Mnozí průkopníci robotiky věří, že během nadcházejících let dojde k plošné proměně v oblasti programování, a valná většina robotů bude nově fungovat na bázi graficko-vizuálního programovacího jazyka. Nyní jsou jejich programy víceméně koncipovány skriptově, vycházejí tedy ze souboru textově podmíněných příkazů určujících konkrétní vzorce chování.
Robot operující na základě vizuálního jazyka se dokáže jednoduše učit. Naprogramovat jej zvládne i řadový zaměstnanec. To předpovídá úplně novou dimenzi v používání tzv. cobotů. Jde o kooperativní roboty, jež jsou primárně určeni, aby vykonávali práci po boku člověka, nikoliv místo něj.
„Důležité slovíčko tady je rutina,“ vysvětluje Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz: „Myslím, že lidé už dneska roboty nevnímají jako nějaké technologické manipulativní zlo, ale naučili se s nimi pracovat, což spěje ke zvýšení efektivity v mnoha výrobních i obchodních odvětvích.
Coboti jsou pro tyto účely uzpůsobení, zvládají široké spektrum rutinních činností. Lidem pak zbývá více času na ty činnosti, které jsou nezbytné, ale v současné době ještě technologiemi nezastupitelné.“ Kvality, o kterých se Radovan Hypš zmiňuje, jsou veskrze psychického a emočního rázu – schopnost kreativního myšlení, mezilidské komunikace, vcítění se do pozice druhého. Jednoduše řečeno, cobot na základě svého programování v pohodě zvládne vykládku nového zboží, nedokáže ale přesvědčit váhavého zákazníka, aby si to stejné zboží zakoupil. Strádá v oblasti osobního přístupu.
Vzorce chování cobotů vyloženě předpokládají po svém boku lidský faktor. To je odlišuje od průmyslově vyráběných robotů určených do průmyslových závodů a nebezpečných provozů. Cobot v maloobchodním prostředí s člověkem počítá. V blízké době můžeme očekávat, že se organizace práce robotů a cobotů přesune do cloudů. Pracovní postupy se ještě zefektivní, protože přístrojům už nebude nic bránit v tom, aby si dělily práci mezi sebou a spolupracovaly navzájem. Některých pracovních pozic už nebude dále třeba, oproti tomu ale vzniknou nové. Roboti by mohli převzít až čtvrtinu všech rutinních činností.
„Procesy robotizace a automatizace mají spíš tendenci vyplňovat mezery na pracovním trhu, kde nabídka převyšuje poptávku,“ uklidňuje Radovan Hypš a závěrem podotýká, že zaměstnanci by se neměli nových trendů bát, jelikož jim umožní přístup ke spolehlivějším datům, s jejichž pomocí budou schopni odbourat únavné repetitivní aktivity a zaměřit svou plnou pozornost na skutečně důležité úkoly.
5 oblastí pracovního trhu, které jsou robotizací ohrožené nejvíce:
1. Průmyslová velkovýroba, skladování a logistika;
2. Zemědělství, zjm. dřevozpracovatelství;
3. Administrativa, zjm. sběr dat a jejich procesování, včetně telemarketingu;
4. Přeprava a doprava;
5. Finančnictví a účetnictví.
5 oblastí pracovního trhu, které s největší pravděpodobností robotizace zásadně neovlivní:
1. Medicína a příbuzné terapeutické obory, zjm. psychiatrie a psychologie;
2. Pečovatelství, např. o děti či seniory;
3. Vzdělávání na úrovni základních, středních i vysokých škol, i mimo jejich rámec;
4. Mediální, marketingová a PR komunikace;
5. Umělecké a kreativní činnosti.
5 oblastí pracovního trhu, které díky prohlubující se robotizaci zažijí boom:
1. Softwarové inženýrství a technologie;
2. IT a programování;
2. Analýza počítačových systémů a souvisejících dat;
3. Výzkum a vývoj;
5. Kyberbezpečnost.
