Novela zákona o zaměstnanosti a nový pracovní zákoník přinášejí řadu změn, které mají dopad i na vymezení nelegální práce, včetně tak zvaného švarcsystému. Co to může znamenat pro firmy z hlediska pracovního práva a daní, o tom uspořádali včera, 27. 3., seminář formou webcastu odborníci ze společnosti Deloitte.
Definice závislé pracovní činnosti je širší
Jan Procházka, vedoucí týmu pracovního práva v Deloitte Legal, uvedl, že nová pracovně právní legislativa, která platí od nového roku, vymezuje mnohem obecněji závislou pracovní činnost. Stačí, aby nyní naplňovala současně jen čtyři znaky. Jsou jimi osobní výkon práce, nadřízenost a podřízenost, výkon práce jménem osoby zaměstnavatele a podle pokynů zaměstnavatele. Dříve ovšem musela vykazovat osm znaků (ještě mzdu, náklady a odpovědnost zaměstnavatele, pracovní dobu a pracoviště, resp. dohodnuté místo výkonu práce). Nová definice je tedy obecnější a přináší možnost jako závislou pracovní činnost definovat mnohem více aktivit.
Nyní bude tedy dostačovat, když pracovní inspektorát, v jehož kompetenci je kontrola nelegální práce, prokáže, že pracovník vykonává činnost osobně a nemůže být nikým zastoupen, dále vykonává činnost tak, že je nějak ukotven v organizační struktuře firmy, zastává například určitý post, je někomu podřízen nebo naopak někoho řídí, dále, že výkon pracovní činnosti provádí jménem firmy, o čemž může svědčit například i používání firemního e-mailu či vizitek, a konečně, že se při své práci řídí nařízeními či pokyny firmy. Provádí-li činnost s těmito znaky fyzická osoba na IČO, může to být označeno za nelegální švarcsystém a firma, která ho používá, může být pokutována až deseti miliony korun (nejnižší pokuta je nově 250 tisíc korun).
Odborníci Deloitte se domnívají, že inspektoráty práce musejí ještě doladit metodiku kontrol, protože nová charakteristika závislé pracovní činnosti obsahuje řadu obecných pojmů, které nebude snadné ověřit. Nicméně právě pro tuto obecnost se může do podezření z využívání švarcsystému dostat mnohem více firem, než tomu bylo dosud. Z hlediska jejich případného postihu přitom není ani tak důležité, jak je formulována smlouva mezi firmou a fyzickou osobou, jako to, jak mezi nimi fungují pracovní vztahy fakticky v praxi.
Pokud firmy využívají OSVČ, pak by měly dbát na to, aby pro ně nebyly jediným smluvním parterem a jediným zdrojem příjmů, aby spolupráce s nimi nebyla dlouhodobá a pravidelná, ale měla spíše krátkodobý projektový charakter, radí právník Deloitte Legal.
Procházka se zmínil i o případech, kdy fyzické osoby, aby nebyly podezírány s účasti na švarcsystému, nepracují pro firmy přímo, ale zakládají s.r.o. Ta je pak jakýmsi prostředníkem poskytujícím je firmě jako pracovníky. Procházka však upozorňuje, že zprostředkovávat pracovníky agenturním způsobem mohou pouze zprostředkovatelské agentury, které to mají jako náplň své činnosti.
Pozor na mstivé OSVČ
I když nový zákoník práce ani zákon o zaměstnanosti nijak nemění daňové aspekty švarcsytému, Robert Bezecný, manažer týmu specialistů na daně z příjmu, připomenul některé z nich. Upozornil například na to, že odměna těm, kteří nejsou zaměstnanci, by neměla být vypočítávána podle stejných kriterií jako zaměstnancům (tedy například podle odpracovaných hodin, pracovní doby apod.), neměly by jim být vypláceny žádné odměny, náhrady ani benefity. Firmy by se měly mít na pozoru, aby těm, které neevidují jako své zaměstnance, nedávaly k dispozici mobilní telefony, auta, počítače či kanceláře, nepřebíraly za ně odpovědnost, neplatily jimi zaviněné škody. To by mohlo vést k naplnění znaků nelegálního zaměstnávání formou švarcsystému.
Bezecný také upozorňuje na případy, kdy fyzická osoba, která pracovala pro firmu jako OSVČ při kontrole, uvedla, že chtěla být zaměstnána, ale firma ji donutila stát se samostatným spolupracujícím podnikatelem. Proti takovému obvinění z provozování švarcsystému bývá jen velmi nesnadná obrana.
Mohou doměřit i zdravotní a sociální pojištění
Z hlediska postihu švarcsystému může také do budoucna dojít ke změně postoje zdravotních pojišťoven a správy sociálního zabezpečení, upozornil Bezecný. Dosud nebyly známy případy, kdy byl firmám za švarcsystém doměřen doplatek zdravotního a sociálního pojištění. To se však může s rostoucím tlakem na zlepšení výběru pojistného a snížení schodku státního rozpočtu změnit. Doplatky pojistného za osoby, které pro firmu pracovali jako OSVČ, ale ve skutečnosti vykonávaly závislou pracovní činnost, by pak mohly být pro řadu firem z finančního hlediska velmi nepříjemné, až likvidační.
Na konec webcastu se přednášející dotkli ještě problému souběhu funkcí členů statutárních orgánů respektive orgánů právnických osob, kteří jsou zároveň zaměstnanci. Dosud tento souběh nebyl upraven, nyní ho umožňuje § 66 Obchodního zákoníku při splnění určitých podmínek. Procházka však upozorňuje, že i když legislativa nyní souběh umožňuje, firmy nemohou nechat stávající stav běžet beze změny, ale musejí souběh ošetřit smluvně nebo vnitřními předpisy tak, aby byl v souladu se zákonem.
