Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží. Tato a další zjištění přinesl mezinárodní průzkum o dlouhověkosti švýcarské poradenské společnosti Swiss Life, který v Česku zrealizovala agentura Ipsos mezi lidmi staršími 35 let.
Polovina Čechů chce oslavit devadesátku, až 15 % by se dokonce rádo dožilo celé stovky. Méně než 80 let se chce dožít jen jeden z deseti. Abychom mohli prožít delší život podle svých představ, snažíme se zejména žít zdravě (54 %) a pečovat o rodinné vztahy (40 %).
„Běžní lidé logicky doufají, že se dožijí vysokého věku. Vždyť z oficiálních statistik neustále dostáváme dobré zprávy o tom, že se střední délka života zvyšuje. Lidé zároveň nevnímají tento fenomén jako problematický, i když odborníci v ČR I ve světě již dlouho bijí na poplach. Stávající důchodové systémy, systémy zdravotní péče a sociálních služeb o seniory nejsou na tuto situaci připraveny. Lidé nadto spoléhají, že stát vše vyřeší, vždyť dosud to tak vždy bylo,“ říká Petr Soukup, sociolog a proděkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Češi chtějí vyšší důchody. Nic pro to však nedělají
Finanční stránku důchodu naopak příliš neřešíme, přestože se nedostatku peněz obává až 60 % dotázaných. Češi si jako ideální výši důchodu představují částku mezi 14 a 18 tisíci korun v současných cenách, v průměru 17 812 korun měsíčně. Zajímavé je, že lidé s nižšími příjmy by si chtěli na důchodu přilepšit, naopak lidé s průměrným či nadstandardním příjmem počítají se snížením měsíčního příjmu po odchodu do důchodu. Zároveň platí, že čím vyšší mají dnes příjem, tím větší propad očekávají. Lidé tak realisticky vnímají současné fungování systému důchodového zabezpečení.
Čtyři z deseti respondentů by naopak každý měsíc rádi dostávali více než 18 tisíc korun, polovina by se spokojila i se čtrnácti tisíci. Současné důchody jsou však v průměru ještě o tři tisícovky nižší. Možná i proto vidíme prodlužující se věk života spíše jako významný zdroj společenských problémů (39 %). O jeho přínosu je naopak přesvědčen jen každý čtvrtý.
„Otázkou pak zůstává, jak kýžených příjmů ve stáří dosáhnout. Podle průzkumu významně investuje jen každý třetí ekonomicky aktivní Čech, o něco více lidí se snaží šetřit na současných výdajích. Déle žít navíc pro Čechy zároveň neznamená zároveň déle pracovat a vydělávat v zaměstnání. Do důchodu chce odejít nejpozději v řádném termínu osm z deseti lidí,“ říká Pavel Manhalter, výkonný ředitel společnosti Swiss Life Select.
