Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), jeho Platforma exportérů sdružující významné vývozce a Hospodářská komora ČR vyzvaly dnes českou vládu, aby pomohla nastavit plně funkční systém exportního financování. „Nepožadujeme žádné dotace, ale úvěrování solidních zákazníků a dobrých projektů v rizikových teritoriích, kde samy podniky bez podpory státu neobstojí,“ stojí ve výzvě, kterou účastí na tiskové konferenci v Prague Marriott Hotel podpořili účastí viceprezident SP ČR Radek Špicar, tajemnice Platformy exportérů SP ČR a Inez Krautmannová a prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Akce na podporu výzvy se zúčastnilo několik zástupců významných exportérů, kteří jsou členy Platformy exportérů SP ČR, mezi nimi Marek Kýhos, finanční ředitel Škoda Transportation a zástupci takových firem jako je PSJ, PSG, Doosan, ALTA, Škoda JS, UNIS a Papcel.
Nejistota okolo ČEB a EGAP
Jak totiž potvrzuje exkluzivní šetření SP ČR mezi jeho členskými firmami - exportéry, více než dvě pětiny z nich (43 %) vyjadřují obavy z dostupnosti exportního financování a pojištění ČEB a EGAP. Z toho pětina vyjadřuje zásadní obavy nepříznivých vlivů v souvislosti s financováním jejich exportu. Více jak polovina firem (55 %) poukazuje na to, že jejich export bude ovlivněn omezením poptávky v Německu. Téměř tři čtvrtiny exportérů (72 %) hovoří o tom, že je ovlivní konflikt na Ukrajině a sankce vůči Rusku, z toho export téměř 30 % procent respondentů bude ovlivněn zásadně.
Jak také vyplývá z uvedeného šetření, na které opověděla téměř stovka firem, z toho 56 podniků s ročním obratem větším než 100 milionů korun, necelá polovina respondentů (46 %) očekává pro letošní a příští rok zvýšení exportu. Zhruba dvě pětiny očekávají přibližně stejný výsledek jako v loňském roce a takřka pětina předpokládá snížení exportu. Jedním z rizikových faktorů je přitom otázka financování a pojištění. V této souvislosti zhruba dvě třetiny firem (63 %) pokládají ČEB a EGAP za zásadní faktor podpory exportu.
Průmysl nechce dotace
„Průmysl nechce dotace. Chceme jen stejné podmínky, jaké mají v souboji o zakázky zahraniční konkurenti. Všechny vyspělé země pomáhají zákazníkům svých exportérů získávat úvěry. Do některých teritorií bez toho vůbec nelze dodávat,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Význam multiplikačního efektu exportu lze doložit na tom, že každá miliarda korun z exportní zakázky přináší do tuzemské ekonomiky v následujících deseti letech 2,2 miliardy korun a vytváří 1750 nových pracovních míst. Každá koruna ve státní podpoře exportu znamená 0,32 Kč v dalším vývozu, což je dvakrát více než v Německu.
V letošním roce však export prochází těžkou zkouškou, která může výrazně zbrzdit nadějné oživení z počátku roku. Konflikt na Ukrajině, sankce vůči Rusku a válka na Středním východě a další rizika znesnadňují získávání a dokončování zakázek.
Exportéři proto upozorňují, že v této situaci si Česká republika nemůže dovolit zablokování klíčových institucí, kterými jsou EGAP a Česká exportní banka. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Platforma exportérů SP ČR a Hospodářská komora ČR apelují proto na vládu, aby jim věnovala pozornost tak, aby plnily své poslání, na kterém závisí řada exportérů.
Bezrizikové financování je nonsens
„Výrazně oceňujeme posílení ekonomické diplomacie. Nyní je však potřeba urychleně řešit financování exportu,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Systém podpory exportu mají všechny země OECD. Primárním nástrojem jsou státní pojišťovny, sekundárním státní banky. Nejrozvinutější země mají, stejně jako ČR, obojí (například Německo, Finsko, Japonsko, Korea, ale i Čína). Nejvyspělejší zemí v podpoře exportu z OECD je dnes Německo, jehož firmy jsou v řadě zemí největšími konkurenty našich exportérů.
Nyní jsou české podniky v řadě zemí znevýhodněny. Například německá státní pojišťovna pojišťuje splatnost úvěrů do Běloruska z 95 %, zatímco český EGAP má nastaven limit 85 % a je tak přísnější než přikazuje koncensus OECD. Roste tlak na zpřísňování podmínek úvěrů a pojištění, které zachází do oblasti pokusu o „bezrizikové financování“ a to je z principu nedosažitelné. Paralelně s tím se objevují silné tendence ke snížení rozsahu a zúžení spektra krytí bankám EGAP (včetně ČEB). Roste administrativní náročnost a náklady všech stran a pojištění se prodražuje. Úvěrování ČEB se za rok 2014 objemově markantně snížilo.
Nemohou přenášet vlastní riziko na exportéry
Poskytování a pojišťování úvěrů zákazníkům českých exportérů musí být profesionální, ČEB i EGAP musí zákazníky důkladně prověřovat a úvěry důsledně spravovat a vymáhat jejich splácení. Status a pravidla fungování obou institucí musí však odpovídat jejich účelu, kterým je podpora exportu. Nemohou přenášet vlastní riziko na exportéry. Ti jsou zodpovědní za kvalitní a včasné naplnění kontraktů. Financující banka je odpovědná za analýzu kvality dlužníka nebo transakce, vymezení a eliminaci rizik. Účelem EGAP je pokrytí teritoriálního rizika a umožnění dlouhodobého financování omezením rizika bank.
„Velmi dobře si uvědomujeme, že každý exportér si za svůj úspěch nebo neúspěch může především sám, ale role státu existuje. Využívají ji všichni exportéři minimálně ve vyspělých zemích, a proto si myslíme, že vláda ČR by v této oblasti měla být aktivní, protože byť v omezené míře, může exportérům při úspěšné realizaci jejich projektů pomoci,“ dodal Radek Špicar.
Od subdodavatelů do role generálních dodavatelů
Svaz průmyslu a dopravy ČR i Hospodářská komora jsou připraveny diskutovat s vládou i s vedením obou institucí tak, aby fungovalo financování exportu a současně se minimalizovala rizika pro státní rozpočet. Cílem by mělo být vyrovnané hospodaření obou institucí v dlouhodobém horizontu. Takto jsou nastaveny i zahraniční instituce, jako například německá pojišťovna Euler Hermes, francouzská COFACE, nizozemský Atradius či finská Finvera.
Česká exportní banka a EGAP pomohly českému exportu přežít krizi, která i díky nim nedopadla na český průmysl a zaměstnanost plnou silou. I díky nim se čeští výrobci posunuli ze subdodavatelů do role generálních dodavatelů, což je velký úspěch po mnoha letech úsilí. Potvrdilo se tak, že státní proexportní instituce mohou podržet průmysl v těžkém období, kdy komerční banky zastavily dlouhodobé financování. Průmysl si uvědomuje, že během tohoto období obě instituce akumulovaly i řadu nesplácených pohledávek. Apeluje však na vládu, aby jejich řešení nevedlo k zablokování obou institucí a celého systému exportního financování.
Cílovým stavem je opět akceschopný a flexibilní EGAP, jehož podpora má značný multiplikační efekt na příjmy státního rozpočtu a zaměstnanost, a resuscitovaná ČEB na podporu významných transakcí v krizových obdobích či krizových teritoriích a při podpoře vstupu na nová teritoria.
Výsledky průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR
(odpovědělo 56 podniků s ročním exportem větším než 100 milionů korun)
Očekávání ohledně vývoje exportu v letošním roce:
22 % podniků očekává zvýšení o více než 10 %
24 % podniků očekává zvýšení do 10 %
37 % podniků očekává přibližně stejný výsledek jako loni
15 % podniků očekává snížení do 10 %
3 % podniků očekávají snížení o více než 10 %
Ovlivnění exportu nepříznivými vlivy:
55 % podniků ovlivní omezení poptávky Německa (z toho 27 % zásadně)
36 % podniků ovlivní omezení poptávky Číny a Jižní Ameriky (z toho 9 % zásadně)
72 % ovlivní konflikt na Ukrajině a sankce vůči Rusku (z toho 29 % zásadně)
48 % ovlivní válka na Středním východě (z toho 13 % zásadně)
43 % ovlivní ztížená dostupnost exportního financování a pojištění ČEB a EGAP (z toho 19 % zásadně)
Dvě třetiny podniků se domnívají, že státní podpora je pro český export zásadní:
64 % podniků se domnívá, že je státní podpora pro český export zásadní
63 % podniků pokládá ČEB a EGAP za zásadní, protože i jiné státy svůj export podporují
Nefungující exportní instituce by byly vážným problémem pro český export
(u EGAP pro 66 % podniků, u ČEB pro 60 % podniků)
Ostatní formy státní formy podpory exportu pokládá za podstatné jen menšina podniků:
Podpora CzechTrade (44 %)
Zvýšení počtu míst ekonomických diplomatů na některých ambasádách (32 %)
Účast na zahraničních cestách politiků (12 %)
|
|
Export |
HDP |
Podíl |
|
2004 |
1 722 657 299 |
2 929 172 000 |
58,80% |
|
2005 |
1 868 585 835 |
3 116 056 000 |
60,00% |
|
2006 |
2 144 573 385 |
3 352 599 000 |
64,00% |
|
2007 |
2 479 233 855 |
3 662 573 000 |
67,70% |
|
2008 |
2 473 735 569 |
3 848 411 000 |
64,30% |
|
2009 |
2 138 623 127 |
3 758 979 000 |
56,90% |
|
2010 |
2 532 797 166 |
3 790 880 000 |
66,80% |
|
2011 |
2 878 691 272 |
3 823 401 000 |
75,30% |
|
2012 |
3 072 597 844 |
3 845 926 000 |
79,90% |
|
2013 |
3 166 871 450 |
3 883 780 000 |
81,50% |
Přehled finančních objemů EGAP
Během své činnosti (1993 - 2013) podpořil EGAP export v celkovém objemu 670 mld. Kč, který by bez této podpory mohl jen těžko vzniknout. Během této doby EGAP zaznamenal pouze 4 roky, kdy objem vyplaceného pojistného plnění překročil v daném roce objem vybraného pojistného. Celkově tak EGAP vybral na pojistném o 6,5 miliardy více, než vyplatil na pojistném plnění.
|
Pojištěný objem |
Předepsané pojistné |
Vyplacená pojistná plnění |
Rozdíl mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním |
|
|
v mld. Kč |
v mil. Kč |
v mil. Kč |
v mil. Kč |
|
|
1993 |
3,2 |
65 |
0 |
65 |
|
1994 |
3,8 |
182 |
0 |
182 |
|
1995 |
3,8 |
106 |
3,6 |
102,4 |
|
1996 |
14,1 |
275 |
3,9 |
271,1 |
|
1997 |
16,4 |
705 |
5,4 |
699,6 |
|
1998 |
20,6 |
395 |
62,7 |
332,3 |
|
1999 |
26,1 |
710 |
503 |
207 |
|
2000 |
33,8 |
918 |
579,5 |
338,5 |
|
2001 |
35,1 |
1 091 |
428,8 |
662,2 |
|
2002 |
16,3 |
269 |
868,5 |
-599,5 |
|
2003 |
18,7 |
221 |
271,3 |
-50,3 |
|
2004 |
17 |
281 |
738,7 |
-457,7 |
|
2005 |
22,2 |
274 |
603 |
-329 |
|
2006 |
29,9 |
911 |
471 |
440 |
|
2007 |
50 |
1 381 |
589 |
792 |
|
2008 |
43 |
905 |
298 |
607 |
|
2009 |
61,8 |
1 215 |
1 105 |
110 |
|
2010 |
67,2 |
2 258 |
1 510 |
748 |
|
2011 |
53 |
2 259 |
868 |
1391 |
|
2012 |
72,1 |
1 963 |
1 295 |
668 |
|
2013 |
63,4 |
2 587 |
2 294 |
293 |
|
Celkem |
671,5 |
18971 |
12498,4 |
6472,6 |
Srovnání limitů EGAP s obdobnými institucemi dalších vyspělých států
Ve srovnání s jinými státy OECD nemá Česká republika nic nadstandardního
|
Země
|
Instituce |
Limity |
|
Dánsko |
EFK |
Max. 95 % pro banky na komerční a politická rizika Max. 90 % pro exportéry na komerční a politická rizika |
|
Slovensko
|
Eximbanka |
Max. 95 % na komerční a politická rizika |
|
Rakousko |
OeKB |
Až do 100 % na politická rizika v projektovém financování (standard je 95 % na všechno – definované výjimky až 100 %) Max. 95 % na projektové financování (projektové financování je nejkomplexnější a nejkomplikovanější, tudíž nejrizikovější) |
|
Itálie
|
SACE |
Až 100 % na politická a komerční rizika |
|
USA
|
US Exim |
Standard až 100 % krytí |
|
Lucembursko |
ODD |
98 % na politická rizika u veřejných dlužníků (obec, stát) 98 % na bankovní dlužníky (financování bank-to-bank) 95 % na privátní dlužníky |
|
Nizozemí |
Atradius |
Max. 98 % krytí (bez ohledu na typ produktu nebo dlužníka) 80 % na krytí rizik při předexportních úvěrech (úvěry pro exportéra na výrobu při daném kontraktu) |
|
Finsko |
Finnvera |
95 – 100 % na exportní úvěry 75 – 90 % na exportní záruky (záruky vystavené bankou za exportéra ve prospěch zahraničního zákazníka) |
|
Švédsko
|
EKN |
95 % na exportní úvěry i exportní záruky |
|
Kanada
|
EDC |
90 % na úvěry a exportní pohledávky 90 % na politická rizika při různých typech financování |
|
Austrálie |
EFIC |
100 % na politická rizika 90 % na komerční rizika 95 % na pojištění exportních záruk |
|
Česká republika |
EGAP |
Max. 95 % na exportní úvěry Max. 95 % na exportní záruky Max. 80 % na předexportní úvěry |
Jak fungují multiplikační efekty exportu:
tramvaje Škoda Transportation
Studie společnosti Deloitte (Multiplikační efekty zpracovatelského průmyslu, ČVUT) prokázala, že v případě výroby tramvají vede každá 1 miliarda tržeb daného produktu k tvorbě až 970 nových pracovních míst. V porovnání s ostatními segmenty odvětví „výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení“ navíc přináší výroba tramvají o 220 nových pracovních míst více než u ostatních výrobků tohoto odvětví průmyslu.
Příkladem konkrétní zahraniční zakázky je exportní kontrakt na 72 tramvají za 3,4 miliardy korun pro turecké město Konya.
Škoda Transportation vyhrála tendr na dodávku šedesáti tramvají pro turecké město Konya na začátku března 2013. Plzeňský výrobce kolejových vozidel dokázal porazit ve výběrovém řízení pět firem. Mezi nimi i kanadský Bombardier, polskou Pesu, nebo čínský podnik CNR Tangshan Railway Vehicles. Škodovka získala zakázku především díky technickému provedení a ceně. Důležité byly také termíny dodacích lhůt.
Tato zakázka zajistila práci pro zhruba 4 000 pracovníků ve skupině Škoda Transportation, a navíc přinese 800 milionů korun do státní pokladny na úsporách sociálních výdajů, daních a odvodech. Do splnění zakázky je rovněž zapojeno množství českých subdodavatelů, což je vidět na finančních prostředcích, které vydává Škoda Transportation za materiál a služby mimo skupinu. Konkrétně ze zakázky pro Konyu nakupuje Škoda Transportation od dalších dodavatelů (např. Wikov, Kovonerez, OMB) materiál a další služby za 1,8 miliardy korun.
Škoda Transportation jako příklad exportně orientované firmy
Škoda Transportation je jednou z předních evropských firem v oboru dopravního strojírenství. Vyrábí tramvaje, elektrické lokomotivy, metro, příměstské vlakové jednotky, trolejbusy.
Škoda Transportation je výrazně proexportně zaměřená firma. V roce 2010 měla sice podíl exportu nových výrobků pouze 20 %, ale ten postupně vzrostl na téměř 50 % v následujících několika letech. Pro letošní rok je odhad podílu exportu už téměř 80 %. Škodovce se daří zúročit investice do výzkumu a vývoje, na který věnovala jen za minulé čtyři roky čtyři miliardy korun. Minulý rok uzavřela Škodovka exportní kontrakty za 21 miliard korun a letos již uzavřela exportní kontrakty za čtyři miliardy korun. V současnosti jsou navíc v jednání další zakázky do zahraničí za desítky miliard korun. Škoda Transportation se orientuje nejen na tradiční převážně východoevropské a středoevropské trhy, ale stále častěji proniká také do Číny, a průlom s několika zakázkami se podařil i v západní Evropě.
