Pojďme si realizovaný průzkum projít podrobněji. Více než polovina (53 %) vedoucích pracovníků považuje za největší překážku v zajištění kybernetické bezpečnosti firmy vysokou cenu bezpečnostních řešení a služeb, přičemž tento problém uvádějí ve větší míře malé podniky (59 %) oproti velkým (48 %). Zajímavé je, že pokud jde o vnímání nákladů, nemá větší význam ani výše ročního obratu dotazovaných subjektů, ani počet zaměstnanců. Pro srovnání, Poláci a Maďaři na tento problém poukazují ve výrazně menší míře. Vysoké pořizovací náklady považuje za největší problém při zajišťování kybernetické bezpečnosti 35 % polských a 45 % maďarských manažerů.
Kybernetické bezpečnosti nestojí v cestě jen peníze
Téměř každý třetí manažer (34 %) přiznává, že velkým problémem je také nedostatek času potřebného k implementaci bezpečnostních řešení. Za zmínku stojí, že na tuto obtíž poukázali spíše ti, kteří působí ve velkých firmách, a to jak z hlediska počtu zaměstnanců (nad 100 zaměstnanců, 40 %), tak z hlediska výše obratu (nad 75 milionů korun ročně, 46 %). Tento problém úzce souvisí s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, který deklaruje 28 % vedoucích pracovníků.
„Kybernetická ochrana se stala příliš složitou na to, aby ji firmy mohly zajistit samy. Stále sofistikovanější útoky kyberzločinců znamenají, že bezpečnostní týmy potřebují lepší nástroje a více dovedností, což zvyšuje náklady na ochranu IT prostředí a vede ke zvýšenému zájmu o služby typu SECaaS neboli Security as a Service, bezpečnost poskytovaná formou služby. Společnosti, které si nemohou dovolit jednorázové velké investice, tak mohou využívat odborné znalosti specialistů a řešení na míru za mnohem nižší pravidelné předplatné,“ říká Patrick Müller ze společnosti Sophos.
Překážku v mnoha případech představují i zaměstnanci
Čtvrtina (25 %) manažerů také poukázala na nedostatečnou informovanost zaměstnanců, kteří si nejsou vědomi kybernetických hrozeb. Tento problém byl uváděn srovnatelně s problémy spojenými se zvýšenými nároky na práci na dálku (27 %). V každé šesté české společnosti (16 %) je překážkou k zajištění kybernetické bezpečnosti i neochota zaměstnanců zavádět ochranná opatření, a to zejména v subjektech s více než stovkou zaměstnanců (22 %).
Na problémy se zaměstnáváním bezpečnostních specialistů poukazují více Češi a Maďaři oproti Polákům. Respondenti ze všech tří zemí se ale shodují, že nejmenší starosti jim dělá dostupnost externích poskytovatelů kybernetické bezpečnosti (CZ a HU 14 %; PL 21 %).
„Z výsledků průzkumu, který provedla společnost Sophos, vyplývá, že více než polovina (58 %) českých manažerů neabsolvovala žádné školení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Důsledkem tedy je nedostatečné povědomí o potenciálních hrozbách, ale také neochota provádět změny ke zlepšení úrovně ochrany. Tam, kde byla zavedena nová řešení, jako je dvoufaktorové ověřování nebo šifrované připojení VPN, je však zaměstnanci nevnímají jako překážku v práci. V otázkách týkajících se vzdělávání zaměstnanců v oblasti kybernetické hygieny mají tuzemské firmy před sebou ještě kus práce,“ konstatuje Patrick Müller.
České firmy se nejvíce obávají ztráty klientů a poškození pověsti
Podle každého druhého českého manažera by obzvláště závažným důsledkem kybernetického útoku na jeho společnost mohly být problémy s realizací zakázek a služeb (49 %). Každý třetí vedoucí pracovník (32 %) se pak obává ztráty klientů a/nebo objednávek. Obavy ze ztráty byznysu mají zejména malé podniky do 15 zaměstnanců nebo s ročním obratem nižším než 25 milionů korun.
Pro srovnání, Maďaři (26 %) a Poláci (37 %) mají menší obavy z přerušení zakázek v důsledku ransomwarového útoku. Poláci se však výrazně více obávají problémů s finanční likviditou (40 %), oproti 11 % Čechů a necelým 10 % Maďarů.
Respondenti z malých i velkých podniků se rovněž domnívají, že kybernetický útok by mohl mít negativní dopad na image společnosti. Tvrdí to každý pátý respondent z České republiky (22 %) a Maďarska (23 %) a každý třetí z Polska (36 %).
Ze zprávy The State of Ransomware 2022, kterou zveřejnila společnost Sophos, vyplývá, že až u 94 % obětí ransomwarových útoků měla tato událost negativní dopad na zisky společnosti. Pokud se kyberzločincům podaří prolomit zabezpečení firmy, můžete si být téměř stoprocentně jisti, že útok otřese její finanční stabilitou. „Mějte na paměti, že ztráty se netýkají pouze nákladů na odstranění následků kybernetického útoku nebo zaplacení výkupného. Narušení firemních systémů může mít za následek také ztrátu důvěry zákazníků a obchodních partnerů nebo nutnost platit pokutu, což v konečném důsledku ztíží udržení podnikání,“ upozorňuje Müller.
Průzkum zaměřený na vnímání kybernetických hrozeb manažery českých podniků provedla výzkumná agentura IPSOS jménem společnosti Sophos. Sběr dat se uskutečnil v srpnu 2022 a jeho součástí byly rozhovory se 400 manažery s rozhodovací pravomocí napříč odděleními (mimo IT) v malých, středních a velkých podnicích v České republice. Stejný průzkum proběhl v Polsku a Maďarsku.
