Valná část tuzemských podnikatelů by upřednostnila přijetí eura v letech 2018 až 2020. Z toho takřka 30 % je přesvědčeno o tom, že euro mělo už být přijato dřív. Zhruba třetina firem se domnívá, že euro by mělo být přijato až po roce 2020. „Česká republika má zpoždění. Ve srovnání se zeměmi, které společně s ČR vstoupily v roce 2004 do EU, většinou již mají euro nebo se na jeho přijetí v nejbližší době chystají,“ upozornil Jaroslav Hanák, prezident SP ČR.
Důvodem požadavku je zejména omezení rizika kurzových výkyvů a snížení transakčních nákladů v rámci výrazně exportně orientované české ekonomiky. Vstup do eurozóny má i další příznivé dopady. Jak uvedl na Fóru Investiční bankéř Ondřej Jonáš, členství v eurozóně by pomohlo růstu českého HDP o 1,5 procenta. Ve finančním vyjádření by země ročně získala na zavedení eura o 50 až 60 miliard korun ročně.
Firmy dokázaly situaci maximálně využít k exportu
Na Podnikatelském fóru Jaroslav Hanák poukázal na desetiletý přínos vnitřního trhu pro tuzemské firmy. Ze zmíněného šetření vyplynulo, že jednotný vnitřní trh je výhodou pro polovinu firem v zemi. Šéf SP ČR zmínil i přínos v podobě růstu objemu zahraničního obchodu a investic. „Firmy dokázaly situaci maximálně využít k exportu,“ poznamenal. Podle údajů Evropského statistického úřadu dosáhl export ČR do zemí EU27 v roce 2003 částky 37,6 miliardy eur, v roce 2004 už to bylo 48,3 miliardy eur a v roce 2012 se tato částka více než zdvojnásobila a dosáhla hodnoty 98,5 miliardy eur. Podobný vývoj je od vstupu ČR do EU možné sledovat i u zahraničního obchodu mimo EU.
Projevil se i efekt silnější konkurence, a to v lepší alokaci kapitálu a v zefektivnění výrobních procesů zaváděním inovací. Silnější interakce s vyspělým zahraničím umožnila sdílení a přebírání zkušeností v oblastech řízení společností (corporate governance), firemní kultury, řízení kvality i výzkumu a vývoje.
Svobody jsou oceňovány
Tuzemští podnikatelé oceňují také svobodu pohybu osob, volné hranice bez víz a kontrol. Za jednoznačnou prioritu ji považuje až 70 % podnikatelů v České republice.
Tuzemské firmy vyzdvihují i přínos dotací a podpůrných nástrojů z fondů EU. Až 56 % tuzemských firem je považuje za jasnou výhodu a přínos pro ně. Celkově zhruba 80 % podnikatelů má osobní zkušenosti s dotacemi z fondů EU.
Loňský rok, kterým skončil víceletý finanční rámec 2007 – 2013, byl pro ČR nejúspěšnější, když čistá pozice dosáhla rekordní částky 84,1 miliardy korun. Od vstupu ČR do EU v květnu 2004 do konce loňského roku si ČR sáhla na 676,2 miliardy korun, přičemž do společného rozpočtu EU přispěla částkou 342,8 miliardy korun, což znamená - celkem jsme z EU získali o 333,4 miliardy korun více, než kolik jsme přispěli.
Zhruba čtvrtina tuzemských podnikatelů oceňuje pak bezpečnostní aspekt členství země v EU. Poslední vlny rozšíření byly rozhodujícími kroky směřujícími k sjednocenější Evropě a současně zvýšily bezpečnost a stabilitu regionu.
Naučily se volat po jistotě
Téměř pětina firem zmiňuje jako jasnou výhodu členství harmonizaci pravidel a standardů, což společně se stabilnějším prostředím v regionu přineslo evropským firmám méně nákladů a rizik. Došlo i k posunu v hodnotách tuzemského byznysu a výrazné kultivaci podnikání. „Patrné jsou změny v chování v oblasti daní,“ poznamenal Jaroslav Hanák. Jak uvedl, za posledních deset let jsou jasné posuny od lavírování na okraji zákonných limitů směrem k jistotě, která obstojí i z hlediska budoucnosti. Firmy dávají přednost bezproblémovému, právně čistšímu řešení před zpochybnitelnou variantou momentálně třeba i výhodnější. Naučily se volat po jistotě, předvídatelnosti, průhlednosti. Více chápou nezbytnost opatření, které je sice zatěžují, ale jsou v zájmu omezení možností pro nepoctivce ze stejného prostředí. Nemalou roli v tomto posunu sehrály velké nadnárodní korporace, jejich podniková kultura i způsob komunikace.
Vzkaz euroskeptikům
Jaroslav Hanák vzkázal euroskeptikům před květnovými volbami do Evropského parlamentu, že ČR patří do Evropské unie a je jeho nedílnou součástí. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR poukázal na to, že podnikatelé se shodují v tom, že ČR nevyužila 10 let členství v Unii k tomu, aby se zvýšila její konkurenceschopnost vůči ostatním zemím, v mezinárodním měřítku. „Zatímco český vývoz výrazně stoupl, zatímco firmy pod tlakem krize v roce 2008 zvyšovaly konkurenceschopnost, restrukturalizovaly se, inovují, řeší otázku zaměstnanosti, přemýšlí o budoucnosti a jak naplňovat vize, státní a veřejná práva a politická sféra klopýtá za těmito změnami a požadavky doby. Ostatní země provádějí změny rychleji a my ztrácíme rok co rok své pozice,“ uvedl Jaroslav Hanák. Více jak 60 % podnikatelů je totiž přesvědčeno, že ČR nedostatečně využila členství ČR v EU.
Je třeba vidět i stíny
Jak ale upozornil, stinnou stránkou členství v Unii je nárůst regulací. „Podniky se při svém působení v EU stále více potýkají s rostoucí byrokratickou zátěží, škodlivou regulací, přetrvávajícími překážkami na vnitřním trhu, protekcionismem a asymetrickým přístupem na třetí trhy,“ uvedl šéf SP ČR. Svá slova opírá o zjištění, že téměř dvě třetiny podnikatelů (63 %) považují za největší mínus nárůst právě administrativy a byrokracie. Vysoký počet zástupců firem (více jak 55 %) upozorňuje na škodlivé a nadměrné regulace. SP ČR požaduje proto, aby čeští politici prosazovali v Bruselu snižování regulací a aby všechny politiky Unie, zejména v oblasti energetiky a klimatu, prošly testem dopadu na průmyslovou politiku.
