Podle dvou třetin vrcholových manažerů bank působících v regionu střední a východní Evropy se ekonomická situace na bankovním trhu v roce 2012 zhoršila. Jedinou zemí, kde převažuje pozitivní či neutrální hodnocení loňského roku, je Česká republika. Čeští bankéři také jako jediní kladou do budoucna důraz na investice, zatímco v ostatních zemích dávají přednost dalšímu snižování nákladů. V roce 2013 však bankéři v regionu očekávají mírné zlepšení situace. Údaje přinesl exkluzivní průzkum KPMG v České republice Banking Executive Survey 2012, který zahrnoval Českou republiku, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.
„Český bankovní sektor zůstal ziskový i během krize a disponuje dostatečným kapitálem pro krytí případných ztrát. Je jedním z nejstabilnějších ve střední Evropě, a proto současné ekonomické podmínky hodnotí nejpozitivněji právě čeští bankéři,“ komentuje výsledky průzkumu Zdeněk Tůma, poradce odpovědný za služby pro bankovnictví, KPMG Česká republika.
Veselé pivo contra depresivní slivovice...
Naopak nejpesimističtější jsou manažeři slovenských a maďarských bank: situaci v roce 2012 ve srovnání s předchozím rokem hodnotí jako horší 79 procent slovenských a 83 procent maďarských bankéřů. Tyto postoje odrážejí celkovou ekonomickou situaci daných zemí. Maďarský bankovní sektor byl ze sledovaných států krizí zasažen asi nejvíce. Slovensko zase čelí růstu zadlužení a značným regionálním nerovnováhám. V roce 2011 se slovenským bankám i přesto v mnoha parametrech poměrně dařilo, a dokonce vytvořily nejvyšší zisk ve své historii.
Na letošní zlepšení nejvíce věří v Rumunsku
V roce 2013 očekává 29 procent respondentů, tedy vrcholových manažerů bank vybraných zemí střední a východní Evropy, zlepšení situace na bankovním trhu. Nejvíce v něj věří manažeři v Rumunsku. Na Slovensku pokračuje skepse a další zhoršení v následujících 12 měsících očekává 85 procent bankéřů. Podobně smýšlí i Poláci – budoucnost vidí negativně 73 procent tamějších bankovních manažerů.
Výnosy bank za rok 2012 jsou nižší než v předchozím roce a ani v roce 2013 se neočekává žádné významné zlepšení. Celých 44 procent dotázaných očekává v roce 2013 horší výnosy. Podobné jsou odhady ohledně ziskovosti, neboť přínosy úsporných opatření již banky očividně plně vytěžily. Zhoršení ziskovosti tak v příštím roce očekává 39 procent respondentů. Nejvíce jsou v tomto ohledu skeptičtí bankovní manažeři v Polsku a na Slovensku. Stabilní očekávání bez zásadnějších výkyvů oproti předcházejícímu období mají manažeři v Rakousku a České republice. Největší optimismus panuje v Rumunsku, kde předpokládají, že se ekonomika konečně odrazí od pomyslného dna.
Co bankám pomůže zvýšit výkonnost?
Pro zvýšení finanční výkonnosti v bankovnictví považují respondenti za klíčové posílení důvěry společností a investorů (25 procent), efektivní regulaci (24 procent) a měnovou politiku (17 procent). Vývoj nových služeb, produktů a trhů hraje nejvýznamnější roli pro Slovensko a Polsko, kde ho jako nejdůležitější ohodnotilo 29 a 18 procent dotázaných.
Zároveň se změnil postoj bank k rizikům. Většina jich zlepšila metodologii a zvýšila pozornost managementu. Jako nejvýznamnější je chápáno úvěrové riziko. Schopnost navýšit kapitál celkově o něco vzrostla, zatímco schopnost získat nové finanční prostředky se snížila.
Konsolidace většinou završena, banky budou dále šetřit
Proces konsolidace bankovních trhů je většinou završen, i když v některých zemích (Maďarsko, Rakousko, Rumunsko) lze ještě očekávat jeho pokračování. V České republice je tento proces dokončen podle 92 procent respondentů.
„Ve svých strategiích na následující roky plánují banky další úsporná opatření na úkor investic do dlouhodobého růstu. Úspory hledají zejména ve snižování marketingových výdajů a počtu zaměstnanců. V plánech se často objevuje také outsourcing a prodej neklíčových činností. Pokud banky investují, tak do řízení rizik, souladu s regulatorními požadavky, rozvoje zaměstnanců a informačních technologií,“ uvádí Zdeněk Tůma.
Příštích pět let budou situaci na bankovním trhu ovlivňovat zejména zvýšené regulatorní požadavky, nové jednoduché bankovní produkty a produktová optimalizace.
