MMF, ECB a Evropská komise rychle odmítli řecký návrh řešení. Ten měl zpřísnit režim daně z přidané hodnoty, změnit důchodový systém a zavést další úsporná opatření. Věřitelé však požadují více úspor a méně zvyšování daní. Větší škrty by věřitelé rádi viděli ve výdajích na obranu a také by uvítali zvýšení odchodu do důchodu v 67 letech již od roku 2022 a nikoliv v 2025, jak navrhuje Řecko. I kdyby však Řecko získalo poslední platbu, je velmi pravděpodobné, že budou muset být sníženy mzdy státních zaměstnanců a také důchody, čemuž se Řekové brání.
Řecká ekonomika mezitím opět zabředla do poklesu HDP, který v posledním kvartálu loňského roku klesl o 0,4 % a v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl o 0,2 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 26 %. Aby řecká ekonomika začala snižovat ohromnou dluhovou zátěž, která dosahuje 180 % HDP, musí jeho ekonomika ročně růst alespoň o 4 %.
Návrhy premiéra Alexise Tsiprase se stále nesetkaly s úspěchem. Akciové trhy v Evropě včera klesaly, avšak dnes byl pokles zastaven.
Autor pracuje v brokerské společnosti LYNX
