Pokud totiž stroj nahradí lidskou práci, pak s každým člověkem, který tak přijde o zaměstnání, ztratí i stát jednoho poplatníka daně z příjmu. A také nikdo nepředpokládá, že by automat byl účastníkem sociálního nebo zdravotního pojištění. To je pro některé politiky tak tíživá můra, že se pouštějí do fantasmagorických úvah, jako jsou ty o zdanění práce robotů.
Aktuální průzkumy sdružení ABSL dávají tušit, že tyto obavy budou s největší pravděpodobností plané. I když průzkum byl zaměřen na situaci v centrech sdílených podnikových služeb, výsledky můžeme přiměřeně aplikovat i na jiné podniky a na robotizaci jejich agendy. Podle něj zavádění robotické automatizace do firem ovlivňuje lidské zdroje jinak, než napovídaly předpovědi expertů. Pracovní místa nezanikají, ale mění se jejich charakter.
Softwaroví roboti
Roboti pro automatizaci „kancelářské“ agendy nejsou samostatné stroje, ale programy. Označují se jako robotická automatizace procesů – RPA (Robotic Process Automation). Ta obnáší především konfiguraci softwaru, tak aby dokázal pracovat s aktuálními daty i aplikacemi, reagoval na události, dokázal bez zásahu člověka zpracovávat transakce a komunikovat s dalšími systémy. Do kategorie takto automatizovaných činnosti patří např. reporting, analytika, vyplňování formulářů, práce s databázemi i opakované činnosti, které lze dělat pomocí maker a softwarových agentů.
Výhodou nasazení RPA je především vyšší přesnost zpracování. Ta je činí u běžného pracovníka 78 %, v případě nasazení robotického softwaru dosahuje přesnost i více než 95 %. Robot je také až dvacetkrát rychlejší než člověk. Z průzkumu ABSL dále vyplynulo, že pokročilou automatizaci procesů nasazuje stále více společností. Zatímco v roce loňském ji využívalo 17 % firem ze segmentu podnikových služeb, dnes je jich již polovina. Podle šetření společnosti Deloitte hodlá v letošním roce do projektů robotické automatizace investovat 58 % center podnikových služeb. Robotizace se podle obou průzkumů rozšiřuje o stále více činností.
„Pro robotickou automatizaci jsou vhodné zejména procesy, kde je možné se rozhodovat na základě jasných kritérií a proces má rozumnou složitost. Vesměs jde o typ práce, kdy člověk dělá nějakou rutinní činnost a nemusí příliš přemýšlet,“ komentuje to Milan Kulhánek ze společnosti Deloitte. K výhodám RPA patří rychlá návratnost investic, obvykle jde o půl roku až rok, v některých případech se náklady vrátí za pouhé tři měsíce.
Lidé se o práci nebojí
A jak jsou na tom sami zaměstnanci, nebojí se, že je automatizace připraví o práci? Pokud se spolehneme na výsledky průzkumu, který v pěti západních zemích udělala loni personální agentura Monster, tak nikoli. Celých 65 % dotázaných si myslí, že počítač nebude nikdy schopný dělat celou jejich práci. Je to dokonce o tři procentní body vyšší výsledek, než poskytl analogický průzkum v roce 2015. Dalších 13 % si myslí, že potrvá déle než deset let, než jejich práce bude moci být nahrazena strojem, horizont pěti až deseti let předpokládá 10 % zaměstnanců. Že tato doba nebude ani pět let, předpokládá přibližně 6 % pracovníků a téměř stejný počet připouští, že konkrétně jeho práci by počítač zastal již nyní.
„Je zjevné, že navzdory všem současným diskuzím o tom, že chybějící pracovní síla bude nahrazována stroji, budou zaměstnanci i v nadcházejících letech tím nejhodnotnějším, na co se zaměstnavatelé budou moci spolehnout. Firmy se nepochybně budou snažit zautomatizovat část svých vnitřních procesů, ale bez odborně proškolených kolegů se obejít nemohou,“ komentuje výsledky Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.
