Kdo se nestačil zaregistrovat nejvýše třetí den po rozeslání pozvánek, měl smůlu – do Kongresového sálu ČNB se nedostal. Takový byl zájem o mezinárodní konferenci pořádanou Vysokou školou ekonomickou pod záštitou jejího rektora, profesora Richarda Hindlse, která se konala před týdnem. A téma? Velmi atraktivní: restrukturalizace podniků po dvou letech krize.
„O podniku a jeho chování v době krize je slyšet daleko méně ve srovnání s vývojem makroagregátů či spotřeby“, uvedl profesor Hindls v narážce na příkop mezi firmou na jedné straně a akademickou obcí na straně druhé, zejména pokud jde o ekonomickou vědu, a dodal: „Konference může být příležitostí přinést v tomto směru něco pozitivního“.
Setkání bylo organizováno jako součást výzkumného záměru „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“, jehož gestorkou je profesorka Eva Kislingerová, vedoucí katedry podnikové ekonomiky na fakultě podnikohospodářské VŠE.
Současná krize je jiná než předchozí
Specifiky současné krize, jejími dopady na firmy, domácnosti a finanční sektor se zabýval ve své prezentaci viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Narozdíl od předchozích krizí zaznamenaných v ČR v letech 1997 a 1998 a v menší míře i v letech 2001 a 2002 byl tento poslední hospodářský pokles do země přenesen z vnějšku. To je sice „morálně“ dobře ve srovnání s předchozími krizemi, za něž si mohla ČR sama, ovšem na druhé straně to znamená, že jsme nyní byli schopni stav ovlivnit mnohem méně než v předchozích krizích.
Štěstí v neštěstí měla ČR díky kondici firem vypěstované v období před ekonomickým propadem i také síle bankovního sektoru. Kapitálová vybavenost firem byla v roce 2007 zhruba o čtvrtinu vyšší než v roce 2000, stejně jako výkonnost aktiv. Vzrostla také – i když ne tak silně – tvorba přidané hodnoty ve vztahu k výkonům. Vlastní kapitál bank sice neposílil tak výrazně jako vlastní kapitál firem, ovšem předkrizový objem špatných půjček byl v roce 2008 nepoměrně nižší než v roce 2001.
Právě silný firemní a finanční sektor umožnily čelit obrovskému propadu především zahraniční poptávky a krachům tamějších podniků. Šlo o konkurenční výhodu, kterou v mnoha evropských zemích postrádali. Podle Singera byla pozitivní i okolnost, že banky a firmy u nás řídili v mnoha případech manažeři se zkušenostmi z předchozích krizí.
Špatné úvěry by již dál růst neměly
Základní scénář prognózy ČNB předpokládá, že míra defaultů by měla po zvýšení v roce 2009 klesnout. O tom, jak silně byl importovanou krizí postižen segment firem pod zahraniční kontrolou v ČR, vypovídá i skutečnost, že míra defaultů těchto firem začala být zhruba od druhé poloviny roku 2009 vyšší než u českého firemního sektoru jako celku (podle ČNB a úvěrového registru šlo o statistiku sedmi set největších exportně orientovaných firem v ČR spravovaných zahraničními vlastníky).
Relativně rychlé soudy
Jedním ze specifik současné ekonomické krize v České republice ve srovnání se dvěma předchozími byla změna legislativního prostředí po zavedení nového insolvenčního zákona. Svým vlastním statistickým zpracováním výsledků v jednotlivých fázích reorganizací, které byly v ČR v prvních dvou letech účinnosti insolvenčního zákona, se zabýval Tomáš Richter z pražské organizační složky mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance. Rok 2009 podle jeho zjištění přinesl významný růst návrhů na reorganizace (celkem 39 případů oproti 14 v roce 2008) s tím, že došlo také zároveň ke 14 soudním rozhodnutí oproti šesti v roce 2008 (např. pro konfirmační rozhodnutí soudu není předepsána žádná lhůta, ale soudy je potvrzují velmi rychle). Jedním z nejzajímavějších zjištění v této prezentaci byl čas, který v průměru uplynul od podání návrhu na reorganizaci až po soudní rozhodnutí podle zpracovaných případů za roky 2006 až 2009. Šlo o 10,5 měsíce za jeden případ v průměru (medián činil 10 měsíců), což bylo komentováno jako relativně velmi slušný časový horizont.
Případ Kordárna jako restrukturalizace úspěšná…
Panelová diskuse byla věnována případu skupiny KORD, jejíž firmy spojuje výroba technických tkanin s klíčovým předmětem podnikání v ČR a na Slovensku (jedna ze společností operuje i v Polsku). Právě na příkladu společnosti Kordárna sídlící v ČR byly popsány zkušenosti z aplikace krizového řízení. Vyjadřovalo se k němu – ale i k širším souvislostem týkajících se insolvencí a řízení v krizi – několik účastníků panelu včetně zvláštního insolvenčního správce, zástupců akademické sféry, hlavního věřitele a advokátní kanceláře.
„Kordárna bývá častým tématem diplomových prací“, odhlehčil debatu předseda představenstva a generální ředitel Radim Valas odpovědný za krizové řízení této společnosti, kterou se podařilo restrukturalizovat a připravit k prodeji jako fungující podnik (nebylo tedy nutné rozprodávat jednotlivá aktiva). Firma se dostala do problémů po zamýšlené náročné investici ve svých společnostech na Slovensku. Ta se vlivem krize v automobilovém průmyslu ukázala jako neufinancovatelná (Kordárna je dodavatelem kordových tkanin používaných v gumárenském průmyslu). Původní náklady na investici byly vysoce překročeny, financování od bank se ukázalo jako nedostatečné a skupina KORD nemohla sehnat další úvěry. Koncem roku 2008 došlo k velkým problémům s likviditou a čtyři firmy ze skupiny požádaly v návrhu na insolvenci o řešení formou reorganizace.
V případě firmy Kordárna věřitelé a soud tak využili insolvenčního zákona umožňujícího řešit úpadek firem kromě konkurzu reorganizací. Výtěžnost je v tomto případě několikanásobně vyšší. Výsledné řešení Kordárny tak lze chápat jako úspěšnou reorganizaci.
…a OP Prostějov jako restrukturalizace neúspěšná
Časově spadala konference VŠE do konečné fáze řešení nejžhavějšího případu neúspěšné restrukturalizace firmy Oděvního podniku Prostějov, kterou soud právě poslal do konkurzu. Přitom ještě v březnu se hlavní věřitelé dohodli, že firma dostane šanci – najatým krizovým manažerům se však nepodařilo sehnat dostatek peněz (zároveň s tím hledali i nové zakázky) a po měsíci snahy vzdali i úkol zpracovat plán reorganizace. Konkurz tak byl posledním krokem. OP Prostějov zaměstnával 1486 lidí. Výše zmíněná jihomoravská Kordárna v roce 2007 zaměstnávala 650 lidí, letos na jaře měla 370 pracovníků.
Zákon a soudy
Několik názorů přednášejících i reakce z auditoria vyslovilo pochybnosti ohledně výsledného řešení problému OP Prostějov. Padaly i otázky na kvalitu nového insolvenčního zákona. Ten je ale experty oceňován. Například odborník na insolvence z Americké obchodní komory Thomas Salern již dříve prohlásil, že „tento zákon je jedním z nejmodernějších v Evropě a může se stát vzorem pro právní reformy v dalších zemích“. Salern měl však zároveň za to, že je nutné vzdělávat soudce v ekonomických procesech podniků.
Výtky, které padly na konferenci v souvislosti se soudního řízení o osudu OP Prostějov (hlavní věřitel firmy nebyl z jeho rozhodnutí členem věřitelského výboru s tím, že tvoří s dlužníkem spřízněný subjekt, pochybnosti, zda prostředí, v němž se rozhodovalo, bylo neutrální, aj.), však nesouvisí přímo s kvalitou zákona. Vojtěch Cepl, legenda a soudce Ústavního soudu, často opakoval, že „právo vykládá soud“. Myslel tím, že nikdo jiný, žádná instituce či někdo další nemůže vykládat zákon, jen rozsudek nezávislého soudu a následné judikáty. Tomu není důvod nevěřit. Kdo však chce, může v té větě spatřovat i jistou ambivalenci. Faktem zůstává, že plánů reorganizace podniků podle nového insolvenčního zákona bylo u nás zatím soudem schváleno pouze devět.
Autorka je analytička Českého statistického úřadu
