Neházejte ale flintu do žita. Protože s vámi projde reálnou situaci, aby zjistil, že třeba hrdlo pro nalévání oleje u stávajícího stroje je umístěno pod dvěma kryty, každý se šesti šestihrannými šrouby. Takže si buďte jistí, že obsluha dolije olej za hlasitého nadávání až tehdy, kdy se rozsvítí kontrola tlaku oleje na palubní desce. A pokud to nestihne, pak to zákazníka bude stát trochu víc peněz – totiž opravu zadřeného motoru. Třeba.
Tento článek tematicky navazuje na předchozí, zveřejněný včera.
Měl jsem včera možnost se zúčastnit semináře Martina Tvarůžka, ve kterém poodhalil některé postupy, které přispěly ke zvýšení efektivity, snadnosti obsluhy a hlavně – ke zlevnění výrobní ceny produktu. Mnohdy byla cesta k vítěznému řešení lemována komentáři typu: „Ale my to tak děláme dvacet let, tak nevím, proč bychom to měli dělat jinak. Navíc nám radí takováhle existence, která nikdy náš stroj neviděla.“ Na to je ale snadná odpověď, pokud u zmíněného stroje trvá jen dolití půl litru oleje do motoru čtyřicet minut a po navrženém lepším řešení jen minutu, uspořil váš zákazník nákladově několik desítek možná stovek korun za realizaci tak snadného úkonu. Nehledě na to, že ze šesti šroubů po čase zůstanou jen dva na každém krytu a jednou víko samo vypadne, protože se zbývající dva šrouby vytřesou a víko se uvolní. A třeba zasáhne pomocného dělníka, opírajícího se o lopatu poblíž stroje. A na problém je zaděláno.
Ale podívejme se na některé nápady, které ve své praxi Martin Tvarůžek řešil:
· U čerpacího stojanu na pohonné hmoty navrhl použít profily pro usazení čerpací pistole ve tvaru průřezu typu „V“, takže bylo možné použít tenčí nerezový plech a lištu prodloužit, takže se hadice nemotala čerpajícímu pod nohy. Úspora? Nákladů při současném zlepšení vzhledu a ergonomie.
· Při realizaci měřicí pistole byly navrženy dva úchopy, protože se používá ke snímání nejen ve výši očí, ale i nad hlavou – ale i za přístrojem a zespodu. Prvotní řešení s jedním držákem neumožňovalo vůbec sejmout hodnoty například ze spodku zařízení nebo za ním. Úspora spočívá ve zvýšení efektivity a ergonomie.
· Při návrhu otopného kotle se vycházelo z toho, že 2× v týdnu je třeba sejmout tři ochranné kryty, pod kterými je těsnicí vlna, aby bylo možné provést pravidelnou kontrolu spalovací cesty. Ředitel podniku na žádost architekta musel předvést tuto činnost, spočívající ve vyšroubování několika šroubů, sejmutí krytů a izolační vlny, vyčištění a opětovnou zpětnou montáž. Pak byl dotázán, zda tento postup je realizovatelný 86letou babičkou, která si ve svém domku sama topí? Výsledkem byl návrh nového provedení kotle se stejnou účinností, ale se servisním otvorem, lehce přístupným po otevření tohoto prostoru kličkou. A ještě jedna věc. Anebo, jak je „dobré míti Tvarůžka“. Drobnost, o které výrobce vůbec neuvažoval. Totiž kolik kotlů se vejde na návěs při převozu od výrobce k distributorovi? Martin si to změřil. Šířku kotle a využitelnou šířku návěsu. Snížením šířky kotle při zachování všech parametrů došlo k tomu, že se na ložnou plochu vešlo místo čtyř rovnou pět kotlů vedle sebe. A protože finanční ředitel měl po ruce kalkulačku, jen zadáním parametrů zjistil, že úspora jen na přepravě je přes jeden a půl milionu korun.
A tak bych mohl pokračovat. Takže doporučení na závěr zní: vezměte si k ruce kalkulačku, mluvte otevřeně s architektem, respektujte všechna jeho přání, jakkoli se vám mohou zdát podivná, a počítejte. Vzhled výrobku samozřejmě přitáhne více zájemců (věděli jste třeba, že barvu a provedení zahradního traktůrku neprovádí muž, ale v nadpolovičním případě jeho žena?). Spočítejte si, kolik vám navržené řešení ušetří materiálu a lidské práce. Jak vám může stoupnout marže nebo můžete cenu pustit dolů, aby se váš výrobek stal více konkurenceschopným? Jak se zefektivní obsluha stroje, takže se ušetří na nákladech za servis, protože většinu operací si pak provede zákazník sám.
Tohle všechno dokáže dobrý architekt zahrnout do svého řešení pro vás. Věci, o kterých jste nikdy neuvažovali…
Počítejte – a přemýšlejte.
Jde o vaše peníze, a to v první řadě!
