Toto překvapivé zjištění přinesl průzkum agentury Ipsos, který zadaly společně poradenská společnost BDO Advisory s průmyslovým podnikem Del. Ale nejde jen o hesla, spíše o to, jak pokračuje upgrade naší průmyslové základny, abychom nezůstali montovnou Evropy. Stejný průzkum ukázal, že 57 % manažerů považuje současnou vlnu digitalizace a automatizace za důležitou a polovina z nich nějaké implementační kroky již podnikla. Obě posledně uvedená čísla bychom ale měli okomentovat jako „jenom“. Naopak 18 % vedoucích pracovníků zavádět inovace v současnosti vůbec neplánuje, i když připouštějí, že by k nim v budoucnu dojít mohlo.
Koncept Průmyslu 4.0 nevznikl u nás, přišel před osmi lety z Německa a za tu dobu jsme měli dost času jej lépe uchopit, přesto k tomu nedošlo. Velkou část viny na tom má i naše politická reprezentace, která nás přesvědčovala spíše o důležitosti dovozu hrdinů levné kapitalistické práce z ciziny, než aby posílala podporu našich podniků, aby mohly učinit nutné strukturální a modernizační změny. Konečná zodpovědnost je ale na podnicích samotných. Možná už blízká budoucnost ukáže, kdo využil dosavadní několikaleté příznivé podnikatelské prostředí pro investice do technologií a kdo jen uspokojoval zvýšenou poptávku.
Průmysl 4.0 očima dodavatelů
Důležitou roli v naplňování konceptu Průmyslu 4.0 hrají dodavatelé informačních systémů. Dnes to nejsou jen prodavači krabic, ale disponují vlastními konzultačními týmy. Ty jsou schopné pochopit zákazníkův byznys a posunout jej dopředu. Navíc se dodavatelé IS zaměřují oborově, a to jim umožní získat v určitém segmentu zajímavé know-how. Jejich pohled na věc je mnohem optimističtější. Jak tedy vidí trendy digitální transformace oni a jaké technologie považují za klíčové pro naplnění konceptu Průmyslu 4.0?
Vladimír Bartoš, ředitel podpory prodeje ve společnosti Minerva Česká republika, se na to dívá z pohledu výroby a za důležitý považuje rozvoj IIoT – průmyslového internetu věcí (Industrial Internet of Things), který zlepšuje konektivitu mezi jednotlivými prvky výrobního procesu. „Ne že by už dříve např. výrobní stroje nebyly schopné komunikace a nebyly třeba připojené do místní sítě, problém je v neexistenci jednotného standardu, který by podporovali všichni dodavatelé,“ upřesňuje Bartoš.
Relativně konzervativní pohled má Roman Žák, předseda představenstva společnosti Aimtec, který říká, že v dnešní době jsou stále základem pro digitalizaci dobře nasazené systémy ERP a zejména pak MOM (Manufacturing Operation Management), tedy skupina zahrnující MES, WMS, QMS, MFC a další. „Tyto systémy jsou dnes stále páteří digitalizace a bez nich se neobejdeme při integraci všech ‚cool‘ technologií – od robotů přes autonomní AGV či VNA až po Location Based Services nebo strojové učení. Co stojí za zmínku, je dlouho omílaný cloud, který teprve nyní získává svoji sílu a argumenty pro mnohem rozsáhlejší využití – těmi argumenty jsou zejména vysoká rychlost nasazení a levné hledání nových cest metodou pokus – omyl,“ vysvětluje Žák a dodává, že pro integraci a zejména bezpečnost pak pozvolna přicházejí ke slovu řešení z kategorie „API managementu“.
Igor Štverka, obchodní manažer pro průmysl, obchod a logistiku ve společnosti Atos IT Solutions and Services, se zdráhá označit některé technologie za důležitější než jiné. „Průmysl 4.0 je výsledkem rozvoje v mnoha oblastech – rychlejší a komplexnější komunikace a práce s daty, nové výrobní technologie a materiály, autonomní robotika a další. Nová verze průmyslu je pro mě spíš o tom, že se začaly prolínat dříve oddělené domény,“ říká Štverka a jako příklad uvádí prolínání klasického administrativního ICT s výrobním ICT.
Miroslav Hampel, generální ředitel ve firmě Kvados, připomíná, že základním předpokladem je využití technologií, které automatizaci umožňují, popř. jsou připraveny na doplnění o nové komponenty, které mohou být využity k měření, regulaci a řízení.
