Větší stabilita a rostoucí optimismus na trzích na první pohled naznačují, že je již snad to nejhorší za námi. Některé celebrity, které předpověděly krizi na trhu nemovitostí, například americký profesor Nouriel Roubini, jakoby už opouštěly původní myšlenku, že ekonomika USA musí nutně zažít dvojité dno ve tvaru písmene W, a přiklání se dnes už k tomu, že může dál nepřetržitě růst. Superoptimismem ovšem do budoucna nikdo neoplývá. Situace na akciových, případně dalších trzích zůstává nejistá, a diskuse, zda akcie čeká růst, či zda se ještě medvěd nevzdal své vlády, pokračují.
Váhaví analytici
Potvrzuje to i prostý fakt: od řady analytiků, které znáte řadu let, jen velmi obtížně získáte nějaký konkrétnější názor na vývoj akcií v letošním roce. A pokud ano, hovoří opatrně a o více scénářích možného vývoje. Není divu. Kolik z nich čekalo tak divokou jízdu trhů dolů po pádu americké investiční banky Lehman Brothers v roce 2008? Také loňský prudký růst trhů, i když ex post se – díky masivní pomoci řady vlád – zdá najednou vše tak jasné, leckoho překvapil.
Akcie či akciové trhy mají po prudkém růstu, který začal před více než rokem, stále ještě desítky procent k vrcholům, které zažily v roce 2007. Nikde přitom není řečeno, jak rychle se trhy vrátí na tyto hodnoty. Tomu ostatně odpovídají nejrůznější scénáře vývoje akciových trhů. Tyto předpovědi často říkají, že v prvním pololetí by mohly trhy růst, v tom druhém ovšem mohou začít ztrácet.
Dá se jim ale věřit? Jasný růstový trend totiž – tváří v tvář řadě problémů v globální ekonomice, státních financích mnoha zemí i jednotlivých společností – na trzích nadále chybí. Rozdílné jsou i názory na tituly, které stojí za pozornost. Část odborníků radí vsadit spíše na jistotu a vyhledávat dividendové firmy: společnost, která má na dividendy, by na tom ostatně neměla být tak špatně. Jiní věří víc v oživení ekonomiky a doporučují podobně jako jeden z investičních guru Marc Faber vsadit nyní spíše na oživení a firmy těžící ropu, jako jsou Exxon nebo Chevron, či důlní společnosti, které mohou více „těžit“ ze zlepšení situace globální ekonomiky.
Krátkodobé investice vždy více či méně připomínají gambling, což platí plnou měrou i nyní. Dlouhodobě je toto riziko daleko menší.
Vzpomínky na minulost
Vyjdeme-li z toho, že americkému akciovému indexu S&P 500 chybí do někdejšího maxima přes 20 procent, německému Daxu asi 25 procent a českému indexu PX dokonce takřka 40 procent, zůstávají akcie do budoucna velmi zajímavé. Nikdo ovšem samozřejmě neříká, že se na tato maxima vrátí hned zítra či pozítří.
V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že akciové i další trhy rostou z nižšího základu, než klesají (podle matematického hlediska). Znamená to tedy, že například pokles o 20 % u amerického indexu S&P neznamená při návratu na stejnou metu růst o stejnou hodnotu, ale přibližně o 30 %. V případě Daxu jde asi o 33 procent, u indexu PX pražské burzy dokonce o více než 60 %. I tento výpočet ukazuje, že akcie mají dlouhodobě zajímavý potenciál.
Platí to zejména při pravidelném investování, kdy mohou díky průměrování – jednotlivé investice se poměřují s aktuální situací na trhu, v době, kdy je dole – vydělávat, i když se akciím obecně nedaří.
Z dlouhodobého pohledu je tu i další důvod, proč se nevyplatí opomíjet akcie, a to je inflace. Zatím nepředstavuje vážnou hrozbu a zdá se, že by tomu může být podobně i v nejbližší budoucnosti. Růst inflace má sice nejednoznačný dopad na vývoj akciových trhů, přesto však mohou být akcie jednou z cest, jak se s vysokou inflací, pokud v budoucnu skutečně přijde, účinně vyrovnat.
Růst akcií se asi zpomalí
Špatnou zprávou je, že akcie mohou růst pomaleji než dřív. Při bližším pohledu na vývoj indexů v minulosti lze spekulovat o tom, že si nejrychlejší růst nadlouho vybraly v 90. letech. Jedna ze zpráv nizozemské ING Investment Management Europe tvrdí, že jejich roční růst může v průměru činit sedm procent ročně. Ze zprávy přitom vyplývá, že jeden z hlavních faktorů, který může snížit výnosy akciových trhů, je vysoké zadlužení, s nímž bude bojovat řada zemí a mělo by se odrazit v podnikové sféře.
Autor zprávy Ad Van Tiggelenn doporučuje především dividendové tituly a nijak objevně rozvíjející se trhy. Podle obecně zakořeněného pohledu jsou rizikovější. Stojí ale za zmínku, že se některé velké země, jako jsou Indie či Čína, se vyrovnaly s dopady finanční krize rychleji než vyspělé státy. Vyjdeme-li z rostoucího počtu jejich obyvatel a vyššího tempa růstu než ve vyspělém světě, představují zmíněné země velmi zajímavou, dlužno ale dodat, dlouhodobou investici. Krátkodobě se ani akciovým trhům v emerging markets nemusí vyhnout větší výkyvy.
ČR se i díky dalšímu přílivu peněz z evropských fondů pohybuje mezi vyspělými a rozvíjejícími státy, byť nás některé zahraniční celebrity (i ze zdvořilosti?), řadí mezi vyspělé. Snad tedy porosteme – nikoliv příliš na úkor dalšího neproduktivního zadlužování – rychleji než nejrozvinutější země.
Optimismus je opium...investorů
Odhadovat budoucí vývoj ekonomiky a finančních trhů zvlášť je vždy ošidné a po realitní krizi, která plynule přešla ve finanční krizi a následně v globální recesi, jsou analytici v předpovědích budoucích trendů vývoje opatrnější. Na otázku, zda tedy letos akcioví býci porazí medvědy, tak bude dál existovat řada rozdílných odpovědí.
O dalším dění na akciových i dalších trzích tedy rozhodne především vývoj ekonomiky a zejména jak vyhodnotí situaci sami investoři. Jestliže tedy zůstanou optimističtí, může býk skutečně porazit medvěda. Problém spočívá v tom, že obě citovaná zvířata jak ve skutečnosti, tak i jako symboly dění na akciových či jiných trzích patří mezi velmi sveřepá a vytrvalá stvoření.
Autor je redaktorem serveru www.penize.cz
