Z výsledků letošního průzkumu společnosti Ernst & Young v ČR vyplynulo, že postavení finančních ředitelů se v důsledku ekonomické krize posílilo. Je tomu skutečně tak?
Naprosto souhlasím s výsledky průzkumu. V ING bylo postavení finančních ředitelů vždy silné, ale vím od ostatních kolegů z finančnictví i z jiných odvětví, že se jejich postavení v důsledku ekonomické krize skutečně posílilo.
Pracovala jsem v ING v letech prosperity 2000 až 2006 a bylo pro mne velmi zajímavé se do firmy vrátit v loňském roce. Mohla jsem pozorovat, jak se firma chová a řídí v době ekonomické krize. Obecně zastávám názor, že ekonomická krize byla nevyhnutelná. Přinutila firmy podívat se na své fungování a řízení z jiných úhlů. Nejde pouze o redukci nákladů, ale o celkovou organizaci, efektivitu, optimalizaci, nutnost definovat si, co je skutečnou prioritou firmy a na co se strategicky zaměřit. Firmy se musely naučit vnímat svůj byznys jinak, lépe vyhodnocovat rizika a velmi rychle se přizpůsobovat novým podmínkám trhu. V tom finanční ředitelé hrají, nebo by měli hrát významnou a vůdčí roli.
Jaký máte názor na tvrzení, že těžiště práce finančních ředitelů se přesouvá z výkaznictví a analýz k větší účasti v tvorbě strategie a rozhodovacích procesech?
Pokud se tak děje, tak je to jedině dobře. V každé firmě je to ale jinak. Někde se finanční ředitel hodně věnuje čistě finanční oblasti, reportingu a analýzám. V jiných firmách se podílí na tvorbě strategie. ING je finanční instituce, kde je finanční řízení podstatou podnikání, tudíž se finanční ředitel vždy velmi aktivně účastnil tvorby strategie a veškerých rozhodovacích procesů. Můj osobní názor je, že dobrý finanční ředitel musí velmi detailně rozumět celému byznysu své firmy, musí být partnerem pro ostatní členy vedení, podporovat je a účastnit se veškerých strategických diskusí a rozhodnutí. Pokud by to tak nebylo, zastával by spíše pozici finančního kontrolora, nikoli finančního ředitele.
Další oblastí, kde jsou finanční ředitelé více angažováni než před krizí, jsou vztahy s obchodními partnery (vyjednávání o podmínkách spolupráce, kontraktů apod.). Jaká je vaše zkušenost?
V ING je velmi silné oddělení Procurement a máme v této oblasti dobře nastaveny všechny interní procesy. Často se do vyjednávání podmínek spolupráce zapojuji, ale není to nic, co by krize změnila.
Finančním ředitelům v období krize připadla nevděčná role, protože museli hledat cesty snižování nákladů. Mnozí si stěžovali, že se jim nedostávalo podpory vedení. Jak to bylo v ING?
I v ING jsme si prošli procesem snižování nákladů. Řízení nákladů bylo pro nás ale důležité i před krizí a bylo pro nás vždy jedním z hlavních sledovaných ukazatelů. Být efektivní a nabízet zákazníkům produkty za dobré ceny – to je pro ING klíčové. V této oblasti tedy krize neodhalila pro ING nic nového. Celé vedení si projekt optimalizace a snižování nákladů vzalo za svůj. Mohu říci, že jsem měla plnou podporu vedení i všech kolegů.
V souvislosti s hledáním cest ke snižování nákladů se diskutuje o roli outsourcingu. Má šetřit náklady a umožnit firmě, aby se soustředila na svůj hlavní byznys. Někteří odborníci však tvrdí, že outsourcing v některých oblastech náklady naopak zvyšuje (IT, externí prodejní sítě, apod.). Jaký je váš názor?
To je pro mne velmi aktuální otázka, protože v současné době ING v našem regionu intenzivně pracuje na několika strategiích outsourcingu, například IT, Procurement, Operations, Finance atd. Myslím, že outsourcing může firmám velmi pomoci a bylo by chybné na něj nahlížet pouze z hlediska úspory nákladů. Když se firma rozhodne přesunout určité aktivity na dodavatele, samozřejmě očekává, že to bude levnější. Nemělo by se ale zapomínat na to, že si tím také „uvolní ruce“ pro klíčové aktivity, které by měly přinést další zisky. Outsourcing má výhodu i v tom, že dodavatel nabízí efektivní a moderní řešení, protože se na určitou oblast specializuje. To se firmám nemusí vždy na takové úrovni dařit, protože se zaměřují na svůj hlavní byznys.
Co považujete v současné době ve finančním řízení za klíčový problém?
V důsledku recese řada firem řeší krátkodobé záležitosti a zapomíná na dlouhodobé cíle. Důraz je neustále kladen na snižování nákladů, což může pozitivně ovlivnit krátkodobé výsledky, ale z dlouhodobého hlediska to může být velmi limitující. Také si myslím, že řada finančních institucí zareagovala na finanční krizi tím, že významně omezila své pozice týkající se rizika. Zastávám názor, že kdo se bojí rizika, nevyhrává. Je důležité najít rovnováhu a pokračovat v dlouhodobé strategii, kterou firma má. Nenechat se ovlivnit pouze krátkodobým pohledem.
Finančními řediteli jsou zpravidla muži. Jaké výhody a jaké nevýhody má žena v pozici finanční ředitelky?
Je to pravda. Většina mých kolegů, kteří zastávají pozici finančního ředitele, jsou muži. Platí to v ING i v jiných společnostech, ale také v jiných vedoucích pozicích. Problém zastoupení žen ve vrcholovém managementu je znám a celkem dost diskutován. Ale já nemám moc ráda diskuse na téma výhody a nevýhody žen či mužů pro určitou řídící činnost. Myslím si, že v každé firmě je důležitá diversifikace, je dobré, když se firma snaží o určitou rovnováhu. Ženy a muži řeší situace a problémy různě a je užitečné mít dobrý mix zkušeností, přístupů a názorů. Obecně si myslím, že je nutné, aby se zastoupení žen ve vrcholových pozicích rozšířilo, protože ženský přístup přináší do byznysu nové příležitosti, řešení a náhledy na problémy.