Editorial: A je to za námi
V první půli měsíce června jsme zvolili nové europoslance. Když ponechám stranou nekonečné diskuze na téma vhodnosti či nevhodnosti zvolených poslanců, pak musím konstatovat, že mě nejvíce potěšila nevídaná volební účast 36,4 %. To svědčí o tom, že nám přestává být dění v Evropské unii lhostejné a naši občané prostřednictvím zvolených poslanců chtějí ovlivňovat dění na evropské úrovni.
V tomto čísle se věnujeme dlouhodobému investičnímu produktu (DIP), který se řadí mezi státem podporované produkty na stáří. Podívali jsme se na to, co od něj očekáváme, co přináší, ale i na jeho zápory a nedokonalosti. Zaměřili jsme se především na to, jak DIP může být použit jako další benefit pro zaměstnance. A protože, a je to až s podivem, spousta poskytovatelů DIP na začátku června ještě neměla zcela jasno, jakou formou a jak budou nabízet své služby, budeme se tomuto tématu věnovat i v příštím čísle.
ČASOPIS ONLINE I V TIŠTĚNÉ PODOBĚ
CFOworld vychází jako čtvrtletník a jeho primárním cílem je informovat o novinkách důležitých pro práci a orientaci finančních ředitelů.
Celoroční předplatné i jednotlivá čísla si můžete objednat v naší digitální trafice.
Část časopisu věnujeme problematice zaměstnávání žen a jejich postavení ve firmách. To, že jsou ohodnoceny hůře než muži, je už dlouhou dobu jasné, ale od roku 2027 by mělo dojít k direktivnímu narovnání finančních vztahů na pracovištích.
Na závěr si dovolím popřát všem pohodovou a sílu dodávající dovolenou a v září se opět těším s dalšími tématy, jež vám mohou pomoci zvýšit obrat, úspory, a přitom zůstat rozumně „zelenými“.
Milan Loucký, šéfredaktor CFOworldu
Pohled do vnitřku nového čísla
Rozhovor s Pavlem Němcem, business development direktorem J&T Banky, se zaměřil na téma DIP jako příležitost i pro firemní benefity. „Dlouhodobý investiční produkt může být velmi zajímavým benefitem, protože z těchto peněz firmy ani zaměstnanci neodvádějí sociální a zdravotní pojištění. V současnosti pobírá nějakou formu příspěvku od zaměstnavatele zhruba 1,2 milionu zaměstnanců, v průměru to přitom je 12 tisíc korun ročně. Pokud je limit DIP až 50 tisíc, je tu rozhodně velký prostor pro využití tohoto benefitu,“ upozorňuje v rozhovoru Pavel Němec.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je novým produktem spoření na stáří a je součástí novelizačního balíčku, který schválila vláda. DIP představuje souhrnné označení investičních nebo spořicích produktů, které napomáhají zabezpečení na stáří a mohou mít daňovou podporu. Přispívat na něj může zaměstnavatel svým zaměstnancům s tím, že do 50 000 korun jde o daňově uznatelný náklad a neodvádí z něj sociální ani zdravotní pojištění. Kromě toho je to další zaměstnanecký benefit, který může nabízet.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) na první pohled vypadá jako velmi výhodná věc, kterou by si měl každý sjednat s tím, že mu přinese jen samé výhody. Samozřejmě jde o spoření, jež se v pozdějším věku může hodit, a za zmínku stojí i možnost odečtu z daní, ale jako u všeho je potřeba zvážit všechna pro a proti.
V letošním roce nejen na podnikatele a firmy dopadá spousta legislativních změn, které přinesl především loni ohlášený konsolidační balíček. Novelizace se dočkalo také několik zákonů, a lidé tak musejí být ve střehu. Změny dopadly také na oblasti nefinančního leasingu, tak si připomeňte, co je v tomto segmentu nového.
Zamýšlíme se nad tím, zda rok 2027 narovná mzdy mezi muži a ženami. Stejná práce, ale jiné platové ohodnocení. Podle dat Statistického úřadu Evropské unie činí rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži napříč segmenty, profesemi a pracovními pozicemi v České republice průměrně 17,9 %. Změnit to má novelizovaná směrnice EU. Česká republika zaostává za celosvětovým i evropským průměrem podílu žen ve vrcholových pozicích. Vyřešit problematiku rovnosti příležitostí, kariérního postupu i odměňování žen a mužů je pro vyspělé společnosti zásadní.
S diskuzemi o zvyšování věku odchodu do důchodu nebo chcete-li důchodovou reformou nedílně souvisí také téma zaměstnávání starších lidí. Ti jsou stále častěji odmítáni nebo vědomě či nevědomě diskriminováni. Jdou proto do důchodu co nejdříve, ale pro firmy by mělo být naopak důležité si je udržet. Přispět tomu je možné několika kroky: od vzdělávání přes zaměstnání prostřednictvím zkrácených úvazků nebo například přeřazením na jinou práci. To, co může působit úsměvně v americkém snímku Stážista, se může v českých firmách stát realitou.
Díky business intelligence je možné organizovat, analyzovat a dávat do kontextu obchodní data z celé společnosti. S pomocí této technologie, jejíž součástí je několik nástrojů a technik, lze například lépe plánovat a dělat rozhodnutí. Její využití se stále rozšiřuje a už dříve jsme informovali o tom, že zavádění nástrojů business intelligence (BI) bude pořád pokračovat a stále více společností si bude uvědomovat důležitost efektivní správy dat a také její roli při rozhodovacích procesech. Dříve byla BI využívána především v zahraničí, ale dnes vám s ní pomůže i spousta tuzemských firem.
V dnešní době jsou data všude kolem nás, a nejen ve firmách se mohou hromadit. Proto je potřeba s nimi rozumně nakládat, vědět, kde jsou jaká z nich a především jak se dají využít. Znalosti z dat se totiž mohou hodit jak v mnoha korporacích napříč obory, tak také v rámci firmy. Jen je třeba mít je v ucelené formě, mít k nim přístup a vědět, jak s nimi pracovat. Pod správou dat se obecně rozumí shromažďování, organizování a přístup k datům pro podporu produktivity, efektivity a rozhodování a systém správy dat pak pomáhá zajistit, aby data byla bezpečná, dostupná a přesná.
