Díky fúzím a akvizicím prodali private equity (PE) investoři během ledna a února 2012 ze svých investičních portfolií podniky v celkové hodnotě 20,4 miliard amerických dolarů. Pro srovnání – je to přibližně o 15 % více než v září a říjnu loňského roku, kdy zaznamenali nejhorší výsledek. Meziroční porovnání se začátkem roku 2011 už nevychází tak příznivě. V lednu a únoru 2011 byly totiž formou fúzí a akvizic realizovány odprodeje společností, tzv. exity za 32,7 mld. dolarů. Výsledky potvrzují trend solidní investiční aktivity, na druhé straně však prudký pokles hodnoty jednotlivých odprodejů. Vyplývá to z mezinárodní studie Global private equity watch, kterou pravidelně zpracovává společnost Ernst & Young. Zatímco v Americe byla hodnota exitů realizovaných private equity investory v průběhu roku 2011 víceméně stabilní, Asie zaznamenala mírný nárůst a Evropa se výrazně propadla, což bylo způsobeno především dluhovou krizí eurozóny.
„V posledních několika letech se finanční investoři vydali za hranice tradičních západních trhů,“ říká Peter Wells, partner Ernst & Young pro oblast private equity v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě. „Do centra jejich pozornosti se dostaly rychle rostoucí ekonomiky, především Indie, Čína a Brazílie, které díky dynamickému rozvoji střední třídy nabízejí řadu zajímavých investičních příležitostí. Nicméně podle našeho názoru nadprůměrné výnosy čekají v budoucnu jen na ty, kteří včas rozpoznají potenciál dalších zemí (tzv. frontier markets), jako jsou například Polsko, Turecko ale i Česká republika nebo také Kolumbie, Chile, Indonésie a Vietnam. Tyto ekonomiky vykazují některé společné znaky se zeměmi BRIC, nicméně ocenění podniků je v nich realističtější a konkurence není tak ostrá.“
Vzhůru za velkou Louži
Realizované odprodeje společností, tzv. exity prostřednictvím primárních emisí akcií (IPO) stále významně ovlivňuje nejistota na kapitálových trzích. Přesto v lednu a únoru dosáhly 1,5 miliardy dolarů, což je více než dvojnásobek oproti 600 milionům dolarů za loňské září a říjen, avšak v porovnání se 7,3 mld. dolarů v lednu a únoru 2011 se již nedá o úspěchu hovořit.
Podle studie „Global private equity watch“ vděčí sektor private equity za svou schopnost přizpůsobovat se náročným ekonomickým podmínkám, s nimiž se svět již několik let potýká, svému podnikatelskému přístupu.
„Financovat prodej investic z úvěru nebo z jiných cizích zdrojů bylo i pro private equity investory ve druhé polovině roku 2011 obtížné,“ říká Petr Kříž, výkonný ředitel oddělení transakčního poradenství společnosti Ernst & Young. „Letos se zatím úvěr na kvalitní společnosti dá pořídit, ale závisí to na konkrétním regionu, velikosti podniku a odvětví, ve kterém působí. Finanční investoři opět ukazují, že dokážou své investice výhodně prodat a přitom jim k tomu stačí víceméně jen vlastní zdroje těchto podniků, případně méně tradiční zdroje dluhového financování. Slabší domácí poptávka nutí například evropské finanční investory, aby se poohlédli na americkém dluhopisovém trhu.“
Evropa a Česká republika
V Evropě patří mezi nejzajímavější cíle private equity investorů tzv. rychle se rozvíjející ekonomiky Polsko, Turecko nebo Česká republika. „Polsko a Turecko jsou díky své velikosti a výraznému ekonomickému potenciálu nejatraktivnějšími zeměmi pro oblast private equity v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Česká republika má ve srovnání s řadou jiných zemí střední a jihovýchodní Evropy výhodu v dostupnosti akvizičního financování. Její růstový potenciál, který je pro PE klíčový, není sice srovnatelný s Polskem nebo Tureckem, ale je zase vnímána jako rozvinutější, méně riziková země s pozitivním ekonomickým výhledem. To je jeden z hlavních faktorů, který ji také činí případným cílem pro private equity investory. Dalším plusem je zvýšení ratingu České republiky na AA- v roce 2011, který posiluje důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky. PE investoři kladně hodnotí také relativně nízký deficit běžného účtu, relativně nízké zadlužení státu i domácností a nízké daňové sazby pro právnické i fyzické osoby,“ říká Peter Wells.
Latinská Amerika se úspěšně brání nepříznivým globálním trendům
V Latinské Americe se private equity fondům daří dosahovat stále lepších výsledků, zvyšují se objemy prostředků získaných od podílníků fondů, roste počet realizovaných transakcí, zlepšují se podmínky pro exity. Na rozdíl od jiných částí světa, kde investice do fondů stagnují, se v Latinské Americe vloni podařilo zvýšit objem získaných finančních prostředků o celých 68 %, z 8,3 miliard dolarů v roce 2010 na 13,9 miliardy dolarů v roce 2011. Zajímavé je, že více než tři čtvrtiny z této částky dokázali shromáždit tamější manažeři fondů. Již menším překvapením je, že drtivá většina peněz směřovala do projektů realizovaných v Brazílii. Za země s největším potenciálem pro oblast private equity do budoucna jsou považovány také Kolumbie, Chile, Peru nebo Mexiko.
Motorem čínského sektoru private equity jsou domácí investoři
Také v Číně zažívá sektor private equity v současnosti úspěšný růst, podporovaný přílivem domácího kapitálu do fondů i příhodnými podmínkami pro realizaci různých alternativ prodeje podniků. Zatímco v Indii stojí za rozvojem tohoto sektoru globální firmy, v Číně jsou to především domácí private equity společnosti, jejichž počet rychle roste, stejně jako konkurence mezi nimi. Osm z desítky největších čínských transakcí v posledním čtvrtletí loňského roku realizovaly domácí fondy.
Objem finančních prostředků, které se podařilo shromáždit od čínských investorů, klesl v loňském roce o 11 %, z 32,1 miliardy dolarů v roce 2010 na loňských 28,5 miliardy dolarů. Vinu na tom nese především výrazně slabší druhá polovina roku, kdy přibyly nové investice za pouhých 8,6 miliardy dolarů, tedy sotva polovina toho co v prvním pololetí. Nicméně Asie – a Čína především – zůstávají nadále v centru pozornosti private equity společností. Hodnota fondů v čínské měně renminbi (RMB) vloni meziročně vzrostla o 28 % a činila v přepočtu celkem 11,4 miliard amerických dolarů, což svědčí o tom, že soukromých investorů v Číně přibývá.
V Asii jsou kromě Číny nejatraktivnějšími trhy pro oblast private equity také Indonésie, Vietnam a Thajsko.
Zájem o Indii trvá – investiční trh zde táhnou menší transakce
Indické private equity společnosti pokračovaly na počátku loňského roku v intenzivní aktivitě nastartované v roce 2010. Ve druhém pololetí se ale i v tomto regionu v souladu s celosvětovým trendem dostavil prudký pokles hodnoty realizovaných transakcí, jejich počet se ale udržel na víceméně stabilní úrovni po celý loňský rok. V meziročním srovnání s rokem 2010 byly loňské výsledky, pokud jde o celkovou hodnotu realizovaných transakcí, lepší o 15 %, a pokud jde o jejich počet, o 20 %.
Počet primárních emisí realizovaných v Indii private equity investory prudce klesl z předloňských 27 na loňských osm. Podobně dramatický propad zaznamenal i objem finančních prostředků získaných těmito emisemi, a to z 4,3 miliardy dolarů v roce 2010 na pouhou 1,2 miliardy dolarů v loňském roce, což je o 71 % méně. Tento vývoj reflektuje nejistotu, se kterou se indické kapitálové trhy v loňském roce potýkaly a kvůli níž private equity společnosti řadu primárních emisí prozatím odložily. Jakmile se ale situace na indických burzách zlepší, jsou nepochybně připraveny je spustit.
O tom, že Indie zůstává v dlouhodobém výhledu pro finanční investory stále atraktivní, svědčí nárůst investičních prostředků ve fondech zaznamenaný na konci loňského roku. Ve čtvrtém čtvrtletí navíc private equity fondy a venture kapitálové společnosti spustily několik iniciativ, které by jim měly přinést investiční kapitál v celkové hodnotě 7,5 miliard amerických dolarů. „V poslední době sice některé fondy přestaly se získáváním peněz konkrétně na investice v Indii, ale je pravděpodobné, že podniky, které se už v minulosti osvědčily jako výnosné investice, budou i nadále úspěšné,“ domnívá se Peter Wells.
Africké perspektivy
K trhům s největším investičním potenciálem patří subsaharská Afrika. Celý „černý“ kontinent prochází už několik let poměrně hlubokými reformami, díky nimž se mimo jiné zlepšila dopravní i jiná infrastruktura a posílila regionální integrace. Africký trh je připraven na finanční investice a řada private equity fondů se tu už etablovala. Během následujících deseti let by ekonomika tohoto kontinentu měla růst průměrně 5% tempem ročně, některé země, například Ghana, Etiopie nebo Uganda, očekávají 7% růst HDP. Přitom investice private equity fondů na tomto kontinentu jsou jen velmi sporadické – v subsaharské Africe představují pouze 0,11 %, takže konkurence tu zatím není velká.
Nejvýznamnějším africkým trhem pro private equity fondy zůstává Jihoafrická republika, které se v posledních dvou letech podařilo přilákat nejvíc finančních investic. Nicméně také příležitosti za jejími hranicemi jsou pro investory stále atraktivnější. „Finančním investorům se v Africe – tak jak se diverzifikuje tamější průmysl, který se už zdaleka neomezuje jen na těžbu nerostných surovin – nabízejí nové možnosti,“ říká Petr Kříž. „Finanční služby, moderní technologie, telekomunikace, zemědělství, spotřební zboží, dopravní a jiná infrastruktura, to jsou všechno odvětví, která mají private equity fondům v dnešní Africe co nabídnout.“
Klíčem k úspěchu je podnikatelský přístup
Studie Ernst & Young mapuje rovněž několik příkladů toho, jak private equity společnosti prokazují svou schopnost efektivně reagovat na ekonomickou nejistotu způsobenou globální ekonomickou krizí. „Jejich podnikatelský přístup a flexibilita jim umožňují překonat ekonomické problémy a zhodnocovat finanční prostředky, které jim soukromí investoři svěřili. Tento podnikatelský přístup, inovace a hledání nových trhů a sektorů budou rozhodujícími faktory pro budoucí úspěch tohoto odvětví,“ dodává Peter Wells.
Zdroj: Ernst & Young
Foto: © XtravaganT - Fotolia.com
