Sektor podnikových služeb má v Česku už přes sto tisíc lidí a roste, a to i přes současnou mzdovou spirálu. Čím jsme tak atraktivní?
Česká republika dokáže v první řadě nabídnout kvalifikovanou a jazykově vybavenou pracovní sílu a zároveň atraktivitu pro zahraniční uchazeče o práci. Česko se dlouhodobě umíisťuje na čelných příčkách žebříčků hodnotících kvalitu života, bezpečí i kariérní příležitosti. Vzhledem k zemím, které primárně konkurovaly levnou pracovní silou, jsme byli drazí už v minulosti, na tom současný vývoj mezd mnoho nezměnil. Pro mateřské firmy a investory z Evropy, pro něž poskytuje služby drtivá většina členů ABSL, je důležité, že Česká republika je součástí EU, nacházíme se přibližně ve stejném časovém pásmu a sdílíme podobnou kulturu. Relevantní je konkurence s dalšími zeměmi ve střední Evropě. Zde pak mj. rozhoduje pověst země, jak jsou zde vnímány celkové podnikatelské prostředí, infrastruktura, dopravní dostupnost a podobně.
Může být dalším impulzem i brexit?
Brexit skutečně určitou příležitost představuje, již nyní je naše země v hledáčku několika firem, které zvažují přesun svého provozu z Velké Británie do některé země v rámci EU. Pro náš napjatý trh práce pak brexit znamená i jistou naději, pokud se týče lidských zdrojů. Je totiž možné, že mnozí Češi, stejně jako další občané EU žijící ve Velké Británii, budou zvažovat návrat domů.
Ekonomika se digitalizuje, projevilo se to nějak i ve vašem oboru? Změnil se charakter práce za tu dobu, co centra služeb u nás existují?
Ano, dokonce významně. S digitalizací je de facto spojená samotná existence center sdílených podnikových služeb. Umožňuje totiž centralizaci podnikových procesů a jejich vyčlenění do samostatných jednotek, které pak vzdáleně poskytují služby mateřským firmám. Ještě kolem roku 2000 tento sektor ekonomiky v Česku prakticky neexistoval, dnes, kdy probíhá digitální transformace podniků, naopak zájem o sdílené podnikové služby sílí a náš obor nabývá na významu.
Ale vraťme se ke změnám charakteru práce. Digitální transformace se totiž týká i přímo toho, jak centra služeb fungují. Procesy se automatizují a rutinní kancelářská práce díky tomu postupně mizí. Robotický software již bez problémů zvládá práci s fakturami či objednávkami, umí vytvořit nabídky a smlouvy, v podobě chatbotů komunikuje se zákazníky. V tuto chvíli v českých centrech podnikových služeb zastávají roboti práci již za 4 000 zaměstnanců na plný úvazek – to odpovídá 4 % pracovní síly. Lidé tedy postupně opouštějí rutinní práci a orientují se více na kreativnější úkoly, technologie, datovou analytiku a na další oblasti, které vyžadují tzv. měkké dovednosti. Mezi nejžádanější profese v sektoru podnikových služeb tak budou již brzy patřit třeba datoví vědci a analytici, specialisté na umělou inteligenci, robotickou automatizaci a digitální transformaci, správci sociálních médií a digitálního obsahu či specialisté na zákaznickou zkušenost, jako jsou návrháři, testéři nebo manažeři.
Jsou na to připraveni vaši zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání? Jak by jim měl pomáhat náš vzdělávací systém, může vůbec poskytnout průpravu pro pracovní pozici, která dnes ještě neexistuje?
Nastává doba, kdy jedno vzdělání na celý život nebude stačit. Lidé se budou muset připravit na to, že aby zůstali pro pracovní trh atraktivní, budou se muset vzdělávat průběžně po celý život. A to neplatí jen pro náš obor, ale plošně.
Samozřejmě to nelze nechávat jen na zaměstnancích, proto centra služeb sama masivně do vzdělávání svých lidí investují. V průměru věnují na vzdělávání jednoho člověka ročně 43 hodin – to je podle posledních údajů ČSÚ zhruba čtyřnásobně více, než do vzdělávání zaměstnanců investuje zbytek trhu.
Vzdělávací systém by ale mohl pomáhat více. Podle našeho názoru by například mělo vzdělávání probíhat s větší vazbou na praxi, součástí by tedy měly být stáže ve firmách z oboru. Velkým přínosem by také byl větší důraz na technologie a vedení studentů k samostatnosti, která jim prohloubí kritické myšlení. V neposlední řadě by lidem v České republice prospěla i lepší znalost jazyků. Zejména náš obor je na jazykové vybavenosti svých lidí závislý, používá se v něm celkem 35 jazyků. Samozřejmě můžeme jen těžko po vzdělávacím systému požadovat, aby nám na míru připravoval např. lidi se znalostí litevštiny nebo norštiny. Zčásti zřejmě tento problém vyřeší další pokrok automatických překladačů, kdy znalost jazyka bude vyžadována pouze na pozicích vyžadujících přímé jednání s klienty.
Pozice, které v našem oboru přibývají nejrychleji, spadají do IT, výzkumu a vývoje, tedy do odvětví, která rozhodují o konkurenceschopnosti celých ekonomik. Proto jsem přesvědčen o tom, že vzdělávání by mělo být prioritou pro nás všechny.
Některá centra se začínají otevírat a poskytovat služby i třetím stranám, ve kterých oblastech především?
Ano, je to tak, z ryze interních servisních center se v celé řadě případů postupně stávají centra hybridní, která podporují nejen pobočky své mateřské společnosti, ale služby formou outsourcingu poskytují i dalším firmám. V příštích dvou letech plánuje 72 % center rozšířit nabídku svých služeb a pokusit se získat nové klienty. Nejčastěji jde o centra zaměřená na informační technologie.
Jonathan Appleton je výkonný ředitel asociace ABSL, která sdružuje společnosti z oblasti sdílených podnikových služeb. Vystudoval Manchester University a je autorizovaným členem Institutu pro rozvoj lidských zdrojů CIPD ve Velké Británii. Jonathan působil 12 let v PwC v České republice a v regionu střední a východní Evropy, kde jako ředitel vzdělávání radil mezinárodním investorům o strategiích, jak založit a rozvíjet svou činnost v České republice. Jonathan je ženatý, má dvě děti a ve svém volném čase rád tráví chvíle se svou rodinou na chalupě.
