ManpowerGroup Index trhu práce – 3. čtvrtletí 2022
V rámci průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro druhé čtvrtletí 2022 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 515 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce září 2022 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro třetí čtvrtletí 2022 opět silné náborové plány. 38 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 17 % předpovídá jejich snížení a 38 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2022 hodnotu +21 %.
„Potřeba firem nabírat nové zaměstnance se nadále zvyšuje a hodnoty ManpowerGroup index trhu práce dosahují rekordní výše od roku 2008, kdy se průzkum začal v České republice provádět. Náborový optimismus pozorujeme ve všech sektorech ekonomiky, nejvíce však ve finančním sektoru a realitách. Pokračující obtíže s dodavatelskými řetězci, rostoucí inflace a ceny energií se na trhu práce negativně neprojevují a nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2018. Vzhledem k velké nejistotě v ekonomice je ale velmi nepravděpodobné, že by klesla pod 3 %,“ sdělila Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Porovnání dle odvětví
Nárůst počtu zaměstnanců očekávají zaměstnavatelé v 10 z 11 českých odvětví, a pokles tedy pouze v jednom. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl optimismus v 8 z 11 odvětví a oslabil ve třech. V meziročním srovnání jsou náborové plány silnější v 10 z 11 odvětví a slabší pouze v jednom.
Nejsilnější náborové plány mají zaměstnavatelé v odvětví Bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s Čistým Indexem trhu práce 56 (66 % bude nabírat a 10 % propouštět). V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v tomto odvětví hlásí nárůst optimismu o 32 procentních bodů, a v meziročním srovnání posílení dokonce o 50 procentních bodů. Nejslabší náborové plány očekávají zaměstnavatelé v odvětví Ostatní s Čistým indexem trhu práce –10. Oproti minulému čtvrtletí Index oslabil o 15 a meziročně o 10 procentních bodů.
Porovnání organizací podle velikosti
Zlepšení náborových příležitostí očekávají ve třetím čtvrtletí 2022 všechny čtyři kategorie podle velikosti českých organizací. Oproti minulému čtvrtletí i v meziročním srovnání se náborový optimismus mírně snížil v kategorii velké organizace nad 250 zaměstnanců. Míra optimismu je aktuálně vyrovnaná ve všech kategoriích podle velikosti.
Regionální srovnání v rámci ČR
V období od července do září 2022 zaměstnavatelé ve všech třech regionech České republiky očekávají nárůst počtu zaměstnanců. V porovnání s předchozím čtvrtletím i v meziročním srovnání náborové plány posílily ve všech regionech.
Nejsilnější snahu firem nabírat mohou očekávat uchazeči o zaměstnání v Čechách, kde průzkum naměřil Index 24. Oproti minulému čtvrtletí Index v tomto regionu posílil o 20 a v meziročním srovnání o 19 procentních bodů, což jsou zároveň nejvyšší mezikvartální a meziroční nárůsty v rámci regionů.
Globální pohled
Celosvětový Čistý index trhu práce je 32 %, přičemž 47 % zaměstnavatelů bude nabírat a 15 % propouštět. Zaměstnavatelé na celém světě nadále očekávají po sezónním očištění nárůst počtu zaměstnanců s výjimkou Řecka. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Mexiku (59), Brazílii (54) a Indii (51), nejslabší v Řecku (-1), Japonsku (4) a Tchaj-wanu (3). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím náborové plány posilují ve 28 ze 40 zemí a oblastí. Předpověď v Singapuru (+15) se pro třetí čtvrtletí opět zlepšila. Singapur a Guatemala (+14) hlásí pro toto čtvrtletí největší nárůst trhu práce. Náborové prostředí oslabuje ve 10 ze 40 zemí a oblastí, především ve Švédsku (-12) a v Rakousku ( 12). V Německu (23) a Maďarsku (13) zůstává Index nezměněn. V meziročním srovnání Index posílil ve 36 zemích a oblastech, ale oslabil ve 4 (Japonsko, Tchaj-wan, Řecko, Rumunsko). Česká republika se nachází na 30. místě žebříčku 40 zemí.
Nedostatek zaměstnanců s potřebným profilem
Společnost ManpowerGroup zveřejnila i výsledky svého každoročního průzkumu Nedostatek zaměstnanců s potřebným profilem, který se zaměřuje na to, jak je pro zaměstnavatele náročné obsadit svá volná pracovní místa a jaké profily jsou pro ně nejobtížněji obsaditelné.
Průzkum realizovaný v květnu 2022 ukázal, že 49 % českých zaměstnavatelů se potýká s problémy při obsazování svých volných pracovních pozic. Nejvíce se s nedostatkem talentů potýkají velcí zaměstnavatelé (250+ zaměstnanců) – 57 % jich hlásí, že nemohou dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů, u malých firem (10–49 zaměstnanců) se s nedostatkem talentů potýká 48 % a ve středně velkých firmách (50–249 zaměstnanců) to je 47 %. Nejmenší problém s nedostatkem vhodných uchazečů (42 %) hlásí mikro firmy (do deseti zaměstnanců).
„To, že každý druhý zaměstnavatel obtížně obsazuje svá volná pracovní místa je nadále velkou překážkou konkurenceschopnosti českých podniků. Nicméně ve srovnání s roky 2018–2021 zaměstnavatelé zaznamenali určitou úlevu. Částečným vysvětlením, po opětovném zrychlení pohybu lidí na trhu práce po odeznění pandemie, může být i zapojení ukrajinských uprchlíků do trhu práce, kteří pomohli zaplnit neobsaditelná pracovní místa v průmyslu, logistice, gastronomii nebo zemědělství,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Mezinárodní srovnání
Globální průměr dosahuje rekordní úrovně za celou historii průzkumu od roku 2006 – 76 % firem se potýká s nedostatkem talentů, což je dáno zejména technologickou revolucí a měnící se strukturou pozic a novými potřebami dovedností na všech úrovních. Největší nedostatek pracovníků s potřebnými dovednostmi je na Tchaj-wanu (88 %), v Portugalsku (85 %), Singapuru (84 %), Číně (83 %) a Hong Kongu (83 %). Nejmenší nedostatek talentů hlásí Česká republika (49 %), Slovensko (56 %), Kolumbie (61 %) a Panama (64 %).
Pracovní pozice, které je nejobtížnější obsadit
Nejhůře obsaditelné profily zaměstnanců byly rozděleny do sedmi základních skupin a jsou seřazeny podle podílu firem, které uvádí problémy s obsazením těchto pozic: IT (28 %), Výroba (20 %), Doprava a logistika (18 %), Prodej a marketing (16 %), Administrativní podpora (13 %), Front Office (12 %), HR (11 %).
Rostoucí význam měkkých dovedností
Podle Jaroslavy Rezlerové „… došlo v roce 2020 k největší proměně trhu práce a nejzásadnější změně požadovaných dovedností od druhé světové války. Poptávku po některých dovednostech ovlivnila pandemie pouze dočasně, ale většinu dlouhodobých strukturálních změn spíše urychlila, jako je klesající zájem lidí o práci ve výrobě, rychlost zavádění robotizace a softwarové automatizace a nutnost rychle rekvalifikace velkého počtu zaměstnanců. To vše ještě zvýšilo důraz firem na měkké dovednosti zaměstnanců.“
V době rychlých změn a velké nejistoty organizacím podle našeho průzkumu nejčastěji chybí u zaměstnanců tyto dovednosti: Kreativita a originalita (24 %), Odpovědnost, spolehlivost a disciplína (22 %), Logické myšlení a schopnost řešit problémy (20 %), Odolnost, schopnost zvládat stres a přizpůsobivost (20 %), Spolupráce a týmová práce (19 %), Kritické a analytické myšlení (18 %), Učenlivost a zvídavost (18 %), Iniciativnost (17 %), Leadership a sociální vliv (15 %).
„Pokračující nejistota v mnoha oborech brzdí přirozenou fluktuaci zaměstnanců. Trh práce je u nejvíce poptávaných pozic zamrzlý. Některé firmy jsou ochotny nedostatkové profily výrazně přeplácet, což zvyšuje tlak na další růst mezd. To zrychlí strukturální změny české ekonomiky směrem k pokročilé výrobě, výzkumu a vývoji, IT a především službám. Změny se budou spíše prohlubovat než uklidňovat. Naproti tomu je zde velká skupina lidí, kteří nemohou najít zaměstnání a nedokáží pochopit, proč tomu tak je. Ve statistikách úřadů práce je zajímavé, že ve skupině kvalifikací, kde je největší poptávka firem, je zároveň nejvyšší nezaměstnanost. Uplatnění na trhu práce není pouze otázkou kvalifikace, ale také životních preferencí, postojů a motivace. Zvyšují se tak sociální nerovnosti mezi lidmi. Některým roste na trhu práce jejich cena, mohou si práci vybírat a mít nadstandardní benefity, jako je flexibilita a práce z domova. Pak je tu další skupina, která nerozumí tomu, co se ve světě děje a že se na ně zapomnělo. To zvyšuje polarizaci populace a extremizaci některých lidí. Transformace ekonomiky a trhu práce má velké politické důsledky,“ přiblížila Jaroslava Rezlerová.
