Nebylo to přitom, jak se šlo dočíst v některých novinách, vlivem počasí. Je sice pravdou, že výroba elektřiny (klimatizovaného vzduchu apod.) růstu pomohla, samotný zpracovatelský průmysl však také rostl – v květnu o více než 2 % m/m, v červnu o rovné procento.
S českým výsledkem silně kontrastuje výsledek průmyslové produkce u našich západních sousedů. Německý průmysl totiž v květnu o téměř procento poklesl, a to nejenom jako celek, ale i jeho zpracovatelská složka. Zpracovatelský průmysl tak je meziročně vyšší už jen o 3,2 % r/r, což je výrazně pomalejší než skoro osmiprocentní růst v prosinci minulého roku. Navíc to nevypadá, že by se situace měla hned tak zlepšit. Předstihové indikátory se v Německu pouze stabilizovaly (PMI) nebo ani to ne (IFO), objednávky v průmyslu dokonce v červnu poklesly o 4 % m/m, což byl jejich největší pokles od začátku roku 2017. Nezdá se tedy, že by se německý průmysl chystal ve druhém pololetí k dramatickému obratu. Vzhledem k tomu, že český průmysl je s ním pupeční dodavatelskou šňůrou léta spojený, nedá se čekat, že by se k takovém obratu schylovalo u nás. Vzhledem ke stoupající pravděpodobnosti chaotického, živelného Brexitu a vzhledem k tomu, že globální obchodní válka je rovněž vcelku reálná, nebudu překvapený, když průmysl poroste ještě pomaleji než v prvním letošním pololetí.
Autor je hlavním analytikem ve společnosti Conseq Investment Management.
