Roboti nejsou podmínkou Průmyslu 4.0, jádro změn je v digitalizaci

23. 2. 2018

Sdílet

 Autor: (c) vitstudio - Fotolia.com
U čtvrté průmyslové revoluce se mylně dává rovnítko s robotizací, která hraje v iniciativě Průmysl 4.0 jen dílčí roli. Výrobní firma totiž může být v souladu s Průmyslem 4.0, a přitom nemusí mít jediného robota. Dnes se realitou českých firem stává digitalizace a využití umělé inteligence.

Česko má šanci díky digitalizaci příležitost vykročit z kategorie subdodavatele a zapojit se do hlavního proudu změn, které jsou pro české hospodářství životně důležité. Podle poradenské společnosti BDO plánuje polovina firem do modernizace vložit až desetinu investic.

 

Recept pro co nejefektivnější výrobu představuje zpracování velkých objemů dat, se kterým si poradí pouze sofistikovaná umělá inteligence. Výsledky její práce se promítnou například do činnosti robotů, ti jsou ale jen dílčí součástí čtvrté průmyslové revoluce. „Roboti sami o sobě nepředstavují žádný zásadní zlom. V podobě, v jaké jsou ve výrobě využíváni dnes, je známe už zhruba čtyři desítky let,“ vysvětluje Jiří Kabelka, ředitel společnosti DEL, která se specializuje na digitalizaci a automatizaci výrobních procesů. „Klíčové je například využití virtuální reality v podobě digitálních dvojčat, tedy virtuálních 3D kopií, díky nimž lze najít to nejlepší řešení bez nutnosti nákladné výroby prototypů,“ dodává Jiří Kabelka.

 

Nejtěžší to mají malé a středně velké podniky

 

Velké a mezinárodní společnosti mají dostatek finančních i intelektuálních zdrojů, aby inovovaly výrobu v duchu Průmyslu 4.0. „Malé a středně velké podniky jsou pro české hospodářství klíčové, ale zároveň mají nejtěžší výchozí pozici pro inovaci výroby. Navíc majitelé těchto firem mají ze zavedení nových technologií obavy, a to se zdá být největší překážkou dneška,“ říká Petr Kymlička z poradenské společnosti BDO.

 

Zpracováním velkých dat lze přesně vyhodnotit časové, materiální či finanční náklady pro uspokojení variabilní poptávky. Hromadnou sériovou výrobu tak nahrazuje flexibilní výroba „na míru“, která s sebou přináší úsporu energie či financí, a zároveň výrazně nižší dopad na životní prostředí. „Polovina českých firem plánuje na zavedení moderních digitálních technologií a strojového vybavení vynaložit až desetinu svých investic. Do nákladného procesu se proto pouští po důkladných analýzách a nastavení strategického postupu,“ uvádí Petr Kymlička.

 

60 % pozic budoucnosti ještě neexistuje

 

Díky inovacím a přidané hodnotě se České firmy mohou stát hlavními dodavateli koncovým zákazníkům. Pouze takové podniky totiž budou moci udávat na trhu směr. Změna se však netýká jen průmyslu, ale i celé společnosti, a především systému vzdělávání. Zhruba 60 % pracovních pozic, které budou v budoucnu vykonávat dnešní školáci, totiž ještě ani neexistuje.

Klíčová bude zejména součinnost státu, školství a samotných firem. „Už nastala doba, kdy musí školství zareagovat v přípravě školáků a studentů nejen na jiný charakter práce, ale i na celoživotní učení. Vyspělá Evropa to dávno ví, my v České republice to už také chápeme a postupně se přizpůsobujeme,“ říká Jiří Kabelka. Podle něj budou vznikat nové profese spojené s mechatronikou, navrhováním systémů a aplikací, anebo poradenskou činností. Předpokladem je také zvýšení flexibilní formy práce.

 

Role státu bude spočívat zejména v restrukturalizaci vzdělávání a vědy, posilování kyberbezpečnosti, zajišťování infrastruktury pro datovou komunikaci, uplatňování dotační politiky pro podporu nových technologií nebo v zajištění součinnosti resortů pro zmírnění obav z komplexních změn. Za tímto účelem již nyní existuje Národní centrum Průmyslu 4.0.

bitcoin_skoleni

 

Česká republika má ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jeden z nejvyšších podílů průmyslu na HDP, ten dosahuje 45 %. Aby tuzemské podniky dokázaly dlouhodobě udržet krok s těmi zahraničními, bude nutné se připojit do hlavního proudu inovací. To ve stále větší míře udává digitalizace a automatizace výroby.