Poskytnutí služeb zahraničním osobám s registrací k DPH v ČR

22. 9. 2010

Sdílet

Ministerstvo financí vydalo informaci k uplatňování § 10k zákona o dani z přidané hodnoty.

Tento paragraf se týká určení místa plnění u služeb poskytovaných osobám povinným k dani se sídlem či místem podnikání mimo Evropskou unii, které jsou však registrovány k DPH v České republice („zahraniční plátci“). Ustanovení se tedy netýká osob se sídlem či místem podnikání v jiném členském statě EU. Místo plnění pro účely DPH je v takovém případě (s výjimkou služeb uvedených v § 10 – 10j zákona a s výjimkou služeb od daně osvobozených) v Česku, pokud zde dochází ke „skutečnému užití či spotřebě“ služby. Vzhledem k nejasnostem v určování místa skutečného užití či spotřeby ministerstvo zveřejnilo některé příklady sporných dodávek a rovněž metody stanovení místa určení.

 

Exempla trahunt

 

Jako příklady služeb, u nichž se v případě poskytnutí zahraničním plátcům stanoví jako místo plnění Česká republika, jsou uváděny zejména prezentace produktů na specializovaných seminářích organizovaných v Česku, propagace produktů v českých sdělovacích prostředcích a zajištění školení ke konkrétnímu produktu pro distributory v Česku. V případě poskytnutí reklamní služby ve sdělovacích prostředcích více států včetně České republiky by se v Česku danila jen proporcionální část dodávky.

U přepravních služeb ministerstvo vychází z předpokladu, že přeprava může být spotřebována pouze tehdy, byla-li dokončena. V rámci tohoto přístupu je pak za místo plnění u přeprav poskytnutých zahraničním plátcům považována Česká republika pouze v případě, že přeprava na jejím území končí. Pokud je taková přeprava poskytována osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, DPH má být přiznána příjemcem služby v rámci systému reverse-charge.

 

Službu spotřebovat v Česku

 

U zpracovatelských služeb ministerstvo předpokládá, že je tato služba spotřebována v Česku, zůstává-li zboží po dokončení zpracovatelské operace na českém území. Při dodávkách práce na movité věci zahraničním plátcům v Česku musí být dodavatel v těsném kontaktu s odběratelem a rozdílně fakturovat práce na zboží, které je následně dodáno mimo území České republiky, a na zboží, které zde zůstává.

V případech poskytování poradenských služeb zahraničním plátcům se místo plnění nachází v Česku například u právních služeb souvisejících s českým právním řádem či s uzavíráním obchodních smluv v České republice, a dále u zpracování českých daňových přiznání a při zastupování zahraniční společnosti před českými státními orgány.

 

Zdroj: KPMG

 

ICTS24