Za 20 let, uplynulých od vydání první studie World Payments Report v roce 2004, prošlo odvětví plateb dramatickou proměnou. Stále více se prosazují digitální technologie, jako jsou různé peněženky, peer-to-peer (P2P) platby a bezkontaktní platby. Klíčovou roli v podpoře inovací a zajištění ochrany spotřebitelů sehrály také příslušné regulace. Výsledkem je, že platební ekosystém je nyní propojenější, harmonizovanější, efektivnější i bezpečnější než kdykoli předtím.
Rozmach bezhotovostních transakcí a vedoucí postavení v regionu APAC
Objem bezhotovostních transakcí vzrostl v roce 2023 na 1411 miliard a v roce 2024 dosáhne 1650 miliard. Vzhledem k tomu, že dnešní zákazníci dávají stále více přednost bezhotovostním platbám, očekává se, že tento trend bude pokračovat. Do roku 2028 by měly bezhotovostní transakce dosáhnout objemu až 2838 miliard.
Jedním z nejrychleji rostoucích regionů v bezhotovostních transakcích je Asie a Tichomoří (APAC) s 20% meziročním nárůstem v roce 2024, ve srovnání s 16 % v Evropě a 6 % v Severní Americe. V celosvětovém měřítku označuje většina manažerů v oboru (plných 77 % z nich) růst objemu elektronického obchodování za rozhodující faktor, urychlující přechod k bezhotovostním transakcím.
Platby z účtu na účet jsou výzvou pro tradiční karetní systémy
Řešení okamžitých plateb z účtu na účet (Account-to-Account, A2A) představují rychlejší a nákladově efektivní způsob placení, který obchází drahé karetní sítě. Podle studie dokonce hrozí, že nárůst jejich popularity zpochybní dominanci tradičních platebních karet. „Odhady přitom naznačují, že by mohly kompenzovat 15 až 25 % budoucího růstu objemu karetních transakcí. Vzhledem k tomu, že mezibankovní poplatky a úroky jsou klíčovým zdrojem jejich zisku, měly by finanční instituce tuto skutečnost považovat za významné riziko, které by mohlo pro zavedené subjekty v odvětví znamenat miliardy ušlých příjmů,“ říká Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini v České republice.
Digitální peněženka Wero Evropské platební iniciativy pravděpodobně urychlí zavádění plateb typu A2A. Předpokládá se, že do roku 2027 dojde v Evropě k 37% snížení počtu transakcí prováděných platební kartou.
„Pokračující nárůst množství bezhotovostních transakcí je pro banky a poskytovatele platebních služeb zlomovým okamžikem. Zjištěná data naznačují nevyhnutelný posun k budoucnosti okamžitých a otevřených plateb,“ konstatuje Jeroen Hölscher, globální ředitel pro platební služby ve společnosti Capgemini. „Pokrok, který jsme zaznamenali v případě služeb Pix v Brazílii a UPI v Indii, jasně ukázal, že úspěch závisí na spolupráci soukromého a veřejného sektoru. I když některé finanční instituce mohou modernizovat svá stávající platební centra nebo využívat sdílenou bankovní infrastrukturu, faktem zůstává, že spotřebitelé požadují okamžité platby a podniky jsou hladové a ochotné dobře zaplatit za inovativní řešení, která řeší skutečné obchodní problémy. Nyní nastal čas tyto základy vytvořit.“
Finanční instituce ale nejsou na okamžité platby připraveny
Dva ze tří manažerů v oblasti plateb považují rozšíření okamžitých plateb za zásadní pro podporu bezhotovostních transakcí. Banky proto musí naskočit na vlnu zavádění okamžitých plateb. Většímu pokroku ale brání obavy z podvodů, které ve zprávě vyjádřila většina manažerů z oblasti plateb. Vzhledem k tomu, že banky nemají dostatečně silné obranné mechanismy a mohou se obávat o likviditu, rozhodne se mnoho z nich okamžité platby přijímat, ale nikoli odesílat. Na základě průzkumu je dnes pouze 25 % bank schopných okamžité platby přijímat a jen 53 % je dokáže přijímat i odesílat.
Pro účely této studie vyhodnotila společnost Capgemini výsledky průzkumu napříč různými obchodními a technologickými parametry , aby porozuměla připravenost bank na zavedení okamžitých plateb. Studie zjistila, že pouze 5 % bank vykazuje vysokou obchodní a technologickou připravenost, aby si upevnily pozici lídrů v oblasti zavádění okamžitých plateb. Pozoruhodné je, že silným technologickým základem pro okamžité platby se může pochlubit pouze 13 % evropských bank. To je pro banky a poskytovatele platebních služeb v EU obzvláště důležité, protože na obzoru je termín platnosti nařízení o okamžitých platbách (IPR), které všem bankám stanovuje povinnost nabízet plnou funkčnost odesílání a přijímání okamžitých plateb do října 2025.
Neefektivní procesy v oblasti závazků a pohledávek způsobují manažerům v oblasti financí, pojišťovnictví, maloobchodu i v automobilovém průmyslu značné problémy s peněžními toky. Více než 80 % z nich stále používá pro odsouhlasení účtů manuální, papírové procesy, což vede k tomu, že téměř 7 % podnikových příjmů je vázáno v hodnotovém řetězci. To potenciálně znamená uvízlé miliardy dolarů, které by mohly být použity na financování obchodních aktivit. Okamžité platby a otevřené finance mohou pro tyto podniky představovat novou cestu vpřed, protože nabízejí přehled o hotovosti v reálném čase.
Otevřené finance v rané fázi zavádění po celém světě
Hlavním katalyzátorem transformace se od vydání první studie World Payments Report v roce 2004 stala evropská směrnice o platebních službách z roku 2018 (PSD2). Průkopnictvím otevřeného bankovnictví připravila půdu pro dnešní rostoucí hnutí tzv. otevřených financí. Studie zdůrazňuje, že otevřené finance posilují postavení spotřebitelů a podniků a urychlují zavádění okamžitých plateb. Navzdory obrovskému potenciálu přetvořit finanční prostředí je pokrok v současné době omezený rozdíly v regulačních rámcích a tržních iniciativách. Austrálie, Brazílie, Indie a Singapur jsou jedny z mála zemí, které vedou iniciativy, jejichž cílem je zpřístupnit sdílení dat a zvýšit pohodlí jednotlivců i firem zapojených do otevřeného finančního systému.
Podle studie je pro finanční instituce obtížné plně zavést otevřený systém financí kvůli problémům s nestandardizovanými rozhraními API, omezené kontrole nad používáním dat a nedostatku pobídek ke sdílení dat s třetími stranami. Pouze 17 % bank je v pokročilé fázi, kdy pilotně testuje nebo už uvádí na trh produkty otevřených financí, zatímco 39 % je ve fázi plánování a provádí hodnocení dopadů. Dalších 23 % bank stále váhá, protože čeká na vyjasnění regulačních předpisů.
Metodika studie
World Payments Report 2024 čerpá z poznatků ze dvou primárních zdrojů – z celosvětového průzkumu mezi podniky a z průzkumů a rozhovorů s manažery v oblasti bankovnictví a platebního styku, které byly provedeny v roce 2024. Tyto primární výzkumné zdroje zahrnují poznatky z 15 trhů: Austrálie, Brazílie, Francie, Hongkong, Itálie, Kanada, Německo, Nizozemsko, Saúdská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a Spojené státy. V rámci celosvětového průzkumu mezi podniky bylo dotazováno 600 firemních ekonomů ze tří odvětví: pojišťovnictví, maloobchodu a automobilového průmyslu. Zjišťovaly se faktory ovlivňující narušení platebního styku, očekávání od bankovních služeb pro podniky, úroveň spokojenosti, faktory ovlivňující vztahy s bankami, výzvy v oblasti řízení hotovosti a nové platební služby, využívající okamžité platby a pokladní systémy pracující v reálném čase. Účastníci také poskytli poznatky o splatnosti okamžitých plateb a automatizaci pohledávek či závazků. Studie rovněž obsahuje poznatky z cílených rozhovorů a průzkumů s více než 200 manažery v oblasti platebního styku z předních bank (tier I a tier II), organizací poskytujících finanční služby, poskytovatelů platebních služeb, oborových asociací a centrálních bank, kteří zastupují Ameriku, Evropu, Asii a Tichomoří a Blízký východ.
