Pohrdání zákazníkem brzdí postkomunistické energetické trhy

Studie agentury Economist Intelligence Unit (EIU) sponzorovaná společností Oracle odhaluje, že pokrok v otevírání distribučních sítí a trhů s technickými službami je ve střední a východní Evropě nadále pomalejší než ve zbytku Evropské unie (EU). Nejkonkurenčnější energetický sektor ze všech středo a východoevropských zemí má Česko, po němž následuje Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko a Rusko.

Kdo vyhraje závody v zaostalosti?

Střední a východní Evropa podle studie „Změna směru: Reforma sektoru energetických služeb ve střední a východní Evropě“ otevírá trhy nejpomaleji zčásti proto, že místní sektory technických služeb jsou zatíženy historickou neefektivitou, nedostatečnými investicemi a nezájmem o zákazníka. Všechny tyto nešvary mají kořeny za dřívějších vlád a režimů.

Studie hodnotí pokrok zemí střední a východní Evropy v transformaci jejich elektrárenských a plynárenských společností z těžkopádných monopolů na rozdělené, konkurenční a zákaznicky orientované firmy.

I když primárním účelem studie nebylo vytvořit žebříček zemí, průzkum jednotlivých zemí umožnil agentuře EIU vytvořit komparativní klasifikaci zemí z hlediska otevřenosti jejich energetických trhů: 

Nejotevřenější technické služby má Česko, kde si na trhu s elektřinou konkurují tři velcí hráči a dominantní pozici dříve monopolního dodavatele plynu ohrožují silné nové subjekty, a Maďarsko, kde dominantní elektrárenská společnost musela vytvořit prostor pro nové subjekty a na trhu s plynem si konkuruje dokonce osm významných hráčů.

Na spodním konci kvalitativního žebříčku je Polsko, kde jsou navzdory přítomnosti několika silných konkurentů změny dodavatelů zanedbatelné, protože zákazníci evidentně nevědí o dostupných možnostech, a trhu s plynem stále dominuje státní monopol. Na stejném konci spektra je také Rusko, kde se dodavatelé technických služeb a politici horko těžko snaží pokrýt poptávku po energii.

Gazprománie... 

V elektřině Polsko vede v hodnocení na základě přesvědčivých údajů o chybějící koncentraci výrobních a distribučních sektorů a také na základě dat z roku 2008, jež potvrzují volné stanovování cen pro průmyslové zákazníky pod úrovní obvyklou v EU. Těsně po Polsku následuje Česko, kde je trh podobně otevřen konkurenci, avšak tržní koncentrace v sektoru elektřiny je větší než v Polsku. Maďarsko se kupodivu umístilo na dně tohoto žebříčku, protože data za rok 2008 vykazují koncentraci výrobních i distribučních trhů a také protože v této době provozovatel přenosové soustavy ještě neoddělil přenosová a výrobní zařízení.

V oblasti plynu má Česká republika vedení v kvantitativním hodnocení, a to na základě dobrého hodnocení distribučního trhu a vysokých známek za tržní určování cen pro průmysl i domácnosti. V konkurenci na distribučním trhu a také právním oddělení distribučního sektoru si dobře vede rovněž Rumunsko. Rusko je i v tomto hodnocení na konci, a to kvůli řadě faktorů: trhu dominuje Gazprom a o konkurenci se prakticky nedá hovořit, protože přenosová soustava i výroba má stejného majitele a ceny jsou pevně kontrolovány.

Pro posouzení stupně pokroku, jehož v liberalizaci dosáhla odvětví veřejných služeb ve střední a východní Evropě, uskutečnila agentura EIU rozhovory s představiteli energetických podniků, regulátorů a průmyslových odběratelů energie. Jejich názory potom zpracovala v kombinaci se sekundárním výzkumem a analýzou údajů o otevírání trhu hospodářské soutěži.

Klíčové poznatky zprávy 

*   Hlavní hnací silou liberalizace je nutnost modernizovat zařízení a přilákat potřebný kapitál. Tímto způsobem vzniká prostor pro vstup strategických investorů, kteří spolu s kapitálem přinášejí moderní postupy řízení a technologické know-how.

*   Konkurence je vyspělejší na trzích s elektřinou než na trzích s plynem. Je to hlavně proto, že elektrárenský průmysl má více různých zdrojů paliva a větší přístup k požadovaným surovinám. V případě zemního plynu jsou jen dvě možnosti získávání paliva – domácí výroba nebo dovoz. Obě většinou ovládají vlády nebo státní monopoly.

*    Koncentrace zdrojů dodávek plynu (hlavně v Rusku) brání hospodářské soutěži v odvětví zemního plynu tím, že dává dodavatelům kontrolu nad cenami. Když všichni dovozci plynu musí platit stejnou cenu za plyn, který všichni nakupují ze stejného zdroje, zůstává jen poměrně malý prostor pro cenovou konkurenci na úrovni maloobchodu nebo koncových uživatelů.

*    V celém regionu je pokročilejší konkurence v průmyslových sektorech trhu než mezi domácnostmi – stejně jako v jiných regionech. Ve většině z těchto šesti států jsou ceny pro domácnosti stále regulovány, protože se vlády snaží chránit občany před zvyšováním sazeb. Větší svobodu ponechávají vlády spíše velkým průmyslovým odběratelům, kteří si mohou vybrat vlastní dodavatele a vyjednat vlastní ceny.

*   V pěti ze šesti analyzovaných zemí jsou hybnými faktory konkurenčních trhů pravidla EU pro hospodářskou soutěž, ochrana zákazníků a ochrana životního prostředí. To může být jedním z důvodů, proč Rusko jako jediný nečlenský stát EU v hodnocené skupině tak výrazně zaostává v liberalizaci svých trhů s energií.

*   Neochota vlád vystavit voliče vyšším, neregulovaným cenám zemního plynu a elektřiny je významným faktorem v době prosperity a ještě významnějším v ekonomicky složité době.

*   Na rozdíl od většiny západních zemí těchto šest zemí střední a východní Evropy nemá zájmové skupiny na ochranu zájmů spotřebitelů. To oslabuje vliv spotřebitelů, takže je těžší brát v potaz zájem zákazníka při regulaci technických služeb a při řízení energetických podniků.

Klopýtání k liberalizaci 

Přestože se podle studie v regionu podařilo dosáhnout určitého pokroku v liberalizaci státem ovládaných technických služeb, stále před sebou mají dlouhou cestu. Ve všech šesti zemích už byly provedeny první formální kroky směrem k liberalizaci. Patří mezi ně umožnění privatizace výrobních prostředků, rozdělení dříve monolitických firem na samostatné subjekty zabývající se výrobou a přenosem či distribucí, přijetí reformních zákonů umožňujících vstup nových hráčů na trh a vytvoření regulačního aparátu pro zajištění rovných podmínek pro konkurenty i zákazníky.

Kromě toho všechny země vykazují vědomí o nástupu konkurence a podnikly kroky k modernizaci zákaznických funkcí. Také jsou stále rozšířenější různé „zelené“ iniciativy zaměřené na úsporu energie a omezování dopadu na životní prostředí.

„Změny na trhu staví před provozovatele technických služeb ve střední a východní Evropě řadu výzev a nutí je implementovat flexibilní řešení pro rychlé plnění budoucích obchodních požadavků včetně zavádění nových obchodních modelů a služeb,“ řekl Geoff Morton, vrchní ředitel, Utilities, Oracle Evropa, Blízký východ a Afrika. „Potřebují k tomu jednotnou platformu podnikových aplikací pokrývající celý podnik, aby dokázaly řešit rostoucí tržní tlaky a využívat příležitosti, které se nabízejí.“

„Dosavadní pokrok energetických společností v tomto regionu je povzbudivý. Kombinace tlaku předpisů EU, ekologických hledisek a ekonomických imperativ dostává tyto sektory do výborné pozice, aby byly schopny dohnat v konkurenceschopnosti své západoevropské protějšky,“ řekla Aviva Freudmann, ředitelka výzkumu EIU pro kontinentální Evropu, Blízký východ a Afriku.

Další zdroje:

Changing direction: Reform of energy utility sectors in Central and Eastern Europe (Změna směru: Reforma sektoru energetických služeb ve střední a východní Evropě)

Oracle Utilities