„V roce 2011 soudy zahájily 936 tisíc exekucí, takže úbytek činí ve srovnání s loňskem ve výši 120 tisíc. Tento vývoj jsme očekávali, byť jsme na začátku minulého roku byli svědky toho, jak se věřitelé snažili stihnout zažalovat své pohledávky ještě před snížením advokátních odměn. Věřitelé rychle podávali návrhy na nařízení exekucí před účinností novelizované vyhlášky o jejich odměnách, která platí od března 2012. V té době jsme tedy čelili několikanásobnému počtu exekucí. Pak se situace naštěstí stabilizovala,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek. To potvrzují i statistiky za první třetinu roku, kdy soudy odstartovaly 326 000 exekucí, tedy téměř polovinu všech řízení zahájených v loňském roce. „V případě, že bychom data očistili o toto období, odmysleli si tuto bublinu, získali bychom relevantní hodnoty, tedy asi 600 000 exekucí za rok. Stále ale máme v zádech ekonomickou krizi.“ Současně lze uvést, že exekuce nejsou nařizovány kvůli bagatelním částkám. Průměrná výše dluhu, kvůli němuž věřitel žaluje dlužníka, se pohybuje kolem 85 000 korun.
V roce 2012 vzrostl počet ukončených exekucí, a to na 352 000. Ve srovnání s rokem 2011 jde o přírůstek ve výši 64 000, s rokem 2010 dokonce o 150 000. Jde o jednoznačně pozitivní ukazatel, který vítají nejen věřitelé. „Ukazuje se, že soudní exekutoři zajišťují vymahatelnost práva v České republice efektivně a schopně. Dostali jsme se na úroveň západoevropských států, kde vymahatelnost činí 40 procent. Nechali jsme zapomenout na éru před rokem 2001, před vznikem soudních exekutorů, kdy vymáhání pohledávek zajišťovaly jen soudy, ovšem s úspěšností kolem tří procent,“ upřesňuje David Koncz, viceprezident Exekutorské komory. Exekucí ukončených vymožením evidujeme 212 000, zastavením 127 000.
Roste počet exekucí na nepeněžitá plnění
Počet odvolání proti usnesení soudů o nařízení exekuce je za loňský rok roven hodnotě 11 392, což je takřka totožné jako v roce 2010, kdy bylo podáno 11 349 odvolání, v roce 2011 se zobrazilo 10 725 odvolání. V kontextu s celkovým nápadem exekucí lze hovořit o příznivém indikátoru, který svědčí o legitimnosti procesu nařizování exekucí.
Loni bylo nařízeno 22 000 dražeb, z toho 14 000 nemovitostí. Je však třeba upozornit na diferenci mezi počtem nařízených a provedených dražeb. „Část dražeb je z různých důvodů neprovedena – například kvůli zaplacení dlužné částky před dražbou, insolvenci a podobně. Nařízených dražeb se odhadem uskuteční kolem 50 procent. Navíc počet dražeb nelze vztáhnout na počet exekucí nařízených v daném roce, protože se většinou vztahují k exekucím zahájeným v předchozích letech,“ dodává Michal Rudý, člen prezidia Exekutorské komory ČR.
Zajímavostí je rovněž nárůst exekucí na nepeněžitá plnění – ze 4 113 v roce 2010 na 6 455 v roce 2011 a 6.396 v roce 2012. Stabilní úroveň si drží položka exekutorské zápisy – loni jich soudní exekutoři sepsali stejně jako v roce předloňském, tj. 25 000. Letos mohou kvůli změně zákona sepisovat už jen exekutorské zápisy osvědčující skutkový stav věcí, nikoliv dohodu mezi dlužníkem a věřitelem o existenci peněžitého dluhu, vysvětluje prezident Jiří Prošek: „Jednalo se přitom o naprosto bezproblémovou agendu, kterou veřejnost ráda a hojně využívala. Bohužel novela vrací zápisy do výhradní kompetence notářů a už teď je jasné, že to nebyl zrovna prozíravý tah.“
Je třeba vzdělávat veřejnost i prostřednictvím médií
Připomeňme, že exekuce je vždy zahajována soudem na návrh věřitele. Soudní exekutoři nemají na počtu exekucí žádný podíl. Vykonávají jen to, co rozhodnou soudy. Navíc počet exekucí nelze ztotožňovat s počtem dlužníků. Řada jich totiž čelí většímu počtu exekucí. Odhadujeme, že na jednoho dlužníka připadá v průměru pět exekučních řízení. „Rekordman má 209 exekucí. To je víc než celkový počet soudních exekutorů v Česku. Jedná se o 50letého dlužníka z Prahy. Pozoruhodné je, že v TOP desítce dlužníků z řad fyzických osob jsou zastoupeni výhradně muži v produktivním věku – jejich průměrný věk je 41 let,“ doplňuje Jiří Prošek.
Dlužník, jenž čelí většímu množství exekucí, bývá vybaven nízkou finanční a právní gramotností. V takovém případě je na místě požádat soud o oddlužení (tzv. osobní bankrot). Smysl má také prevence – Exekutorská komora organizuje řadu přednášek a školení, vydává edukační materiály, nyní spolu s Masarykovou univerzitou v Brně rozjela Kliniku exekutorského práva, spolupracuje s Člověkem v tísni a snaží se vzdělávat veřejnost i prostřednictvím médií, uvádí viceprezident David Koncz: „Zrovna tento týden vydal deník Blesk speciální příručku o exekucích. Jedná se o 33 pravidel a rad, jak zvládnout svůj dluh včas a bezbolestně. Máme za sebou také 125dílnou poradnu s Českým rozhlasem. Vážíme si takové spolupráce, protože lidé na tyto materiály reagují. Volají k nám do bezplatných poraden a je vidět, že po přečtení podobných příruček se v problému alespoň základně orientují.“
Čeká se další pokles
Naprosto odlišná je situace u rekordmanů-dlužníků, u nichž počet exekucí překročil stovku. „Jedná se o osoby, jejichž dluhy pramení z nejrůznější podvodné činnosti. Například si objednávají všelijaké služby a zboží, ale neplatí za ně. Nebo inkasují zálohy za přislíbenou práci, kterou však nikdy neprovedou. Zálohu pak ale samozřejmě nevrátí. Řada těchto lidí má také zkušenost s vězením, pracuje na černo a trvalý pobyt má hlášen na obecním či městském úřadě. Tito dlužníci donekonečna kumulují dluhy a spoléhají na to, že se vždycky najde někdo, kdo jim na jejich trik, jak vytáhnout z lidí peníze, skočí. Nejen proto se vždycky vyplatí prověřit si své klienty a obchodní partnery v Centrální evidenci exekucí,“ říká prezident Jiří Prošek.
A jaký je výhled počtu exekucí v roce 2013? Exekutorská komora ČR očekává další pokles. Od Nového roku navíc platí novela exekučního řádu a občanského soudního řádu, která zavedla řadu novinek, jež na vývoj počtu exekucí bezpochyby budou mít vliv – mimo jiné předžalobní výzvu či pravidla pro spojování exekucí.
