Nestabilní ekonomická situace vede podniky k tomu, aby byly pružnější a efektivněji hospodařily. Největší potenciál pro následující tři roky vidí odborníci v posílení provozní flexibility a optimalizace konkurenceschopnosti v oblasti nákladů. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Ernst & Young, který se zaměřuje na nejvýznamnější globální podnikatelská rizika a příležitosti. Pokud jde o podnikatelská rizika, největšími z nich zůstávají bez ohledu na vyspělost ekonomiky regulace a dodržování předpisů a snižování nákladů. Nově se v žebříčku deseti nejzávažnějších rizik objevila tržní rizika a posilování role státu.
„Do řady odvětví ekonomiky se vrací růst,“ říká Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik společnosti Ernst & Young. „Zatímco pro několik uplynulých let bylo charakteristické okamžité snižování nákladů, nyní společnosti reagují na konkurenci důslednější realizací strategie a investicemi do provozní flexibility a konkurenceschopnosti.“
Žebříček Top 10 největších podnikatelských rizik:
1. regulace a shoda se zákonnými požadavky (compliance),
2. snižování nákladů,
3. využití potenciálu schopných pracovníků,
4. tlak na snižování cen,
5. nové technologie,
6. tržní rizika,
7. posilování role státu,
8. pomalé hospodářské oživení/návrat recese,
9. rizika společenské přijatelnosti a společenské odpovědnosti firem,
10. přístup k úvěrům.
Pokud jde o podnikatelská rizika, největším z nich podle průzkumu bez ohledu na vyspělost ekonomiky zůstává regulace a dodržování předpisů. Společnosti v nejrychleji rostoucích zemích, jako je Čína, Indie či Rusko, a na Středním východě a v severní Africe se ale domnívají, že vliv tohoto rizika do roku 2013 oslabí. Současně se 59 % oslovených organizací snaží v souvislosti s tímto rizikem posílit funkci řízení rizik.
Nadále se prohlubují rizika související s bojem o talenty. Řízení talentů se mezi riziky umístilo celkově na třetí příčce, mezi čtyřmi top riziky ho uvedli odborníci téměř ze všech odvětví ekonomiky. Jeho důležitost by navíc měla do roku 2013 dále narůstat především v rozvíjejících se ekonomikách. Pokud jde o faktory, které se nejvíce podílejí na posilování tohoto rizika, respondenti stejným dílem uvádějí interní problémy, jako jsou nedostatky v procesech v oblasti lidských zdrojů, a externí tlaky, mimo jiné rostoucí konkurenční boj o talentované pracovníky.
„Průzkum naznačuje, že mnohé podniky teď plně zaměstnává přesnější vymezení jejich orientace na určité trhy a zavádění podnikové infrastruktury zaměřené na konkurenceschopnost a budoucí růst,“ vysvětluje Jan Fanta.
Žebříček Top 10 největších podnikatelských příležitostí
1. důslednější realizace strategie v rámci celé organizace,
2. investice do podnikových procesů, nástrojů a vzdělávání zaměstnanců s cílem zvýšit produktivitu,
3. investice do informačních technologií,
4. inovace produktů, služeb a provozních aspektů,
5. růst poptávky na rozvíjejících se trzích,
6. investice do „cleantech“ technologií,
7. udržování vztahů s investory,
8. nové marketingové kanály – sociální sítě, web 2.0, mobilní marketing, vyhledávače atd.,
9. fúze a akvizice
10. partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Na špičce žebříčku podnikatelských příležitostí jsou investice do oblastí jako podnikové procesy, nástroje řízení, vzdělávání zaměstnanců a informační technologie a dále inovace a realizace podnikatelské strategie. Právě důslednější realizace strategie v rámci celé organizace se umístila mezi podnikatelskými příležitostmi na prvním místě. Podle průzkumu se společnosti snaží především lépe informovat o své podnikatelské vizi, cílech a strategii a zapojit do procesu plánování strategie všechna oddělení a funkce včetně těch, které se zabývají tvorbou rozpočtu.
Platí to jak pro rozvinuté, tak pro rozvíjející se trhy...
„Zatímco dříve bylo běžné, že se společnosti snažily podnikatelské příležitosti realizovat v jejich ranějším stádiu, dnes jako by se spíše řídily heslem „dvakrát měř a jednou řež“ a chtějí mít jistotu, že mají inovativní i další potenciál k tomu, aby se na zvoleném trhu skutečně dokázaly etablovat,“ říká Jan Fanta a dodává: „V tomto ohledu jsou výsledky průzkumu do značné míry shodné bez ohledu na odvětví ekonomiky či stát, ve kterém daná společnost působí. Všeobecně se klade důraz na provozní flexibilitu a konkurenceschopnost v oblasti nákladů. Platí to jak pro rozvinuté, tak pro rozvíjející se trhy. Nicméně existují určité signály, že společnosti působící v rozvíjejících se ekonomikách mají potřebu zavádět vyspělejší provozní modely, struktury, procesy a podnikové kontroly a citlivěji reagují na hrozbu konkurence.“
Růst poptávky na rozvíjejících se trzích se mezi podnikatelskými příležitostmi překvapivě umístil až na páté příčce. Pětina oslovených společností uvedla, že po předchozích nezdarech se už na Asii nezaměřují v takové míře a hodlají se více orientovat na domácí trh. Současně ale respondenti předpokládají, že Asie jako podnikatelské příležitost do roku 2013 poroste.
Metodika průzkumu
První fázi průzkumu provedla poradenská firma Oxford Analytica, která požádala více než 75 vrcholových manažerů a analytiků zastupujících sedm ekonomických odvětví, aby sestavili žebříček deseti největších podnikatelských příležitostí a deseti největších podnikatelských rizik, a to aktuální a dále pro rok 2013. Mezi respondenty byli manažeři zodpovědní za plánování strategie a řízení rizik, členové statutárních, ředitelé podnikových divizí, vysokoškolští pedagogové, nezávislí konzultanti i odborníci Ernst & Young.
Ve druhé fázi realizoval nezávislý institut Oppermann průzkum na rozsáhlém vzorku obchodních společností a státních orgánů v 15 zemích. Průzkum se zaměřil na pořadí rizik a příležitostí, na prognózy vývoje jejich důležitosti do roku 2013 a na to, jak přední společnosti a organizace ze sedmi sektorů zařazených do průzkumu na tato rizika i příležitosti reagují.
Druhé fáze průzkumu se zúčastnilo více než 750 vrcholových manažerů z celého světa, včetně generálních, finančních a provozních ředitelů, manažerů zodpovědných za podnikatelský rozvoj, strategii či řízení rizik a vedoucích podnikových divizí.
Zdroj: Ernst & Young
