Situace byla zcela opačná. Tento majetek mezikvartálně významně stoupl a jeho přírůstky v posledních třech čtvrtletích dále akcelerovaly (graf 1).
Impozantní růst sektoru kolektivního investování v ČR z roku 2019 se loni neopakoval, ovšem vzhledem k okolnostem pandemického vývoje a zasaženosti České republiky s dopady do reálné ekonomiky jsou jeho výsledky pozitivní. Lze to přičíst objektivně oslabené domácí poptávce, a tím pádem zesílené tendenci odkládat peníze jak do tradičních forem úspor, tak do investic.
Graf 1
Vývoj hodnot majetku nainvestovaného do domácích a zahraničních podílových fondů v ČR včetně fondů celkem v období 3Q/2019 až 4Q/2020
(po čtvrtletích, v mld. korun, fyzické i právnické osoby)
Tento trend je patrný jak v meziročním, tak i v mezikvartálním srovnání, zejména pak právě v něm. Jestliže objem majetku v podílových fondech zde stoupl mezikvartálně koncem třetího čtvrtletí 2020 proti druhému čtvrtletí o 13,31 mld. korun, pak v závěru roku 2020 proti konci třetího čtvrtletí 2020 již o 30,81 mld. korun.
Ožily jak investice do domácích, tak také do zahraničních fondů, které propadem z prvního čtvrtletí utrpěly nejvíce. Na tomto celém mezikvartálním přírůstku participovaly více domácí fondy (ze dvou třetin), tj. téměř stejně jako ve třetím čtvrtletí, ovšem jak bylo zmíněno, nárůst v posledních třech měsících loňského roku byl více než dvojnásobně větší než nárůst ze třetího čtvrtletí.
Výjimečný rok 2019, dobrý rok 2020
Vývoj v podílových fondech byl tak loni jednoznačně příznivý, a to i v případě, porovnáme-li ho po čtvrtletích s vývojem v roce 2019 (graf 2). Je sice pravda, že celoročně rok 2020 nedosáhl pozitivity čísel roku 2019 (tehdy stoupl majetek v podílových fondech meziročně o silných 17,9 %, zatímco v roce 2020 pouze o 5,8 %). Ovšem je třeba vzít v úvahu, že rok 2019 nezaznamenal tak obrovské pohyby v objemech bankovních vkladů českých domácností, jako tomu bylo v roce 2020, které „odčerpaly“ peníze, jež by jinak lidé alokovali např. v podílových fondech. Ty jim zřejmě připadaly v daných podmínkách roku 2020 oproti vkladům rizikovější.
Graf 2
Meziroční rozdíly v hodnotě investic do podílových fondů celkem a fondů domácích a zahraničních v ČR v roce 2020
(po čtvrtletích, v korunách)
Co kazilo loňské první čtvrtletí
Relativně dobré výsledky roku 2020 jsou vidět i z vývoje procentních meziročních přírůstků majetku v podílových fondech, jak je patrné z grafu 3. Nebýt nevydařeného prvního čtvrtletí, které stahovalo dolů celoroční data, jsou v dalších čtvrtletích loňského roku meziroční přírůstky u fondů celkem, i za domácí a zahraniční fondy zvlášť, vesměs příznivé – fondy celkem rostly od 2. do 4. čtvrtletí tempem +3,9 % y/y, +4,5 % y/y a +5,9 % y/y (domácí fondy pak +6,3 % y/y, +6,1 % y/y a +6,8 % /). Majetek v zahraničních podílových fondech pak po meziroční stagnaci v loňském druhém čtvrtletí stoupl o +1,7 % y/y ve třetím a +4,4 % y/y v posledním čtvrtletí 2020.
Graf 3
Procentní nárůsty a poklesy hodnoty investic do domácích a zahraničních podílových a celkové hodnoty investic ve čtyřech čtvrtletích roku 2020
(y/y v %)
Odložená spotřeba domácností je pro objem investic do podílových fondů v ČR klíčová
Objemům majetku v podílových fondech stále dominují investice fyzických osob oproti investicím firem (graf 4). V širším kontextu je však dobré mít na paměti, že podílové fondy se podílejí jen ze dvou pětin na celkovém objemu majetku (aktiv ve správě), přičemž na soukromé osoby připadá pouze 3,34 % a na instituce pak 56,2 %.
Graf 4
Podíl fyzických osob na výši celkových investic do podílových fondů v České republice v letech 2013–2020
(po čtvrtletích,v %)
Závěr
Ochota a schopnost domácností volit investice do podílových fondů jako významnou část alokace svých úspor ovlivňuje proporce kolektivního investování ve srovnání s jinými možnostmi odkládání peněz – jak klasických typů, tak alternativ.
Úspory lidí u bank jsou stále dominující – koncem třetího čtvrtletí přesahovaly jen netermínované vklady domácností dva biliony korun (2 120, 71 mld.), majetek v podílových fondech (použijeme výše uvedenou proporci, podle níž na fyzické osoby připadá 84 % v nich umístěného majetku), činil 480,63 mld. a v závěru roku 2020 pak 524,82 mld. korun. Kolektivní investování tak nečiní co do objemu majetku ani čtvrtinu objemu netermínovaných vkladů domácností v bankovním sektoru.
Lze předpokládat, že pokračující relativně významný růst mezd v ekonomice, patrný bez ohledu na její pokles, povede i v budoucnu k silným tendencím spořit, i když sociálně-ekonomická struktura střadatelů pravděpodobně dozná změn. Zdálo se také, že se zřejmě těžko zopakuje extrémní přírůstek netermínovaných bankovních vkladů z loňského druhého čtvrtletí, které se během tohoto období zvětšily meziročně o 128 mld. po +70,6 mld. korun v prvním čtvrtletí. Zejména když ve třetím čtvrtletí 2020 již přírůstek meziročně poněkud zeslábl (+59,8 mld.) Ovšem v posledních třech měsících 2020 došlo k další eskalaci objemu úspor na netermínovaných vkladech (+82,6 mld. korun y/y) a samotný leden letošního roku, tedy jediný měsíc, přidal extrémních +43,9 mld. korun proti lednu roku 2020.
Netermínované vklady jsou tak obrovským rezervoárem peněz, které po odeznění zostřeného vnímání rizika lidí v souvislosti s pandemií a důsledků pro reálnou ekonomiku, jež se může dotknout i jejich obav ohledně zaměstnání, mohou přetéci do jiných, méně konzervativních typů úspor. Zvětšené obavy ze ztráty zaměstnání nakonec deklarovali respondenti již v únorovém konjunkturálním průzkumu ČSÚ, přičemž se proti lednovým odpovědím také snížil počet respondentů, kteří v tomto průzkumu předpokládali, že v následujících dvanácti měsících uspoří nějaké finanční prostředky. To potvrzuje výše zmíněné nadcházející změny v socio-ekonomickém vzorku českých domácností.
Autorka je analytička, ECONS DD.
