Tempo růstu cen v září proti stejnému období loňského roku zvolnilo v zemědělství, v průmyslu i v tržních službách pro podnikatele. Ceny stavebních prací zůstaly meziročně níž, na stejné úrovni jako v srpnu. Pro zvyšování výrobních cen není důvod, a to hned v nabídkově-poptávkovém mixu.
Výrazně nižší tempo cen v zemědělství
Průmysloví výrobci zvýšili meziročně ceny nepatrně méně než tomu bylo v srpnu, přesto však došlo k jejich meziměsíčnímu růstu vlivem vyšších zářijových cen ropy působících na ceny zpracovatelů ve skupině s názvem Koks a rafinované ropné produkty. Relativně výš byly i ceny v hutnictví. Na cestě ven z deflačního pásma udělaly opět krok i ceny dopravních prostředků. Nebude to však lehké – výrobci aut prodávali v září za ceny o 0,8 % nižší než před rokem (v srpnu o -1,3 %), ale srovnáme- li tyto jejich ceny s průměrnou úrovní v roce 2005, byli cenově níž o plných 14 procent. Tempo růstu cen v potravinářském průmyslu logicky oslabilo díky výrazné ztrátě dynamiky cen zemědělských výrobců, zejména rostlinných produktů, které se z meziročního přírůstku o 41 % v červenci dostaly v září na +11,9 %. Kde leží příčiny polevujícího růstu cen výrobců?
Globální nabídka a poptávka
Na straně nabídky polevil prudký růst cen komodit na světových trzích patrný zejména u zemědělských produktů a ropy již v posledních měsících loňského roku. Právě na tuto srovnávací základnu narazí i vykázaná dynamika v nadcházejícím období. Nelze tedy zřejmě očekávat tlak na ceny ve výrobě plynoucí z vývoje komoditních trhů. Na ceny komodit navíc působí i jejich méně rostoucí potřeba v největších rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Číně. Tam se sražení růstů HDP pod devítiprocentní hranici očekává ani ne tak v souvislosti s oslabením vyspělých ekonomik transatlantské osy, ale spíše jako důsledek cíleného ochlazování domácí ekonomiky – už minimálně rok podniká čínská exekutiva restriktivní kroky, aby snížila inflaci. Zpomalování HDP je tedy ve značné míře záměrné.
Výrobcům nedovoluje vývoj ekonomiky zvyšovat ceny
Snižování tempa domácí poptávky je v současné době charakteristické i pro českou ekonomiku, i když důvody jsou pochopitelně zcela odlišné.
Chybějí zakázky v průmyslu, domácí tržby tohoto odvětví jsou nižší než před rokem. Sektoru služeb podle zveřejněných dat za HDP se ve druhém čtvrtletí nepodařilo posílit tempo hrubé přidané hodnoty v ekonomice, naopak – služby její celkovou dynamiku mírně snižovaly. V maloobchodě sice lidé podle posledních dat za srpen nakoupili více zboží než před rokem, ale pomineme-li zvýšený objem nákupů aut – u něhož bohužel nelze odlišit, jaký podíl na jejich nákupech v maloobchodě mají firmy – pak tržby vzrostly po předchozích poklesech jen nepatrně (méně než v průměru od začátku roku). Potravin si lidé odvážejí v nákupních vozících méně než loni již po celý letošní rok, nepotravinářského zboží sice v srpnu víc než před rokem, ale zaplatili za něj méně než loni, což ukazuje na poskytování výrazných slev ze strany obchodníků. A ty zase mají podobu omezení v jejich maržích.
V úhrnu proto zmíněné příčiny neumožňují zvyšovat ceny ve výrobě tak, jak tomu zpravidla bývá v obdobích rostoucí fáze ekonomiky.
Více na: http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cipc101711.doc
