Nejnovější zpráva globálního poskytovatele komerčních realitních služeb Colliers International a CoreNet Global vyvrací mýtus, že repatriace výroby zpět do Evropy je dalším velkým úkolem pro velké podniky. Ty si namísto toho volí tzv. „best-shoring“ přístup, kdy distribuují své operace s cílem využít konkurenční výhody po celém světě. Pro většinu nadnárodních firem upřednostňujících „best-shoring“ v rozvíjejících se ekonomikách je ovšem repatriace výroby do Evropy stále výjimečná.
Dobrou zprávou pro Evropu je...
Zatímco právě zveřejněný průzkum byl zaměřen na budoucnost trendů „offshoring“ a „re-shoring“, je zřejmé, že tato označení nemohou plně vysvětlit pohyby nadnárodních firem po světě. „Strategie společností nejsou zdaleka jednorozměrné,“ vysvětluje Guy Douetil, generální ředitel oddělení korporátních služeb Colliers International v regionu EMEA. „Dobrou zprávou pro Evropu je, že by měla zlepšit svou pozici jako „best-shoring“ destinace díky změnám na železnici a hlubinných mořských přístavech, což znamená, že může obsáhnout široké spotřebitelské trhy jak v Evropě, tak Asii.“
Guy Douetil pokračuje: „Závěry této zprávy byly překvapivé, protože obecné vnímání založené na medializaci kolem „offshoringu“ a „re-shoringu“ bylo, že výrobní podniky se vrací zpět do Evropy. Obecně se věřilo, že se nadnárodní společnosti vrací do svých evropských sídel, a to kvůli potřebě být blízko své klientské základny, dodavatelského řetězce a kvůli zvyšujícím se nákladům na pracovní sílu v tradičních „offshoringových“ lokalitách jako je Indie a země střední a východní Evropy.“
Co se stane v následujících třech letech
Přestože téměř jedna čtvrtina výrobních společností přesunula v posledních pěti letech část svých výrobních činností zpět do Evropy, podle průzkumu společností Colliers a CoreNet Global je to jen zřídkakdy součástí explicitní strategie repatriace. Ve skutečnosti pouhých 11 % výrobních společností se plánuje vrátit do Evropy nebo zvažuje „re-shore“ v následujících třech letech.
Průzkum také ukazuje, že rozvíjející se trhy zažijí růst s tím, jak rostou jejich domácí ekonomiky a spotřebitelské základny, a že tyto země zůstanou i nadále primárním cílem pro výrobní expanzi. Podle průzkumu má polovina zúčastněných v úmyslu v následujících třech letech rozjet výrobu ve východní Evropě, Rusku nebo Turecku, kde se očekává, že automobilový a farmaceutický sektor budou i nadále hnací silou růstu výroby – více než polovina společností patřících do této skupiny má v úmyslu rozšířit operace v regionu v příštích třech letech.
Čína je už drahá
Rozvoj a modernizace hlubinných přístavů v jižní Evropě umožní, aby tyto přístavy mohly pojmout větší lodě, a vytvoří tak konkurenční obchodní cesty pro zboží dovážené z Asie do Evropy, zejména do střední a jihovýchodní Evropy.
Guy Douetil říká: „Přesuny mezi „nízkonákladovými“ zeměmi, zejména z Číny do dalších rozvíjejících se ekonomik, se budou zvyšovat. Prudký nárůst mzdových nákladů a následné narušení nákladových výhod v rozvíjejících se ekonomikách je nyní klíčovou otázkou pro globální společnosti. V Číně se od roku 2007 platy více než zdvojnásobily a zavedení povinných sociálních příspěvků zaměstnavatelů a narůstající mzdová očekávání ze strany zaměstnanců pravděpodobně způsobí další tlak na růst celkových mzdových nákladů.“
3D tisk změní svět
V delším časovém horizontu se dá také očekávat, že dodavatelský řetězec se radikálně změní díky technologickým inovacím, jako je 3D tisk a robotizace, což firmám umožní umístit své výrobní závody blíže ke spotřebiteli.
Guy Douetil uzavírá: „Přestože je nyní 3D tisk ve velmi rané fázi, rychle se rozvíjí a brzy umožní vyrábět komplexní pevné objekty a přizpůsobit vstupy stejně snadno jako standardní díly. Montáž součástek bude stále více prováděna roboty, takže mzdové náklady a regulace budou méně určujícím faktorem pro umísťování továren a získávání rozhodnutí. Tyto dva vlivy, které již můžeme pozorovat, budou stále více ohrožovat obchodní případy týkající se umísťování výroby pryč od odběratelských trhů a budou vybízet společnosti, aby přiblížily výrobu ke spotřebiteli.“
