Hlavním motorem nákupních aktivit je snaha získat nejmodernější technologie a nové talenty, akvizici v nadcházejících dvanácti měsících plánuje 52 % oslovených firem. Tyto závěry vyplývají z Barometru investiční důvěry (EY Global Capital Confidence Barometer), který pravidelně dvakrát ročně uskutečňuje EY. V posledním kole průzkumu z konce roku 2019 bylo osloveno přes 2 900 vrcholových manažerů ze 45 zemí, z toho 70 % tvořili generální ředitelé, finanční ředitelé nebo jiní členové nejvyššího vedení.
Dvě třetiny respondentů hodlají investovat do nákupu technologií, především technologických řešení, které by jim zajistily nadstandardní růst, a jejich cílem je investovat minimálně čtvrtinu z celkového ročního objemu investičního kapitálu. Jen menší část z nich půjde cestou interního výzkumu a vývoje, 56 % plánuje technologie získat akvizicí, založením společného podniku nebo prostřednictvím externích venture fondů. Dalším velkým problémem je nedostatek kvalifikované pracovní síly: s potížemi při jejím získávání se potýká 61 % účastníků průzkumu. V některých zemích je toto procento ještě větší: například ve Velké Británii je to 66 %, v Německu dokonce 72 %.
„Faktorem, který výrazně limituje růst podniků, je nedostatek talentů. Proto jsou dnes fúze a akvizice stále více o tom, jak získat schopné a kvalifikované lidi, kteří podniku umožní další rozvoj,“ říká Petr Kováč, partner oddělení transakčního poradenství společnosti EY.
Firmy se stále častěji zabývají celospolečenským přínosem a dopady, které fungování jejich podniku má. Pět se šesti oslovených společností už zavedlo nebo v příštích dvanácti měsících plánuje zavést kritéria pro měření a vykazování společenské hodnoty.
Recese ani krize se neočekává
Oslovení ředitelé si nemyslí, že by v krátkodobém či střednědobém výhledu hrozila recese: nadpoloviční většina dotázaných (54 %) v průzkumu uvedla, že hospodářskou krizi neočekává. Účastníci průzkumu prakticky ze všech významných ekonomik světa vidí ekonomické vyhlídky pozitivně – až na dvě výjimky: příchod krize očekává 80 % německých a 62 % britských respondentů. Nicméně ekonomická data tomu nenasvědčují, transakční trh byl v roce 2019 v obou těchto zemích aktivní. Největšími optimisty jsou manažeři ve Spojených státech, kde s příchodem větší ekonomické krize nepočítá 78 % účastníků průzkumu.
Podniky po celém světě se úspěšně vyrovnávají s obchodními problémy i novými celními bariérami, které obvykle důvěru v ekonomiku výrazně podkopávají. Bezmála dvě třetiny dotázaných společností (64 %) se aktivně snaží zmírnit negativní dopady těchto problémů, například restrukturalizací dodavatelského řetězce nebo přesunem svých výrobních závodů. 22 % posuzuje možnosti, jak reagovat na rychle se měnící situaci.
Brexit neděsí
Nejatraktivnějším cílem pro fúze a akvizice jsou Spojené státy. Na pomyslném druhém místě je Velká Británie, jejíž atraktivitu nijak nepoškodila ani přetrvávající nejistota ohledně jejího odchodu z Evropské unie. Následuje Německo na třetím a Čína a Kanada na čtvrtém, resp. pátém místě.
„Obchodní problémy, s nimiž se už nějaký čas potýká řada významných ekonomik světa, nejsou pro zájemce o fúze a akvizice dostatečným důvodem, aby své plány odložili,“ říká Petr Kováč a dodává: „Dokud bude nutnost transformovat převažovat nad obavami z nejistoty, budou mít fúze a akvizice zelenou. Nákupy a prodeje firem jsou standardním instrumentem manažerského rozhodování. Vedení společností se s ním naučilo pracovat v celosvětovém měřítku. Je to totiž efektivní nástroj, který firmám umožňuje restrukturalizovat portfolio společností a urychlit transformaci, kterou generální ředitelé musejí udělat.“
