Cílem institutu nespolehlivého plátce je postihnout plátce, kteří závažně porušují povinnosti při správě DPH a negativním způsobem tak ovlivňují reálné inkaso daně, běžný chod správy DPH a rovné konkurenční prostředí na trhu.
Institut nespolehlivého plátce je aplikován při závažných porušeních povinností plátce DPH. Za tato porušení jsou považovány situace, při nichž je ohrožen veřejný zájem na řádném výběru DPH. GFŘ nově rozšířilo seznam takovýchto situací o následující možnosti (přihlíží se pouze k situacím vzniklým po 1. říjnu 2014):
po dobu nejméně tří kalendářních měsíců existuje nedoplatek na DPH v minimální výši 500 tis. Kč (původní limit platný pro situace nastalé do 30. září 2014 byl stanoven na 10 mil. Kč),
bude opakovaně stanovena daň podle pomůcek (alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích),
plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu správce daně nebo bez odůvodnění nepředloží požadované údaje, plátce nepodá opakovaně včas daňové přiznání, hlášení či výpis z evidence pro daňové účely bez řádného odůvodnění (alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců).
S platností od 1. ledna 2015 bude také za ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH považována situace, kdy plátce uvede nepravdivý údaj ohledně skutečného (reálného) sídla.
Dle informace finanční správy nemá institut nespolehlivého plátce postihovat „běžné“ plátce, kteří se dopustili neúmyslného pochybení, nestihli ho včas napravit, ale jinak plní své základní daňové povinnosti řádně. Nicméně rozšíření situací představuje zvýšené riziko pro kvalifikaci plátce jako nespolehlivého. To může přinášet komplikace odběratelům, kteří se tak mohou dostat do pozice ručitele za odvod DPH v případě odběru zboží či služeb od takového plátce.
Zdroj: KPMG
