné osobnosti. Bude jich potřeba. Pokud již není pozdě. Já také nevylučuji výskyt doposud neznámého faktoru X, který může všechny tušené procesy urychlit.
Jak vnímáte pozici vlády vůči Evropské unii?
A kdo to vlastně je ta dnešní vláda? Hájí zájmy svých občanů i v zahraničněpolitické orientaci? To já skutečně nevím. Anebo hájí zájmy Hradu, potažmo Ruska? Anebo je na straně Německa? Anebo preferuje Izrael, USA? Anebo Velkou Británii? Či snad Turecko, Čínu, Jižní Ameriku atd.? My to nevíme. Otázkou je, zda je ona nesrozumitelná podoba dána jen tím, že orchestr neladí a má slabého dirigenta, anebo jde dokonce o něčí instrukce. Dnešní Nečasovo „NE!“ EU má diametrálně jinou váhu i motivaci, než to britské NE. Vyznívá to spíše jako podivná karikatura země uprostřed silných zájmů silného Německa a silného Ruska. Místo bezproblémového čerpání životně důležitých evropských dotací jsme se sami posunuli do pozice špatného žáka v nejhorší třídě. A některým se navíc zalíbila pozice provokatérů, kverulantů a rádoby pravicových dogmatiků. Je to jednodušší a líbivější, než si důkladně zamést před vlastním prahem. Topolánkovu hřmotnost a hrubiánství nahradila Nečasova nejistota a nevyzpytatelnost. Tím vším vůbec neobhajuji dnešní podobu EU, která doplácí na politické preference na úkor ekonomické reality. A i proto teď zažíváme drsné vystřízlivění. Přesto si myslím, že na Klausovo, a potažmo nově i Nečasovo fanfarónství doplatíme bohužel všichni. Ostatně, uvidíme časem, v jakých rukách nakonec skončí česká energetika a transitní dopravní sítě. Pak budeme znát odpovědi na některé dnes ještě nevyslovené otázky.
