Existující systém II. pilíře důchodového zabezpečení má k dokonalosti rozhodně velmi daleko. Těch chyb v něm bylo od samého začátku dost, nemluvě o tom, že během politických vyjednávání celý projekt utrpěl jistou, řekl bych, bastardizaci. Ale zrušit jej, aniž by byla připravena jiná varianta, není na pozadí dlouhodobě nepříznivého demografického vývoje cesta správným směrem. Je třeba si položit dvě otázky: za prvé – co zrušením získáme. Proklamované snížení schodku státního rozpočtu odpovědí není. Díky nízkému objemu prostředků ve II. pilíři totiž bude efekt pro státní kasu zanedbatelný (na rozdíl třeba od Polska). Spíše můžeme počítat s negativními důsledky, ať už na straně občanů, kteří se do II. pilíře zapojili, či jejich zaměstnavatelů, kterým vláda vyšle neblahý signál. Anebo na straně investičních fondů, správců aktiv, jejichž existence bude ohrožena, což ovlivní finanční trh a mj. zhorší podmínky pro ukládání úspor. A druhá otázka – kudy dál v situaci, kdy systém průběžného financování penzí není dlouhodobě udržitelný. Pro ilustraci - loni činil schodek důchodového účtu téměř 50 miliard korun, zatímco v roce 2003 to bylo „jen“ 17,5 mld. Kč.“