Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) vnímá rozhodnutí Evropské rady (ER) snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent, zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent, nejméně o 27 procent zvýšit energetickou účinnost a posílit propojení energetických sítí jako velmi ambiciózní cíl. „Dohodnutý cíl je velice ambiciózní a nákladově náročný nejen pro českou energetiku a průmysl, ale i pro celou EU,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident SP ČR.
SP ČR vychází z toho, že cíl je motivován zejména politicky s ohledem na blížící se celosvětovou klimatickou konferenci příští rok v Paříži, politické aspekty tak zastiňují aspekty praktické proveditelnosti.
Příkladem je ocelářství
Podstatné bude, jak se k politice Evropské unie postaví zbytek světa, zda velké ekonomiky přijdou se svými politikami a jak se vyváží nevýhody, které rozhodnutím Bruselu pro tuzemské firmy vzniknou. „Klíčová bude implementace, a zda se ochrání evropský průmysl. V případě výrazného konkurenčního znevýhodnění firem oproti zbytku světa hrozí přesun výroby jinam,“ uvedl Jan Rafaj. Příkladem je ocelářství. Zatímco v Evropě se výroba snížila za posledních pět let zhruba o čtvrtinu, celosvětově produkce stoupá. Dokazuje to přesun výroby do jiných regionů s méně tvrdými omezeními.
Stejné obavy vyjádřila Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, jejímž členem je SP ČR. „Je nutné předejít tomu, aby kvůli přísnějším klimatickým opatřením nepřemístil evropský průmysl svou výrobu z Evropy do velkých ekonomik s mírnějšími pravidly v oblasti klimatu," uvedl Markus J. Beyrer, generální ředitel Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE.
Propojitelnost sítí chtějí všichni
"Vedoucí představitelé Unie neměli sílu znovu zaměřit klimatickou a energetickou politiku Evropy tak, aby se vzala v potaz mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu EU,“ dodal Markus J. Beyrer. Co se týká opatření ER na zvýšení podílu výroby z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent na celoevropské úrovni, tam SP ČR vnímá částečný kompromis. „Kompromisem je to, že cíl je stanoven na celoevropské úrovni, oproti původním návrhům Komise, která prosazovala závazné cíle pro jednotlivé členské státy. Vzala v potaz odlišnost podmínek jednotlivých zemí,“ uvedl Jan Rafaj. Propojitelnost sítí na úrovni 15 procent považuje SP ČR za naprosto nezbytný cíl, jehož realizace je s ohledem na časovou náročnost infrastrukturních projektů problematická. Naplnění uvedeného cíle by však snížilo stávající rizika pro českou energetickou soustavu.
Jaké jsou ceny za povolenku
Vyjednaná dohoda ER se týkala emisních povolenek, z nichž by do zemí s nižším HDP mělo jít dalších 10 procent, tj. Česká republika by měla získat v letech 2021 až 2030 50 až 70 miliard korun. Není ale jasné, z jakých cen povolenek odhad výše kompenzací pro ČR vychází. Pokud vychází z cílových hladin cen povolenek, které EK chce změnami EU ETS dosáhnout, existuje značné riziko, že reálné ceny budou významně nižší. Dosavadní kroky EK (back loading, tedy zpět vzetí povolenek) zatím požadovaný efekt nepřinesly a ceny se pohybují kolem 6 Euro za povolenku. To znamená, že výsledná kompenzace pro ČR může být zlomkem očekávané výše. Vzhledem k očekávaným nákladům nejen české energetiky, ale i celé ekonomiky na splnění emisních a dalších cílů ve výši stovek miliard korun je vyjednaná kompenzace jen skromným příspěvkem. Ta je navíc svázána s rozšířením evropských subvencí a s nimi spojených pravomocí Komise zasahovat do národních politik.
Je libo kolaps?
SP ČR při řadě jednání upozorňoval na to, že přijetí výše uvedených cílů v jednom balíku současně může vyvolat problém. Dosavadní vývoj evropské energetiky například prokázal, že souběh emisního cíle a cíle v oblasti rozšiřování obnovitelných zdrojů místo očekávaných synergií přinesl kolaps evropského energetického trhu a představuje vážnou překážku investicím v energetice.
