Tyto alarmující výsledky přinesla každoroční studie společnosti Intrum Justitia a Komory certifikovaných účetních (KCÚ). V loňském roce se s pozdní platbou faktur setkalo až 93 procent firem. Jejich mírně snížený počet letos přesto upozorňuje na nebezpečný trend, který se pomalu stává vynuceným standardem. Tento trend je přitom nezávislý na obecné ekonomické situaci, růstu nebo poklesu ekonomiky v Česku i v zahraničí. Uvádí to účetní KCÚ, kteří ve výzkumu zohlednili celkem 586 účetních jednotek.
Současně více než 60 procent firem letos uvádí, že se v uplynulých 12 měsících setkala s požadavky na delší splatnost faktur, nežli je jejich zaužívaná praxe. Tento jev vzniká převážně jako přesunutí tlaku na splatnost závazků, které obchodní partneři sami pociťují ve vztahu ke svým vlastním odběratelům.
Průměrná doba splatnosti, kterou firmy svým zákazníkům umožňují, představuje 29 dní. Některé firmy přitom svým klientům poskytly splatnost faktur výrazně delší v rozmezí 90 až 180 dní. Téměř pětina zodpovědných osob ve firmách si přitom nejsou vědomy Evropské direktivy o opožděných platbách, stanovující maximální dobu splatnosti faktur na 60 dní. Pouze velmi zanedbatelná část firem přitom zaznamenává dřívější splacení pohledávek. Dřívější platby jsou pro velkou většinu firem nezávislé na vnějších okolnostech, pro více než 75 procent firem jde především o typický způsob chování některých klientů, které označují jako fair play.
„Přibližně polovina firem přitom své obchodní partnery s ohledem na jejich schopnost platit závazky vůbec neprověřuje a řídí se pouze historií svých obchodních vztahů (41 %), svým vlastním pocitem (12 %) nebo se dokonce schopností platit závazky vůbec nezabývají. Nástroje jako credit scoring, credit check nebo příslušné rejstříky a ratingy firem na prověření svých obchodních partnerů pak používá poměrně zanedbatelné procento dotazovaných“, uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel Intrum Justitia pro Českou republiku.
Nejde přitom ani v nejmenším o doménu velkých firem vůči menším dodavatelům. „Nadpoloviční většina firem uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům“, komentuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.
Zatímco 6 % respondentů si myslí, že situace s pozdním placením přetrvává proto, že začínající podnikatelé akceptují téměř jakékoli platební podmínky, 35 % firem se zdráhají řešit pozdní splatnost pohledávek kvůli možnému poškození reputace a zhoršení obchodních vztahů. Nejčastějším důvodem akceptace dlouhých splatností či pozdních úhrad je obava podnikatelů, že v případě jejich nesouhlasu převezme zakázku či dokonce celý obchodní vztah jejich konkurence. Myslí si to nadpoloviční většina podnikatelů. Řešení pohledávek pomocí outsourcingu na společnost zabývající se správou pohledávek přitom využívá pořád velmi málo firem (16 %).
Včasné placení pohledávek by přitom pro 11 % firem znamenalo možnost přijmout více nových zaměstnanců a až pro 35 % firem by včasná platba umožnila zvýšení výroby, rozšíření služeb a další růst podniku.
