Z pohledu makroekonomického nebudou mít sankce vůči Rusku v této podobě výrazný dopad na celkový vývoj českého HDP. Na druhé straně SP ČR upozorňuje na přímé dopady na podnikání řady firem a na celkové možné ztráty v řádech miliard či desítek miliard korun. „Přímé dopady by se mohly pohybovat v řádech miliard až desítek miliard korun,“ uvedl Radek Špicar.
Riziko ztížení financování
Podle šetření SP ČR mezi tuzemskými firmami z června 2014 zhruba třetina firem podnikajících na ruském trhu avizovala, že se jich mohou sankce přímo dotknout. Podíl firem, zastávají takový názor, může však být s největší pravděpodobností ještě vyšší v souvislosti s rozšířením opatření EU. Jen za prvních pět měsíců letošního roku poklesl český export do Ruska o 1,2 miliardy Kč. Důvodem bude zřejmě zejména zpomalení dynamiky růstu ruské ekonomiky a snižování poptávky.
Zástupci exportérů poukazují na riziko ztížení financování, neboť sankce mají postihnout velké ruské banky. Problémy mohou nastat zejména v oblasti energetiky a investičních celků. Potíže by podle zástupců firem mohly nastat například při dodávkách obráběcích a tvářecích strojů.
Nahradí konkurence z Číny a Koreje české vývozce?
Z dlouhodobějšího hlediska by sankce a jejich případné další rozšiřování mohlo připravit tuzemské firmy o některé pozice na ruském trhu, které by mohla obsadit konkurence z Číny, Koreje a dalších asijských zemí. Zástupci exportérů poukazují již nyní na nebývalý tlak asijských firem a ostře narůstající konkurenci v řadě odvětví a komodit.
O situaci chtějí zástupci evropského byznysu jednat s ruskými a ukrajinskými partnery. Podle vyjádření Markuse J. Beyerera, generálního ředitele BUSINESSEUROPE, zastupující čtyři desítky evropských národních zaměstnavatelských svazů, zvažuje konfederace svolat na podzim kulatý stůl s reprezentací ruského a ukrajinského byznysu. Na něm by se měla diskutovat společná témata a možný postup.
