Rovné příležitosti mohou podstatně přispět k zotavení ekonomiky

Ukazuje se, že ekonomické důsledky současné pandemie jsou velmi nerovnoměrné, často se hovoří o tom, že jsou více příjmově ohrožené ženy. Máte takové poznatky?

Bohužel to, že ženy v důsledku pandemie utrpěly na trhu práce více, je evidentní. Ženy představují celosvětově 39 % všech zaměstnanců, přitom jejich podíl mezi těmi, kdo ztratili pracovní místo právě v důsledku pandemie, činí celých 54 %. Důsledky tak nesou daleko tvrději.

Je to v České republice podobně vážný problém?

Ano, vidíme, že i u nás jsou ženy na trhu práce pod obrovským tlakem – větším než v minulosti. Navíc často stojí před problémem, jak sladit práci s potřebami rodiny, a zároveň mít na zřeteli svůj kariérní rozvoj. V dnešní turbulentní době jsou to bohužel právě ženy, které přirozeně upřednostní péči o rodinu před kariérou a profesním růstem. Firmy tak přicházejí o kvalifikované zaměstnance – ať již v oblasti financí, kontrolingu, marketingu, obchodu atd.

Nesmíme zapomínat, že participace žen na trhu práce je důležitá z ekonomického hlediska. A to na více úrovních, nejde jen o potřebu druhého příjmu do domácnosti. Pokud umožníme vyšší zapojení žen na trhu práce a zajistíme jim rovné mzdové podmínky s muži, přinese to i růst příjmů domácností – a v důsledku toho i vyšší spotřebu. Zvýšená spotřeba bude stimulovat rychlejší ekonomické oživení. To zase v konečném důsledku povede i k vyššímu příjmu státního rozpočtu v podobě daňových výnosů. I proto naše asociace ACCA považuje posílení rovnosti žen na trhu práce – a v důsledku i jejich rovný podíl na ekonomickém oživení po pandemii koronaviru – za nezbytnou podmínku ekonomického růstu.

Nerovnoměrné odměňování žen a mužů na stejné pozici je dlouhodobě diskutovaným problémem, jaký je aktuální stav?

Celkový rozdíl ve výdělcích mužů a žen činí v České republice 20,1 %, mezi členskými státy EU jsme tak na tom hned po Estonsku a Německu nejhůře. Zatímco v zemích západní Evropy se nerovnosti v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici pohybují nejvýše okolo 5 %, u nás jsou ženy za stejnou práci u téže zaměstnavatelské organizace odměňovány v průměru o 11 % nižší mzdou než muži. Řadíme se tak k zemím, jako jsou Jižní Korea nebo Japonsko.

Nejvýznamnějším důvodem celkově nižších platů žen je, že častěji pracují v méně placených oborech, jako jsou zdravotní a sociální péče, prodej nebo vzdělávání. Naopak muži se uplatňují v lépe odměňovaných zaměstnáních v oblasti technologií, stavebnictví, vědy či finančnictví – podíl mužů je zde větší než 80 %. Žen je také pomálu na vedoucích pozicích. Z údajů Eurostatu vyplývá, že na pozici výkonných ředitelů podniků je méně než 6,9 % žen a ženy v manažerských funkcích jsou platově nejvíce znevýhodněné, na hodinu vydělávají o 23 % méně než muži.

Jak jsme na tom vlastně s podílem žen ve vedení firem u nás?

Podle průzkumu organizace European Women on Boards je ve výkonných pozicích evropských firem jen 17 % žen, v představenstvech je jich 34 %. Za Českou republiku čerstvá data nejsou k dispozici, ale odhaduji, že podíl u nás je ještě nižší. Stačí si jen uvědomit, kolik podniků má například na pozici finančního ředitele ženu. Přitom existují analýzy, podle nichž firmy se ženami ve vedení jsou výkonnější a lépe reagují na potřeby svých zákazníků.

Pokud problémy s nerovností v odměňování i kariérních příležitostech mají i své ekonomické důsledky, mohou s jejich odstraňováním pomoci odborníci na finance?

Zcela nepochybně. Jako profesní organizace působící ve financích jsme přišli s vlastní metodikou rovného přístupu při sestavování veřejných rozpočtů s názvem Gender Responsive Budgeting (GRB) a její zásady jsme publikovali ve stejnojmenné studii letos v březnu. Důsledná aplikace této metodiky, která vznikla na základě rozhovorů s experty na přípravu veřejných rozpočtů, může pomoci zajistit, aby tyto nerovnosti byly snížené jako součást procesu ekonomického oživení.

Nepůjde to samo. Jak vyplývá z naší studie, aby mohlo GRB efektivně fungovat, vyžaduje to politické odhodlání, dostatečné přidělení zdrojů a silný rozvoj kapacit na všech úrovních.

Jaký je tedy základní princip metodiky Gender Responsive Budgeting?

Základem je posouzení dopadů aktivit, které ovlivňují ekonomiku a společnost ve všech oblastech hospodářství a na všech úrovních, na ženy a muže. A to včetně legislativy, hospodářské politiky nebo různých vládních programů. Cílem je zajistit, aby ženy a muži měli stejný prospěch z uskutečněných ekonomických aktivit. A – což je podstatné – aby se přitom zachovala rovnost mužů a žen, to je princip, který se GRB primárně snaží naplnit. V současné situaci znamená posílit postavení žen v řadě ekonomických a sociálních záležitostí.

Prvním krokem je začít shromažďovat a analyzovat údaje v členění podle pohlaví – tak aby bylo možné zjistit, kde se nacházejí problémy s rovností a kam by mohla být efektivně zacílena hospodářská politika. Dále je třeba zajistit institucionální kapacitu – nabídnout školení zaměstnanců a rozvoj managementu, tak aby měly i ženy rozhodovací role a rovné místo. Je také třeba mít přístup k vládním rozhodnutím se silnou koordinací mezi ministerstvy financí a příslušných ministerstev jednotlivých zemí – tak aby se zajistilo, že proces řídící se pravidly GRB bude probíhat na každé úrovni. A konečně je nutné spolupracovat s veřejnými institucemi, jako jsou kontrolní orgány a zákonodárci, aby mohl být zajištěn řádný přezkum a audit rovných příležitostí.

Jsou nějaké objektivní důvody pro to, abychom se při sestavování veřejných rozpočtů touto metodikou měli řídit?

Pro použití GRB především existuje silné ekonomické zdůvodnění. Pokud by muži a ženy měli na trhu práce stejné podmínky, znamenalo by silnější národní ekonomiku. Podle dat zveřejněných na Světovém ekonomickém fóru by třeba americká ekonomika posílila o 8,7 %, japonská o 14 %, a francouzská dokonce o 17 % .

Je žádoucí, aby obnova světové ekonomiky a ekonomické oživení, které po koronavirové krizi nastane, byly stejně spravedlivé k mužům i ženám, již jsou společně na trhu práce. Proto doporučujeme, aby vlády jednotlivých zemí přehodnotily politiky hospodářské obnovy a zahrnuly do nich principy GRB. Asociace ACCA vydala sadu nástrojů, které mohou s aplikací zásad GRB podstatně pomoci.

Kdo by měl být tím, kdo dá impulz k tomu, aby se veřejné finance zásadami GRP řídily?

Podle sdružení ACCA by mohli nezastupitelnou úlohu hrát finanční odborníci z veřejného sektoru. Ti by mohli mít zásadní roli při podpoře vlády a politiků tím, že by jim poskytli potřebná data a nástroje k efektivnímu zavádění GRB. Zásady GRB lze ale použít ve všech odvětvích ekonomiky a společnosti včetně dopravy, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti a mnoha dalších.

Profesionálové ve veřejných financích mají totiž nezastupitelnou roli v každé fázi řízení – od počáteční analýzy a návrhu rozpočtu až po finální audit. V každé fázi by se měli řídit principem GRB. Účetní profese, profesionálové v oblasti financí mohou a měli by hrát klíčovou roli při zajišťování, aby se politici zavázali k dosažení rovnosti žen a mužů a používali GRB jako důležitý nástroj pro dosažení tohoto cíle.