Počet projektů přímých zahraničních investic v Evropě v loňském roce poklesl o 11 %, investoři zde i tak umístili 3 303 projektů, které generují téměř 125 tisíc pracovních míst. Ekonomická krize ovšem nezasáhla všechny země stejně: zatímco v západní Evropě počty projektů spíše stagnovaly či mírně vzrostly, ve střední a východní Evropě počet investičních projektů klesl o 40 %. Česká republika zaznamenala 30% pokles, přesto je stále v první dvacítce evropských zemí co do počtu investičních projektů (11. místo) i vytvořených pracovních míst (14. místo). Kromě tradičně silných investorů z USA a Německa se na třetí místo v počtu vytvořených pracovních míst dostala Čína, jejíž investiční aktivity v Evropě stouply téměř o 30 %.
Podle Magdaleny Souček, vedoucí partnerky Ernst & Young v České republice, se také mění povaha investičních projektů: „Zatímco v roce 2006 generoval jeden investiční projekt průměrně 101 pracovních míst, v loňském roce to bylo 69. Investoři se zkrátka pouštějí jen do relativně jistých a nezbytných kroků, které se v jejich podnikání projeví v poměrně krátkém horizontu.“
Nejlépe si vedlo Polsko
Průzkum ukázal, že se změnily dosavadní zvyklosti co se umístění a typu investic týče. Zavedené západoevropské ekonomiky si víceméně udržely či mírně zvýšily počty investičních projektů, i když objemově byly menší. Země střední a východní Evropy však pokračovaly v poměrně razantním pádu, který se ukázal již v loňských statistikách. Z tohoto regionu si nejlépe vedlo Polsko, které i přes velký propad zejména v investicích do výroby stále dokázalo přilákat relativně vysoký počet přímých investic, což jej vyneslo na 8. místo z hlediska počtu projektů a 5. z pohledu počtu vytvořených pracovních míst.
Naopak více dařit se v pomyslném souboji o přímé zahraniční investice začalo zemím dále na východ. Rusko přilákalo o 17 % více investičních projektů než v roce 2008, což jej řadí na 5. místo v žebříčku nejatraktivnějších evropských zemí, z hlediska počtu vytvořených pracovních míst je třetí. Relativně novou destinací je Turecko, které zejména díky čínských investicím do oblasti automobilového průmyslu dosáhlo v Evropě na čtvrté místo co do počtu vytvořených pracovních míst.
Nové trendy lze pozorovat i z hlediska původu investic – tradičně silné země jako USA, Německo a Japonsko začínají dotahovat tzv. země BRIC – tedy Indie, Čína, Brazílie a Rusko, které jsou třetím nejvýznamnějším investorem. Především čínské investice do Evropy zaznamenaly značný nárůst, počet čínských projektů vzrostl o třetinu (z 87 na 111), co do počtu vytvořených pracovních míst je Čína na třetím místě (za USA a Německem).
Zahraniční investice podle sektorů: velké rozdíly
Největší propad zaznamenala v roce 2009 odvětví, která vyžadují masivní investice, dále odvětví, která se v posledních letech přesouvala do zemí střední a východní Evropy, a rovněž sektory tradičně spojované s rozvíjejícími se ekonomikami. Nejhorší výsledky vykazují v loňském roce investiční projekty v automobilovém a těžařském průmyslu a v dopravě. Snížily se ale také investice do ekonomických služeb a do vývoje softwaru. Vedle toho však existují i odvětví, která jsou, jak se zdá, vůči ekonomické krizi odolnější – konkrétně potravinářský a farmaceutický průmysl či elektroenergetický sektor. Těm se vloni podařilo přilákat více investic než v roce 2008.
Nová pracovní místa: automobilový průmysl stále vede
Nejvíce pracovních míst v Evropě tradičně vzniklo v automobilovém sektoru, a to jak v západní, tak ve střední a východní Evropě. Zatímco se však automobilový průmysl v západní Evropě podílí na pracovních místech z 10 %, v regionu střední a východní Evropy je 41 % všech pracovních míst vytvořeno v tomto sektoru. Dále se již oba regiony poměrně zásadně liší. Na druhém a třetím místě co do počtu vytvořených pracovních míst v západní Evropě jsou sektory „business services“ a software, ve střední a východní Evropě to je potravinářský a elektronický průmysl.
„Střední a východní Evropa je stále automobilovou baštou – 80 % vytvořených pracovních míst v evropském automobilovém průmyslu je právě zde. Navíc se sem tlačí investoři z Číny, kteří si tak chtějí zajistit přístup na vyspělé evropské trhy a zároveň počítají s tím, že jim přítomnost v Evropě pomůže zlepšit image a zvýšit důvěryhodnost jejich produktů. Loňská investice Cherry Automobile v Turecku je prvním příkladem tohoto trendu,“ připomíná Magdalena Souček.
Česká republika v roce 2009
Příliv zahraničních investic byl výrazným způsobem poznamenán ekonomickou krizí, která provázela téměř celý rok 2009. Největší propad zájmu nových investorů nastal podle statistik agentury CzechInvest přesně v polovině minulého roku. „Rozhodování zahraničních investorů o uskutečnění projektu bylo do značné míry ovlivněno negativním výhledem poptávky a jejích výkyvů. Řada firem navíc musela omezovat stávající kapacity a optimalizovat efektivnost svého provozu. To se logicky projevilo ve vyšší nezaměstnanosti a nižším počtu kmenových zaměstnanců,“ vysvětluje Michal Stieber, zástupce agentury CzechInvest.
Obrat s sebou přineslo až poslední čtvrtletí, kdy poptávka po České republice vzrostla. A to kupříkladu i ve srovnání se závěrečnými měsíci roku 2008. Důvodem bylo začínající oživení světové ekonomiky, které přímo ovlivnilo investiční aktivitu například v odvětvích zpracovatelského průmyslu, sdílených služeb nebo vývoje IT. Řada finálních výrobců přehodnotila dosavadní dodavatelsko-odběratelské vztahy, inovovala své výrobky a následně zadala zakázky novým dodavatelům. Tlak na snižování nákladů přiměl řadu těchto dodavatelů umístit svůj nový projekt či relokovat stávající provoz do výhodnější lokality, kterou je například právě Česká republika.
Novinkou loňského roku je především větší zájem o nájemní prostory na úkor poptávky po vlastních výrobních halách. S ohledem na vyšší výkyvy v poptávce totiž investoři vyžadují nižší fixní náklady a vyšší likviditu.
Udrží si Evropa svou přitažlivost?
Zatímco západní Evropu investoři stále považují za region, který je pro zahraniční investice atraktivní (s 38 % se umístila na druhém místě, těsně za Čínou s 39 %), ze střední a východní Evropy, ještě v loňském roce druhé, mají pro tento rok ještě obavy. Její atraktivnost se v loňském roce propadla ze 42 % na pouhých 24 %. Nicméně v dlouhodobějším výhledu zůstává střední a východní Evropa pro zahraniční investice zajímavým cílem. Pokud jde o projekty plánované v následujících třech letech, u oslovených investorů se s 59 % umístila na třetím místě, těsně za druhou Indií s 61 %. První byla Čína s 66 %. Navzdory vzrůstajícím nákladům na pracovní sílu a provoz v celé Evropě 70% respondentů uvádí, že v horizontu příštích deseti let stále plánují udržet v Evropě výrobu. Trend přesouvání jednoduché výroby stále více na východ je sice nevratný, masivní exodus výrobních firem z Evropy se však zatím zřejmě nechystá.
„Úsilí o zachování atraktivnosti pro zahraniční investory by proto mělo být pro evropské vlády prioritou. Co nejdříve by měly začít přemýšlet o tom, jakými praktickými opatřeními by mohly investory povzbudit. Bez konkrétních, efektivních kroků bude totiž pro Evropu stále obtížnější zajistit si trvalý a dostatečný ekonomický růst,“ upozorňuje Magdalena Souček.
Zdroj: Ernst & Young
