Akcie a jejich druhy
V návaznosti na zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností (návrh zákona je nyní projednáván Senátem) nebude ani dle ZOK možné vydat akcie na majitele v listinné podobě, nýbrž pouze jako zaknihované nebo imobilizované cenné papíry.
Kromě běžných kmenových a prioritních akcií, zahrnutých již v současné úpravě, připouští ZOK i další druhy akcií se zvláštními právy. Zákon však obsahuje pouze příkladný výčet takových akcií: hovoří například o tzv. hlasovacích akciích (s různou vahou hlasů). Naproti tomu jsou výslovně zakázány úrokové akcie spojené s právem na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti; lze ovšem vydat akcie spojené s rozdílným, pevným nebo podřízeným podílem na zisku společnosti. Při konstruování zvláštních práv výslovně zákonem neupravených se uplatní omezení vyplývající především z již užívaných zásad dobrých mravů a stejného zacházení.
Akciové společnosti jsou rovněž oprávněné vydat tzv. kusové akcie, tedy akcie bez jmenovité hodnoty. Takový druh akcií je výhodný zejména při změnách základního kapitálu, kdy odpadne potřeba vydávat nové akcie při každé změně. Kusové akcie však logicky nebude možné vydat, pokud by společnost měla současně mít i akcie se jmenovitou hodnotou.
Základní kapitál a.s.
Základní kapitál akciové společnosti může být kromě českých korun vyjádřen i v eurech v případě, že společnost vede v této měně své účetnictví. Minimální hranicí je pak částka 80 000 eur.
Monistická a dualistická struktura orgánů
ZOK dává akciovým společnostem, respektive jejich zakladatelům či společníkům, možnost vybrat si namísto dualistické monistickou strukturu řízení. V takovém případě místo představenstva a dozorčí rady působí správní rada a statutární ředitel, přičemž není vyloučeno, aby jediným členem správní rady byl právě statutární ředitel.
Jednání a rozhodování valné hromady
Úprava nově připouští, aby stanovy snížily usnášeníschopnost valné hromady pod 30 % a upravily i většinu potřebnou k přijetí rozhodnutí. Zásadní novinkou je možnost přijímání usnesení per rollam, tedy písemně mimo valnou hromadu.
Zatímco některé pravomoci valné hromady dnes stanoví přímo zákon, nově je bude třeba výslovně přiznat ve stanovách společnosti.
Kumulativní hlasování
Novinkou je také možnost, aby stanovy upravily tzv. kumulativní hlasování týkající se volby členů orgánů společnosti. Jeho principem je znásobení hlasů, kterými disponuje akcionář, počtem volených osob. Příslušný akcionář se pak může při hlasování rozhodnout, zda každý jednotlivý hlas použije zvlášť pro příslušný počet osob nebo zda pro volbu některé osoby využije více nebo dokonce všechny hlasy, jež má k dispozici.
Zdroj: KPMG
