Výše uvedené jsou hlavní závěry průzkumu Deloitte Corporate Governance ČR, který se zabýval věkovým složením lidí ve statutárních orgánech, dozorčích radách a na pozicích prokuristů nejvýznamnějších tuzemských společností.
„Stárnoucí manažeři ve vedení největších firem je celosvětový trend a stejný je i dvouletý růst průměrného věku v ČR i v zahraničí. Rozdílná je startovací čára, protože zatímco průměrnému českému manažerovi bylo v roce 2000 zhruba 48 let, průměrný manažer ve státech EU a v USA byl už tehdy padesátník. Mladší management v Česku byl důsledkem velkých porevolučních změn ve vedoucích funkcích firem a absencí jedné generace manažerů. Do budoucna očekáváme, v tomto ohledu budeme dohánět svět a rozdíly se budou snižovat, řekl Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal, který vede Deloitte Corporate Governance Centrum Česká republika.
S rostoucím průměrným věkem souvisí i stoupající podíl padesátníků a starších ve vedení firem. Zatímco ve statutárních orgánech firem jich v současnosti působí přibližně stejně jako v roce 2000 (42 %), v dozorčích radách jejich poměr vzrostl o vice než 5 % na téměř polovinu (48 %). Na pozicích věkově mladších prokuristů jejich poměr stoupl o 2 % na 36 %.
Starý a ještě starší...
„Tato fakta rovněž kopírují trend ze zahraničí, kde se věkový průměr lidí ve statutárních orgánech firem příliš nezměnil. Naopak rozdíl ve věku zástupců v dozorčích radách je výrazný. Ačkoliv historicky v kontrolních funkcích zasedají starší lidé než v řídících, u nás tento trend může souviset i s tím, že do dozorčích rad se v řadě firem přesunuli bývalí manažeři z porevoluční doby nebo se tyto někdy dobře placené funkce staly trafikami pro vysloužilé politiky a úředníky,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Spáčil.
Kromě padesátníků stoupl ve vedení firem i počet starších manažerů, kteří se už blíží či přesáhli hranici pro odchod do důchodu. Zatímco v roce 2000 zasedalo ve vysokých funkcích 9 % šedesátníků a starších, o dvanáct let později už jich bylo 14 %. Nárůst, i když pozvolnější, zaznamenali i manažeři v nejstarší věkové kategorii nad 65 let, kde poměr vzrostl ze 3 % na 4,5 %.
“Nejstaršímu českému manažerovi z elitní stovky největších firem je 79 let, nejmladšímu naopak 21 let. Ti nejstarší zasedají zpravidla v orgánech tradičních průmyslových podniků a důlních společností, naopak u mobilních operátorů a IT firem je padesátník spíše výjimkou,” dodává Jan Spáčil.
Hlavní závěry průzkumu:
* Čeští manažeři od začátku tisíciletí o 2 roky zestárli ze 48 na 50 let,
* nejstaršímu českému manažerovi je 79 let, nejmladšímu 21,
* podíl manažerů nad 50 let vzrostl od roku 2000 o tři procenta, ze 42 na 45 %,
* Věk manažerů ve statutárních orgánech zůstává stejný, v dozorčích radách výrazně roste.
Tab. č. 1: Věkové složení českých manažerů – leden 2012
|
|
statutární orgán |
dozorčí rada |
prokuristé |
celkově |
|
Průměrný věk manažerů |
49 |
51 |
46 |
50 |
|
Průměrný rok narození |
1963 |
1961 |
1966 |
1962 |
|
Podíl manažerů nad 65 let |
3,18% |
6,50% |
1,03% |
4,49% |
|
Podíl manažerů nad 60 let |
12,05% |
16,94% |
8,25% |
13,76% |
|
Podíl manažerů nad 50 let |
42,95% |
48,03% |
36,08% |
44,65% |
|
Podíl manažerů nad 40 let |
86,36% |
84,22% |
72,16% |
83,89%
|
Tab. č. 2: Věkové složení českých manažerů – leden 2000
|
|
statutární orgán |
dozorčí rada |
prokuristé |
celkově |
|
Průměrný věk manažerů |
48 |
48 |
47 |
48 |
|
Průměrný rok narození |
1952 |
1952 |
1953 |
1952 |
|
Podíl manažerů nad 65 let |
2,18% |
3,98% |
0,76% |
2,94% |
|
Podíl manažerů nad 60 let |
7,38% |
9,80% |
6,87% |
8,53% |
|
Podíl manažerů nad 50 let |
42,11% |
42,76% |
33,59% |
41,65% |
|
Podíl manažerů nad 40 let |
77,52% |
76,70% |
77,86% |
77,15% |
Zdroj: Deloitte Corporate Governance Centrum ČR
